Jednou z charakteristických vlastností částic s poločíselným spinem je, že se jejich chování řídí takzvaným vylučovacím principem. Rakouský fyzik Wolfgang Pauli ho objevil v roce 1925 – a roku 1945 byl za svůj objev vyznamenán Nobelovou cenou. Pauli byl typický teoretický fyzik. Prý pouhá jeho přítomnost ve stejném městě způsobovala, že všechny pokusy vycházely špatně.

(str. 81)

⚛

O hodnotě energie velkého sjednocení (Trnčina poznámka: energie, při níž by se silná, slabá a elektromagnetická interakce projevovaly stejně a stíraly by se rozdíly mezi jednotlivými fermiony) se příliš neví; odhaduje se alespoň na 1000 bilionů GeV. Současná generace urychlovačů částic umožňuje dosahovat nejvíce stovek GeV a plánované stroje zvýší tuto hodnotu zhruba desetinásobně. Avšak urychlovač schopný udělit částicím energii velkého sjednocení by musel být větší než celá sluneční soustava – a patrně by se za současných ekonomických podmínek nezískala pro jeho konstrukci dostatečná finanční podpora.

(str. 88 – 89)

⚛

Jsou známy i jiné modely, které vysvětlují vlastnosti Cygnus X-1 bez černé díry, ale všechny jsou značně přitažené za vlasy. Černá díra je nejpřirozenějším vysvětlením. Přesto jsem uzavřel sázku s Kipem Thornem z Kalifornské techniky, že Cygnus X-1 černou díru neobsahuje. V mém případě jde ovšem o jistou formu pojištění. Vložil jsem do černých děr mnoho práce a byla by to ztráta času, kdyby se nakonec ukázalo, že vůbec neexistují. Budu mít tedy alespoň útěchu ve vyhrané sázce, což představuje předplatné časopisu Private Eye na čtyři roky.

(str. 110)