Z pohledu Zayna:

,,Cože?!" vyjekl Harry a já si povzdychl. Stejná reakce byla i u Liama a Louise a podle Rorynina výrazu to byla stejná reakce i u Nialla. Já se nedivím, kdyby mi tohle jeden z kluků oznámil, reagoval bych stejně.
,,Prostě kdyby u vás se Emma zastavila, nezvěte ji dovnitř a zítra přijďte k nám," řekl jsem mu a típl to. Promnul jsem si obličej a snažil se přijmout fakt, že Emma z Alexem nejsou mí děti. Bože, za co mě trestáš?
,,Přemýšlím," řekla Rory, když domluvila z Niallem a já na ni koukl.
,,O čem přemýšlíš?" zeptal jsem se a snažil jsem se o normální tón.
,,Když je Emma napůl člověk a napůl Ďábel... bude vůbec ráno normální?" zeptala se, ale zrak neodtrhla od stolu. O tomhle jsem nepřemýšlel.
,,Doufejme, že ne," řekl jsem, vstal jsem a zezadu ji obejmul. Ruce dala na ty mé a hlavu položila na mou hruď.
,,Pojďme spát," řekl jsem, Rory vstala a šla za mnou do ložnice. Lehly jsme si, popřáli jsme si dobrou noc a usnuli.

*Druhý den*

Z pohledu Emmy:

Probudil mě budík do školy a já za doprovodu brblání, vstala. Nepamatuju si, kdy jsem šla spát. Zvláštní. Po hmatu hledám mobil na nočním stolu, ale to, co jsem nahmatala, nebyl mobil. Otevřela jsem oči a koukla se, co to je a vyjekla jsem.
,,Mami! Tati!" zařvala jsem a vyskočila co nejdál od stolku.
,,Zlato, vysvětlím ti to," řekl táta, když přišel do pokoje a já rozdejchávala lebky, které na mě tupě zírali.
,,A co mi chceš jako vysvětlit?!" zaječela jsem a když přiběhla mamka, hned mě objala.
,,Posaď se," řekl táta, ja si sedla i z mámou na postel a táta mi řekl úplně všechno.

,,A proč se to muselo stát zrovna mě," stékali mi po tvářích slzy a máma i táta mě utěšovali.
,,Asi proto, že jsi prvorozená. Neboj, najdeme řešení, jak se toho zbavit," řekl táta a máma mi stírala slzy.
,,Proč já?" řekla jsem a táta mě objal.
,,Ségra?" zeptal se mě Alex a já na něho koukla. Stál ve dveřích a koukal na mě smutně.
,,No?" zeptala jsem se a on ke mě přišel.
,,Budu z rodiči hledat, jak tě toho zbavit," řekl Alex a cítila jsem, jak se táta napjal.
,,Alexi, včera jsem ti snad něco řekl!" zvedl hlas táta a Alex se na něho koukl tak, jak jsem to u něho nikdy neviděla.
,,Tati! Co by jsi dělal, kdyby se tohle stalo nějakýmu tvýmu příbuznýmu?! Prostě chci pomoct SVÉ sestře!" zavrčel na něho a mě stekly dalších pár slz.
,,Tati, když mi chce pomoct, tak ho nech," řekla jsem a on se na mě koukl.
,,Dobře," řekl jenom, zvedl se a odešel.
,,Táta to má teď těžký. Zklamala jsem ho. Se divím, že hned nežádá o rozvod," řekla mamka a posmutnila.
,,To neříkej!" vyjekli jsme z Alexem nastejno a povalili jí na postel, jak jsme ji objali.
,,No, konec objímání a mazejte se převlíct," řekla mamka po chvíli a my jsme poslechli.
,,Myslíš, že najdete způsob, jak mě toho zbavit?" zeptala jsem se Alexe a ten mě bouchl do ramene.
,,To si piš," usmál se a já taky. Ach jo, hold chvíli budu žít z pocitem, že jsem vrah.