Je to jako šepot v temnotě,
slyšíš jej ?
Malé ptáče, v křoví pláče,
že s matkou létat nemůže.
Křídla ještě slabá má,
smutně do tmy se dívá.
Je tak samo, moc samo,
bez pomoci v křoví pláče,
malé ptáče slabým hláskem.
Matka však neozývá se,
proto pláče malé ptáče.
Je to jako šepot v temnotě,
slyšíš jej ?

//

Neplač už ty malé ptáče,
matka opustila tě,
já však ne.
Jsem tu,
k sobě domů vezmu tě,
už nebudeš nikdy samo,
malé ptáče, jež stále pláče.
Tvůj hlásek je jako šepot v temnotě,
kam zbloudilo jsi.
Já pomohu ti,
velkým ohněm posvítím ti.
Cestu najdeš snáz,
až překonáš tu temnou hráz.
Smím-li jednu radu dát,
nesnaž se tmě schovávat,
neboj se jí, neboj,
dokud oheň hoří.
Až dojdeš svou dlouhou cestu,
najdeš to, co hledalo jsi,
lásku, matku, rodinu,

Tvůj hlásek je jako šepot ve tmě,
už neplač, jen spi,
svůj sladký sen si sni.