Tam, kde dříve bylo světlo,
teď náhle padá tma.
Tam, kde dříve byla láska,
teď opadává listí.
Ještě však nejsme ztraceni.
Pláčeme.
Vždy je naděje,
pro nás i pro tebe.
Proto neříkej sbohem.
Neříkej,
že jsme se nepokoušeli.
Neříkej,
že se nemůžeme vrátit domů.
Měj slitování,
ještě nejsme ztraceni.

//

Tam, kde bylo přátelství,
teď roste zášť.
Tam, kde byla odvaha,
teď krčí se bázliví.
Vaše slzy přicházejí pozdě.
Jste ztraceni,
není naděje.
Já říkám sbohem.
Říkám,
že jste se nepokoušeli.
Říkám :
Nemůžete se vrátit domů.
K čemu slitování ?
Jste ztraceni.

//

Tam, kde dřív byla naděje,
teď zoufalství jest.
Tam, kde dřív domov byl,
teď uhlí a prach.
Naše slzy přicházejí pozdě.
Jsme ztraceni,
už není naděje,
není nám pomoci.
Přijímáme sbohem,
odcházíme,
však kam ?
Jsme sami,
nepokoušeli jsme se,
nemůžeme se vrátit domů.
Není naděje,
jsme ztraceni.