Z pohledu Rory:

On si to opravdu užíval, ten zmrd!

Tentokrát to bylo delší, než minule. Teď tu jen tak sedí a pozoruje mě, jak se ještě teď zotavuju po tom všem.

,,Sakra, kdybych neměl tak strašnou chuť tě zabít, tak bych si tě tu spíš nechal jako šukací pannu," řekl mi a já mu chtěla vrazit, kdyby mi neudělal takovou příšernou bolest.

Koukl se na hodinky a vstal.

,,No, tak teď tě tu nechám samotnou, za chvilku podle smlouvy budu muset pustit tvého brášku, takže ho jdu dát taky pod zámek. Zatím pa, puso," řekl, přišel ke mě a dal mi ještě francouzáka a šel pryč. Ještě mě zamkl, aby měl jistotu, že opravdu nezdrhnu.

,,Kokot..." zafuněla jsem a zase jsem se chytla za břicho v ukrutné bolesti.

Už vím, co to znamená, když někdo řekne, že měl 'ďábelský' sex... Samý sadomaso a po tom všem, ukrutná bolest v podbříšku a všude samý modřiny... I když, teď mě napadá, že ten, kdo to řek, tak neznal pravý pojem toho slova, já už ho po téhle noci znám...

Z pohledu Liama:

,,Liame... Liame," budil mě Zayn.

,,Kolik je?" zeptal jsem se a zvedl hlavu ze stolu, kde jsem opisoval a zkoušel ty slova prohodit tak, aby to vyšlo i na ten náš problém a asi jsem u toho stolu zaspal.

,,Je deset. Kámo, co jsi sakra dělal?" zeptal se Zayn a já mu ukázal ten rituál a on jen zakroutil hlavou.

,,Běž si umejt, máš propisku úplně po celým ksichtě," řekl mi Zayn, vzal si papír a začal číst.

Z pohledu Zayna:

Pročítal jsem to a myslím, že by to mohlo zabrat. Liam je stejně dobrej kámoš...

,,Zayne?" řekl za mnou Harry.

,,Hmm?" řekl jsem, ale zrak jsem z papíru nezvedl.

,,Víš... ať se dneska večer stane cokoliv, slib mi, nebo spíš nám všem, že se budeš chovat stejně..." řekl a já jsem se na něho koukl.

,,Poku..." řekl jsem, ale Harry mi skočil do řeči.

,,Žádný 'pokusím se'! Slibuju!" odsekl.

,,Slibuju," řekl jsem a povzdechl si.

,,Děkuju..." řekl a odešel.

S nervama jsem praštil do stolu.

,,Co tě zase rozrusilo?" zeptal se hlas za mnou a já poznal, že se Liam vrátil z koupelny.

,,Nic!" odsekl jsem, zvedl jsem se a odešel na čerstvý vzduch.

Chodil jsem po ulicích Londýna jak tělo bez duše.

,,Holky! To je Zayn Malik!" vykřikla nějaká holka a hned se u mě objevily tři holky.

,,Vyfotíš se s náma? Prosim?" ptaly se a já jen přikývl.

,,Kdy budete mít zase nějaký koncert?" zeptala se jedna z nich a já zesmutnil, ale hned jsem zase nahodil úsměv.

,,Až vyřešíme jednu záležitost," řekl jsem a ony přikývli.

,,A jakou?" zeptala se jedna z nich, ale hned od těch dvou schytala facku.

,,Neptej se ho! Kdyby nám to chtěl říct, řekl by to hned, víš?" řekla další a já málem vyprskl smíchy. Normálně jsem zapomněl, co je to být šťastný...

Když jsem se loučil s těma holkama, cestou zpátky jsem myslel na to, jak Rory osvobodíme! Dnes večer! I kdybychom měly zaplatit životem! Ehm.. to radši ne...

*Večer*

Z pohledu Rory:

Celý den jsem jenom proležela s nehoráznými bolestmi.

,,Kočičko, tak co?" zeptal se Ďábel, když odemkl a vešel dovnitř.

Chudák můj bratr, slyšela jsem, jak bouchá na dveře naproti a volá mé jméno.

,,Di do prdele," řekla jsem a on se zasmál.

,,Na to dneska nemáme čas, jen tu ještě lež, něco mi říká, že ti tvý buzerantíčci jsou už mě a tobě na stopě, tak jim jdu dát menší nápovědu, aby si mohly tu show užít taky," řekl a zasmál se.

,,Dneska nechcípnu já, ale ty!" odsekla jsem.

,,Ale nepovídej... a co mi udělaj? Zkusí to, co minule? Ale to tentokráte nevyjde má milá," řekl s úsměvem na tváři blízko toho mého a já mu do toho ksichtu plivla.

,,Ty děvko!" zavrčel, vrazil mi facku a utřel si tu slinu.

,,Kdybych nechtěl, aby tě ti tvý kamaradíčci viděli, jak mou rukou chcípáš, už by si byla dávno mrtvá!" vrčel a odešel z pokoje, kde mě i zase zamkl.

Z pohledu Ďábla:

Ta malá děvka mě už sere! Už se nemůžu dočkat, kdy ji konečně zabiju!

Došel jsem k domu, kde jsem pobýval dva roky.

,,HEJ, KOKOTI! TADY JSEM! ZVU VÁS NA HRU, KTERÁ SE VÁM BUDE LÍBIT! Tedy... aspoň mě..." zasmál jsem se a oni vyběhli ze dveří, asi mě fakt čekaly...

,,Máte babu!" křikl jsem a začal utíkat směrem k vile.

Doběhl jsem k vile a zmizel vevnitř. Sedl jsem si na židli a čekal na ně, než doběhnou, přeci oni jsou lidi a já jsem Ďábel, takže mám na ně navrch.