Dívala jsem se na Fulweeho, jak zrovna říká nějaký vtip princezně Rosee a ona se rozesmála.

Fulwee nám nabídl, že nám ukáže zbytek města.
Teda... nabídl to jenom Princezně, ale Farlay se toho hned chytla.
Poslala své takzvané kamarády zpět domů a připojila se k těm dvěma.

No, a já?
Já se k nim připojila, protože nechci aby se těm dvěma kozám něco stalo.

Ty dvě si toho možná nevšimly, ale já si hned všimla, že má Fulwee pod břichem malou, bílou a hlavně nenápadnou brašnu, která néjen že vypadala velmi draze, ale především to vypadalo, jako kdyby chtěl, aby si jí nikdo nevšiml.

Žiju v tomhle městě celý život a myslím si, že dokážu odhadnout jaká kočka má něco za lubem, a jaká ne.

„No a představte si, že on mi na to řekl, brácho, já to ale nebyl, i když jsem ho sám viděl!" Řekl a Farlay i s Roseou se rozesmály.

Kapuci od pláště jsem měla přetáhlou přes hlavu a lem mi končil tak, že jsem ho částečně tahala po zemi, takže Fulwee ještě nezjistil, jaká je má barva kožíšku. Jsem za to upřímně ráda, nevím jestli by chtěl cestovat s někým, jako já.

Otočil se na mě.
„A co ty, krásko bez tváře?" Usmál se na mě, a já v tu chvíli poznala, že to, jak je ukecaný a veselý, nepředstírá.
Ptal se mě se skutečným zájmem.

Pro sebe jsem se musela usmát.
„Jí se neptej, je divná. Odpad tohohle města." Řekla Farlay dřív, než jsem stihla vůbec otevřít pusu.

Protočila jsem oči, zatímco Fulwee i Rosea zmateně zamrkali.

„To říká ta pravá..." Řekla jsem si pro sebe, ale Farlay mě nejspíš bohužel slyšela.

"Cože jsi to říkala?!" Zaječela a hned se na mě otočila.
„Že to říká ta pravá!" Zasyčela jsem na ní, a taky se otočila jejím směrem.

Obě dvě jsme na sebe chvilky syčely a prskaly, než nás přerušil Fulwee.

„Hele netuším, co mezi vámi je a popravdě je mi to docela jedno, ale rád bych se dál vydal na cestu, ukázat tady Princezně zbytek města.
Takže pokud chcete jít s náma tak na sebe přestaňte prskat..."
Dál něco povídal, ale já už ho neposlouchala.

Bože, ukecanějšího kocoura jsem v životě nepoznala!

Pomalu jsem se začala uklidněvat, hlavní je se nenaštvat, a nepoužít svou magii. Pokud tak neučiním, tak bude vše v pořádku.

Přestala jsem prskat na Farlay, a místo toho se postavila po boku Princezny Rosey.

Za chvíli se uklidnila i naštvaná Farlay, tak jsme se znova vydaly na cestu.

„Co děláš vlastně za práci Fulwee?" Zeptala se Princezna, a já pro tentokrát nastražila uši a neignorovala je.
Tahle odpověď mě upřímně zajímala.

Typuju, že je buť vrah, zvěd, zloděj nebo je nějaký kocour, kterého si podplatila banda vrahů, aby nás dovedl do nějaké uličky, a tam nás (včetně Prinezny) zabijou.

„Ále, tak nějak moc dlouho u ničeho nevydržím. Povětšinou ale dělám v kuchyni." Řekl, což mě jen ujistilo v tom, že má jedno z mých typnutých povolání.

„Hele pokud mě omluvíte, tak už spěchám domů.
Děkuji za příjemně strávené odpoledne. Doufám, že se ještě někdy uvidíme, nashledanou."
Rozloučil se a utekl do uličky.

„Tak tohle bylo hodně divný." Řekla na rovinu Princezna a já s ní musela souhlasit.

Ještě jsme neprošli ani polovinu města a už odešel.

„Kde je moje korunka?!" Zděšeně zaječela Rosea, až to trhalo uši.
„Já nemůžu najít ani jeden, ze svých měšců! A kde mám svoje diamantové náramky!.." Začala jančit i Farlay.

Spokojeně jsem se usmála, když mi došlo, že jsem měla pravdu.
Byl to zloděj.

Při mém štěstí, si toho všimly i Farlay s Roseou a obě dvě si můj úsměv vyložily jinak, než bych chtěla.

„To ty jsi ten zloděj? Do tebe bych to zrovna neřekla." Řekla zklamaně Rosea.

Ihned jsem záporně zavrtěla hlavou.
„Né, já jen že-" začala jsem, ale Farlay mě (jak jinak, než) přerušila.
„Já to věděla! Celou dobu jsem to věděla, tušila jsem, že jsi něco jako zloděj, ale že okradeš mě a rovnou i Princeznu s tím chudákem Fulweenem! Myslela jsem, že je tohle i pod tvojí úroveň, ale zřejmně není-"
„Farlay na chvilku zmlkni, nikdo tady na tebe není zvědavej!" Skočila jsem jí tentokrát do řeči já.

„A navíc, já u sebe nic nemám, vidíte?"
Sundala jsem si plášť, a opravdu.

Nic jsem v něm, ani pod ním neměla.
A potom mi to došlo.

Já pod tím pláštěm vážně nic nemám, a to i když jsem tam ještě ráno schovala starý draze vyhlížející deníček, za který jsem chtěla zaplatit Keiko školné!

„Kdo nás teda okradl?" Zeptala se Rosea, jako by to nebylo jasný.
„Fulwee přece!" Zavrčela jsem nevrle, protože zatím co já se tady s nimi vybavovala, tak Fulwee už mohl být v podstatě kdekoliv v Mavarre.

„Ten to není, on by to neudělal.
Není ten typ zloděje, je to prostě milý kocour, kterého asi stejně jako nás, někdo okradl." Řekla rozhodně Farlay, jako kdyby to byla hotová věc a nebylo o čem dál diskutovat.

„Obě dvě jste neuvěřitelně moc najivmí. Copak to nevidíte?" Začala jsem být zoufalá.
„On to neudělal, jsem si tím jistá!" Zaprskala naštvaně Farlay, že jsem zpochybnila její slova a s nosem nahoru odešla pryč.

Rosea se na mě otočila.
„Já ti věřím, teď když se na to tak koukám, tak by dávalo asi smysl, proč tak náhle odešel a vůbec, ale nejsem si moc jistá, že ho najdu dřív, než uteče do dalšího města." Povzdechla si.

„Každopádně jsem tě ráda poznala, a snad se zase někdy uvidíme." Rozloučila si se a odešla stejným směrem, jako Farlay.

Na nic jsem nečekala, a rozeběhla se směrem, kterým Fulwee utekl.
Rychle jsem chytla jeho pach a kličkovala uličkami, tak jak on.

Musím přiznat, že Fulwee stihl utéct hodně daleko, ale za chvíli jsem ho stejně doběhla.

Zrovna se s někým bavil.
„Hej Fulwee! Zapomněl sis u nás něco!" Zavolala jsem na něj.

Překvapeně se na mě podíval.
„Co?" Zeptal se, jakože nic a vydal se mým směrem.

Když byl u mě, tak jsem počkala, až jeho společníci odejdou a my zůstaneme v uličce sami.

Co si o sobě sakra myslí, že nás všechny tři okrade a hned sám odejde?!
Kayo, uklidni se. Nebuť naštvaná, najdi vnitřní rovnováhu a-

Ignorovala jsem hlas mé matky, která mi kdysi pomáhala uklidnit se, abych omylem nepoužila svojí magii.

„Kašlu na to." Zavrčela jsem jednoduše, a on se najednou začal dusit.

Kayallo uklidni se laskavě! Nenech za sebe myslet magii!
Byla jsem hodně naštvaná, jak se opovážil ukrást mi deník, když za něj chci mé malé sestřičce zaplatit školné?!

Stíny v uličce se prodloužily, a začaly se po dusícím Fulweem natahovat,

Světla, která tuhle ulici ozařovaly, začaly blikat, až úplně zhasly a ulička se ponořila do šera a temnoty.

„Tohle..."

Uff... tak to bylo na poslední chvíli. 😂😅
Důvod, proč kapitola vychází až teď, je že jsem dneska měla test a hróóómady úkolů.
Rosea, Farlay a Kaya byly okradeny...
No, jak si myslíte, že střed mezi Fulweem a Kayou dopadne? 🤔🤓
Tak zase za chvíli čau! 😂❤️👍