Z pohledu Alexe:

Probudil jsem se a rozhlédl jsem se. Už jsem nebyl v té podivné temnotě, ve které jsem si mohl dělat cokoliv, na co jsem si vzpomněl.

Zívnu, protáhnu se a leknu se. Z nočního stolku na mě kouká LEBKA!

,,Co se to včera stalo?" zeptám se spíš pro sebe.

*Ty to nevíš? Upsal ses mi, aby tě tvá sestra měla ráda a za to mi půjčuješ své tělo,* řekl ten Ďábel ve mně.

,,Počkat, takže ty s pomocí mého těla zabijíš nevinné lidi?" zeptal jsem se ho.

*Oh, ano. Ty nevíš, že se živím lidským utrpením? Ach, ty nevidomý člověče, všichni jste stejní. Předchozí upsiovatel se taky ze začátku tak strašně vyptával,* uchechtl se.

,,Předchozí upisovatel?" zeptal jsem se.

,,Ano. Rorynin přítel, tedy v tomhle případě, bývalí přítel,* řekl mi a byl klid.

Takže Rory chodila s tím klukem, co se taky upsal? Divné.

Vyšel jsem z pokoje a šel do kuchyně.

,,Rory?" křikl jsem, ale nikdo mi neodpověděl.

,,Vlastně šla do práce!" plácl jsem se do čela a z lednice si vytáhl jogurt.