(rozhovor Magnuse se Sam al-Abbásovou)

„A co ty?" zeptal jsem se. „Jak se z tebe stala valkýra? Umřela jsi ušlechtilou smrtí?"

Zasmála se. „Ještě ne. Jsem pořád mezi živými."

„Jak to funguje?"

„No, žiju dvojí život. Dneska večer tě doprovodím k večeři. Pak pomažu domů a dodělám si úkol z matiky."

„To si děláš srandu, žejo?"

„O úkolech z matiky nikdy nežertuju."

(str. 81)

⚔

(rozhovor Sam s Magnusem)

„Zvířata na stromě Laeradr jsou slušně vychovaná."

„Na stromě... Lej-ra-dr. Vy jste si ho pojmenovali."

„Nejdůležitější věci mají jména." Zamračila se na mě. „Už ani nevím, ty se taky nějak jmenuješ?"

„Móóóc vtipný."

(str. 82)

⚔

„Gunillo," oslovila ji Sam napjatým hlasem, „tohle je Magnus Chase."

Natáhl jsem ruku. „Rád tě poznávám, Gorilo."

(str. 85)

⚔

(Sam válí potřetí :D)

„Co to jím za zvíře?"

Sam si utřela pusu hřbetem ruky. „Jmenuje se Saehrímni."

„Tak předně, co je to za pitomost pojmenovávat si večeři? Mě nezajímá, jak se jmenuje. A co ten brambor, to je Steve?"

Obrátila oči ke stropu. „Ne, ty pitomečku. To je Phil. Steve je chleba."

Zůstal jsem na ni zírat.

„Dělám si srandu," uchechtla se.

(str. 86)

⚔

Hearth poklepal Blitzovi na rameno.

Obr má pravdu, ukázal. Řekl jsem ti – moc denního světla. Proměníš se na kámen. Tvrdohlavý, nechceš přiznat.

„Ne, mně je fajn."

Hearth se rozhlédl po doku. Zahlédl kovové vědro, sebral ho a praštil jím Blitze do hlavy. Blitz si toho skoro nevšiml, vědro se však promáčklo.

„No jo," připustil Blitz. „Tak možná trochu kamením, ale –"

(str. 215)

⚔

Přes hlavu mi přejel stín. Na bronzové soše vlevo přistál orel Velkej kluk a hned jí nechal na hlavě památku.

„Člověče," řekl jsem. „Zrovna jsi podělal Umění."

„Vážně?" Velkej kluk nadzvedl ocasní pírka. „No jo. Ale podle mě je na to zvyklá. Vidím, že jsi rybářskou výpravu přežil!"

„Překvapený?" zeptal jsem se.

„No, vlastně jo. Máš pro mě jablko?"

Vytáhl jsem ho z kapsy a hodil mu ho. Velkej kluk ho chytil do levého pařátu a dal se do jídla. „To je ono!"

Poslední dobou jsem viděl dost divností, ale orla krmícího se jablkem na podělané hlavě Umění, to rozhodně patřilo do top dvacítky.

(str. 243)

⚔

(v trpasličí hospodě)

Nejneskutečnější na tom baru bylo, že z reproduktorů dunělo „Prázdné místo" od Taylor Swiftové.

„Trpaslíci mají rádi lidskou muziku?" zeptal jsem se Blitzena.

„Chceš říct, že lidi mají rádi naši muziku."

(str. 281)

(Blank Space :o)

⚔

„A ten chlápek Junior, ten se s náma dohodne?"

„Buďto," přikývl Blitz, „nebo nás rozseká na kousky. Dáš si nachos, než dorazí?"

(str. 285)

⚔

Bodyguard mu hodil klubko hedvábného provazu na pouštění draků.

„To si děláš legraci," vyjekl jsem. „Tohle že má svázat vlka Fenrira?"

Junior mě provrtal pohledem. „Neuvěřitelné, jak jsi neznalý, kluku. Gleipnir byl úplně stejně tenký a lehký, sílu mu dodávají jeho paradoxní přísady. Tento provaz je stejný, ale lepší!"

„Paradoxní přísady?"

Blitz zvedl konec provazu a uznale hvízdl. „Myslí tím věci, které nemají existovat. S paradoxními přísadami se moc těžko pracuje, jsou hodně nebezpečné. Gleipnir obsahoval hluk kočičího kroku, ptačí plivanec, dech ryby a vousy ženy."

„S tím posledním paradoxem nevím," řekl jsem. „Bláznivá Alice v čínské čtvrti měla pořádný knír."

Junior zafuněl. „Hlavní věc je, že tenhle provaz je ještě lepší! Říkám mu Andskoti, Protivník. Je spleten z nejsilnějších paradoxů z devíti světů – bleskurychlé wifi, upřímnosti politiků, bezporuchové tiskárny, zdravého smažáku a poutavé hodiny gramatiky!"

„Tak to jo," uznal jsem. „Tohle na beton neexistuje."

(str. 313 – 314)

⚔

Tvůj meč se vznáší, všiml si Hearth.

„Tvůj elf je hluchý," všiml si Jack.

Obrátil jsem se k meči. „Já vím. Pardon, představím vás. Jacku, to je Hearth. Hearthe, to je Jack."

Hearth zagestikuloval: Ono to mluví? Z meče odezírat neumím.

„Co říká? zjišťoval Jack. „Elfský ruce číst neumím."

(str. 320)

⚔

Meč Jack se vznášel vedle mě. „Radši si mě teď vezmi, šéfe. Ještě bych se zas ztratil."

„Ale říkal jsi, že to vyčerpání –"

„Možná z toho omdlíš," přisvědčil meč. „Ovšem na druhé straně, vypadá to, že stejně umřeš."

Byl na mě ostrý. (Co taky čekat od meče.) Vzal jsem ho a přiměl ho proměnit se znovu v přívěsek. Sotva jsem ho připnul na řetízek, podlomily se nohy.

Sam mě zachytila. „Hearthstone! Čapni ho z druhé strany!"

Zatímco se mi zatmívalo před očima, Sam s Hearthem mi pomohli seskočit z útesu. Protože, koneckonců, od toho jsou přátelé.

(str. 322)

⚔

Jo. Zabili jsme kozy.

Thor nás ujistil, že druhý den ráno budou zase úplně v pořádku, pokud nepolámeme kosti. Otis tvrdil, že častá smrt prospívá jeho behaviorální terapii. Marvin na mě vrčel, ať nedělám vlny a nechovám se jako měkkota.

Zabít Marvina bylo o moc lehčí.

(str. 350)

⚔

„Musíš mě omluvit. Byl jsem na třech tisících pěti stech šesti různých stanovištích na východní frontě, udržoval obry v šachu. Občas jsem trochu nervní."

Hearthstone zaznakoval: A plynatý.

Thor si říhl. „Co říkal ten elf? Té gestikulaci moc nerozumím."

„Hm, diví se, že máš takový přehled o televizi," lhal jsem. „Když jsi tak často v poli."

Thor se zasmál. „Musím se nějak udržovat při zdravém rozumu!"

Hearthstone ukázal: A co že to nefunguje?

(str. 353)

⚔

„Já tě varovala," skočila mi do řeči Gunilla. „Poslouchat Samirah jenom uspíší ragnarök. Považuj za štěstí, že jsem tě našla já, ne jiné valkýry, které po tobě jdou, nebo tví bývalí spolubydlící z chodby. Touží dokázat věrnost Valhale tím, že tě zabijí. Já se aspoň postarám, abys měl pořádný soudní proces, než páni pošlou tvou duši do Ginnungagapu!"

Se Samirah jsme se na sebe podívali. Nebyl čas dát se zatknout a poslat se zpátky do Ásgardu. A rozhodně jsem neměl čas nechat svou duši posílat na místa, která neumím ani vyslovit.

(str. 397)

⚔