Tohle překvapení nechci
WENDY
Sakra on to poznal. Že jo? Jestli jo tak nevím co budu dělat. Po usilovné hodině a půl kdy jsem přemýšlela nad tím co asi udělá mě napadl šílený nápad.....ŽE ON CHCE UDĚLAT TO CO V TOM SNU...NÉ TO JE ABSURDNÍ..JSEM OPRAVDU MIMO.. No nic den plynul pomalu než přišel čas večeře.
Sešla jsem do kuchyně a uviděla čtyři upíry jak se tlačí a odstrkukí před lednicí. Sedla jsem si na linku a koukala na ně a zadržovala smích. Po chvíli jsem to nevydržela a vybuchla smíchy. K mojí nešikovnosti ksem spadla na zem, ale pořád jsem se gebila jak blázen. Najednou se mě Blake zeptal když jsem byla na nohou a pořád se smála "Co je k smíchu?" Přestala jsem se smát otřela jsem si slzu smíchu a pak jsem řekla "nic jen mě zarazilo že se tu perete a já-ztuhla jsem najednou-..ne nic.." usmála jsem se nad myšlenkou toho snu a reality teď. Najednou z ničeho nic se začal smát i Rik. Nojo čte myšlenky..teda kruci..nebo..Jéžiš radši na nic nemysli. "No tak jo dohodli jsme se že ti uděláme př.." najednou Chrisovi do řeči skočil Blake "A drž hubu to je..nic tak drž špičáky za rty jasný?..". Chris jen kývl..Hmm co myslel tím že př.. Najednou ze mě vypadl naprostý blábol "to je hezký špičáky za rty..hmm hihi" zrudla jsem jako slunce při západu.
"Co se stalo?"zeptal se starostlivě Andrew. Sklopila jsem víčka vím kam tím míří. Rik přišel ke mě a zeptal se "proč nechceš slavit svoje.."řekl ale ne celou větu. Zakryla jsem mu pusu svojí rukou. "Nechci jasný" křičela jsem na ně, rozbrecela se a rozběhla do pokoje. No měla jsem tušit že tu budou všichni přede mnou. "Ne..nechci popotáhla jsem ..nechci slavit blbý narozeniny snažím se jin vyhnout jasný už nikdy znovu je slavit nebudu.." odstrčila jsem je a zabouchala a zamkla dveře. Sjela jsem podél dveří a dala si hlavu do dlaní. Brečela jsem. Měla bych vám říct že narozeniny slavit nechci protože v tu dobu kdy ksem slavila mi umřela moje milovaná osoba co mi byla tak nějak mamkou..moje teta RENÉ. Bylo mi okolo 7 let a v tu dobu prostě..nemůžu na to myslet.
"Wen my všichni víme..jaký to je když odejde někdo..koho jsi měla ráda ale takhle.." pronesl Rik za dveřmi..kupodivu neřekl to celé. "Takle to řeším a neser mě ano chci být sama a nikdy nezestárnout chci aby nikdy nebyl den kdy jsem přišla na tenhle svět..chci aby jsem měla mamku tetu a moje kamarádky tady a chci aby vy jste byli normální a stárli abych si mohla jednoho vzít..chci si uvědomit že tenhle svět není tak špatný..chci abych se nikdy nenarodila.."řvala jsem a to jsem už otevřela dveře a stály tam v pozoru a drželi dort s kapesníkama a zmrzlinu. "Co to má.." nic my nevysvětlili a v tom už jsem měla hlavu na Blakově rameni a řvala jako malá holka. "Díky" řekla jsem..
"Není zač.." řekl Blake
"Jak ti je.."-Andrew
"Líp"
"To jsme rádi"-Rik
"Jen tak to si myslela vážně..s tím..s tou..svatbou"-Chris
"Já..no..asi jo..ano.."
"OPRAVDU"řekli sborově. Kývla jsem.
ANDREW
Dělá si srandu..ona si mě chce vzít? No to se ví že jí proměním a vezmu si jí..
BLAKE
Dělá si srandu..ona si mě chce vzít? No to se ví že jí proměním a vezmu si jí..
CHRIS
Dělá si srandu..ona si mě chce vzít? No to se ví že jí proměním a vezmu si jí..
RIK
Nemohl jsem se jí podívat do hlavy věděla by že mě zajímá jestli to jsem já..ale já jí chci..jak to udělat..nebyl bych zklamaný kdybych to nebyl já?
WENDY
Všem se rozzarili oči..oou co jsem to řekla. "Tak jdeme slavit ne?" Nato se všichni probrali a celý den slavili semnou.
"Kde je Cory a Sean"
"No um..to nic" řekl najednou koktave Blake.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top