..nastavila jsem mu krk. Zakousnul se a když měl dost odtáhl se. "Dík to si mě překvapila" řekl. Ráno v posteli nikdo nebyl. Vyděsila jsem se. Vyběhla jsem z pokoje a uviděla jak se u dveří zastavil najednou okolo procházející Andrew. "No to mi nedělej ja myslel že jsi zase odešla.." cože proč jsou tak precitliveli? "Co je to s vámi" řekla jsem a zašklebila se na něj. "Tak se pojď nasnídat" pronesl tiše.
U stolu byli všichni potichu si upíjeli ze svých pohárů a koukali na mě jak banda idiotů.. "do háje už mi řeknete co se tu děje..kromě jednoho zlomeného srdce co ani ten někdo nemá a té pohádky 'chyběla si nám' nebo 'měli jsme strach' nebo 'jéžiš mi tě už nepustíme' k sakru už mě s tím neskutečně štvete to máte uzavřenou nějakou debilní sázku..nejsem slepá ani blbá upírci moji..ale já bych do háje ráda věděla co se tu k sakru děje..tak co řekne mi to někdo?" Založila jsem si ruce na prsou než jsem se posadila všichni koukali na mě.. najednou všichni říkali "no to snad ne..mi tě tu hostíme.." nebo něco jako "vysajem tě a proč tě vůbec šetřit" nebo "proč se před tebou krotit".. Děs možná jsem to přepískla.. "dobrá" řekla jsem zničeně. Sebrala jim poháry seřadila jsem je do řady a zaklonila jim hlavy otevřela ústa a řekla ať počkají. Poslechli a já vzala nůž a s velkým odporem se řízla do ruky každý se zakousl a trochu vysál. "Stačí" zeptala jsem se otráveně. "Hmm chutnáš skvěle tvoje krev je skvělá" řekli." Já si to ale nemyslím" vzala jsem si prst a strčila jsem si ránu do pusy. Když krev přestala téct vyndala jsem ránu z pusy. Obvázala jsem si prst a šla do pokoje.
TÝDEN PROBĚHL V KLIDU A PAK DALŠÍ MĚSÍC..NĚKOLIKRÁT VOLALA MED S KEY ABY SE OPTALI NA SOUČASNÝ STAV SITUACE. PÁRKRÁT SE I BRATŘI ZASE NAPILI A BYLO TO DOST NUDNÉ NA VYPRÁVĚNÍ. UBĚHLO JEŠTĚ PÁR DNÍ A TO SE STALO TO CO NIKDO NEČEKAL..
WENDY
Vstala jsem a převlékla se. Otevřela jsem dveře a viděla všech šest jak se mlátí a postuchuji před mými dveřmi. "Ehm ehm" odkaslala jsem si. Najednou zpozorneli a vyrovnali se do kolečka okolo mě. Děsí mě."Ehm kluci děsíte mě..hodně" nato všichni jak na povel poklekli a zahrabali se v kapsách. Vytáhli..ANO..TEDA CHCI ŘÍCT NE..TEDA NEVIM..oni..ONI vytáhli..Vytáhli krabičky od..od..já to ani..to je..co mám dělat. Zakrývala jsem si pusu a nato všichni otevřeli krabičky........................................................................................ BYLY TO PRSTENY!! OMG to snad ne. Moje tělo si zase dělalo co chtělo a chytila jsem kliku a co nejrychleji zapadla do pokoje. To je nemožné vždyť to jsou upíři..nemohou si mě vzít..nebo ano? Chci vůbec někoho z nich ? Jak jim to mám říct.. padla jsem na postel a začala křičet "NEEEEEEE".
RYCHLE JSEM SI SEDLA a pořád KŘIČELA? Podívala jsem se okolo sebe a viděla Rika a Coryho jak se na mě vystrašeně koukají. "Co je?" Zeptal se Cory. Ihned jsem vstala. Prohledala jsem Corymu bundu a pak i Rikovi...... "uff to byl jen sen". Rik s Corym se na mě dívali jak na vraha. "Co se ti zdálo? "Zeptal se mě Rik. "No um..to je jedno.." AU zase ten psycho-náraz. Najednou Rik vyvalil oči jako bych právě řekla něco jako nebo udělala něco jako ZAVRAŽDILA JSEM VÁM RODINU.. "to si ze mě děláš.." řekl. Vyvalila jsem na něj oči "ty čteš moje myšlenky..oo ne..to nic já nevím..je to jen sen..nic to není..klid.." řekla jsem. Najednou Cory vyvalil oči taky "nene to si děláš srandu..žejo" nojo tak se můžu smířit s trapasem. Pak ale jsem si všimla jak Cory sjíždí Rika pohledem. "Riku to ti nedovolím..ty nejsi šílenec.. nebo to mám brát vážně..ups sorry já si neuvědomuji že ty o tom ani nevíš" koukala jsem na Coryho jak na maso. To je děsivé. Co mi provede je šílenec. Vždyť to jeho bych přijímala..teda co to melu. No jo možná se mi líbí..ale snad v tom nebude nic víc teda...určitě nic víc to nebude.. nebo..AA..nic víc. Z mého vnitřního boje mě probrala psychická rána. Pak dlouho nic než se Rik otočil a usmál se. Pak i s Corym odešli. Přemýšlením..zapomeň na to ještě tě tu někdo uslyší...
RIK
Musel jsem se jí podívat do myšlenek..ona myslela že si ji chceme vzít. Vyzřeštil jsem oči..no tak špatné to zase není..není to kořist..není to kamarádka...není to nic krom opravdového citu..lásky ? Ano. Pak jsem řekll to si ze mě děláš.." no děs. Pak mě Cory nadával atak podobně. No a já to znovu nevydržel a musel jsem se podívat do její mysli znovu. Ona myslí na mě! Odcházeli jsme s Corym a já se otočil a usmál se na ní.