Z pohledu Alexe:

Konečně ji mám tam, kde jsem ji chtěl mít. V bezpečí u své rodiny.

,,Chceš něco uvařit, nebo něco přinést?" usmála se na mě zářivě Rory.

,,Ne, děkuju," oplatil jsem ji úsměv a ona si sedla vedle mě na gauč a přitulila se.

Dívaly jsme se na televizi a najednou cítím, jak na mě usnula. Usmál jsem se. Nechápu, proč ji rodiče tak přehlížely.

Ding dong.

Zazvonil zvonek a já pomalu Rory ze sebe sundal.

Ding dong.

Znova.

,,Nojo, už jdu!" křikl jsem.

Přišel jsem ke dveřím a když jsem je otevřel, schytal jsem pěstí.

,,Kde je?!" řekl ten útočník a já v něm viděl toho kluka z parku, jak objímal mou sestru.

,,Zayne do prdele klid! Promiň Alexi, Zayn je jenom nervózní," řekl druhý kluk a podával mi ruku. Odmítl jsem a postavil se.

,,Kdo jste?" zeptal jsem se a mnul si tvář.

,,Kdo jsme?! Já jsem Rorynin kluk!" zařval ten Zayn.

,,Zayne!" okřikl ho znova ten kluk.

,,Já jsem Liam, Rorynin kamarád a tohle je Zayn," řekl Liam.

,,Rory tu ale ne..." načal jsem svou lež, když mě Rory vyrušila.

,,Kdo to je?" ozvala se.

,,Rory!" vydechl Zayn, odstrčil mě a objal Rory.

,,Eh? Kdo jste?" zeptala se.

Z pohledu Zayna: 

,,Eh? Kdo jste?" zeptala se a já se odtáhl.

,,Cože? Ty si mě nepamatuješ? To jsem já, Zayn, tvůj kluk," zkusil jsem ji 'oživit' paměť.

,,Já ale žádného kluka nemám," řekla zmateně.

,,A-ale..." zakoktal jsem se a v tu chvíly jsem si přál, aby si dělala srandu.

,,Slyšel jsi správně! Žádného kluka nemá, tak odprejskněte!" vyštěkl na mě Alex a já se tedy otočil a společně s Liamem jsem odešel do Liamova auta.