SEAN
Když za námi přišla Wen se slovy "ahoj můžu vás vyrušit..chci vás poznat..proto se zeptám na tak trochu blbou otázku..kolik vám je?" Chtěl jsem se smát ale kvůli citům co k ní chovám jsem to neudělal. Už od tý doby co Cory předpověděl že tři holky uzavřou sázku a pak nám je popsal zmínil se o citech od ní k nám a o citech od nás k ní. Nikdo tomu nevěřil a je to tak. Jen takové info každý z nás má nějakou schopnost Cory-předpovídá budoucnost, já Sean-umím se přemísťovat..teleport kdežto ostatní musí běžet, Blake-má sílu kterou nikdo z nás nemá, Chris-umí vycítit lež a donutit říct pravdu, Andrew- ovládá schopnost mluvit do myšlenek ostatních a Rik umí číst řeč těla..vím že to má nastudované ale svou pravou schopnost nechce říct řekl bych že to je skrývání nebo čtení myšlenek opravdu myslím že to jedno bude. Jenže o tomhle NAŠE Wendy neví.
WENDY
Přišla mi zpráva
Keyli: Nová sázka zkus je víc poznat
Já: Jidi do háje..ty kluci jsou fajn..kašlu ti na sázky
Keyli; Tak kdo se ti líbí
Já :Nikdo
Keyli: Určitě kecáš..ale musim čau
Neodpověděla jsem. I když jsem lhala tak v něčem měla pravdu měla bych je poznat..
Sejdu do kuchyně a je tam Andrew a Rik. Povídali si a já je slyšela..nakednou se Rik probral "oou..ehm..to nebylo nejlepší". Podívala jsem se mu do očí a já určitě cítil potřebu mrkat aby se mu oči neplnily rudou barvou co mě tak hypnotyzovala. Udělal to. A já stála u něho a do ucha mu svůdně říkala "a kolik ti přesně je když to bude tvoje ABčko vědět možná neposlechne a zůstane ještě zůstane pár dní.." přemýšlel než vypustil "567". Koukala jsem na něj jak na zjevení. Než jsem vypustila "tolik tobě není 22 nebo 25 ehm..ježiš marjá..co..no..to se neříká omlouvám se" do háje já jsem blbá."Omlouvám se..to jsem říct neměl"procedil mezi zuby. Ale moje reakce ho nejspíš překvapila. Dala jsem mu pusu na tvář a šla za Andrewem vedle "a tobě?"zeptala jsem se. Andrew s klidem odpověděl " mě je zatim jenom 400 a to takhle se chceš ptát všech ?" Jen jsem na to kývla a dodala "chci vás poznat". Usmála jsem se a odešla za klukama.
"Ahoj chci váspoznat..proto se zeptám na tak trochu blbou otázku..kolik vám je?".. Sean i ostatní mlčeli..Chtějí mi snad něco tajit..asi jo jsou to upíři. "ehm, ehm"odkašlala jsem si. Najednou Sean promluvil "376 jsem nejmladší"..pak Chris "jsem druhý nejstarší 442"..poté Blake "jsem nejmladší z těch 4-ukázal na Chrise sebe a jmenoval i Andrewa a Rikyho- no a je mi 397"..a nakonec Cory "nejstarší z těch nevlastních -ukázal na sebe a Seana- mě je 390". Pak jsem uslyšela hlas Rikyho" spokojená"Usmála jsem se "děkuju kluci"
"Tak si to usajasníme máme tu Rikyho kterej se narodil pokud se nepletu 1449 em..-pak mě doplnil -7.6..ok tak dál máme Chrise kterej se narodil 1574-takhle mě doplnili všichni- 8.1, dál Andrew narodil si se 1616 9.3., potom tu je Blake se narodil 1619 10.8, pak Cory ten je narozenin 1626 20.5 a Sean nepletu se když řeknu 1640 -zase mě doplnil - 22.11.." usmála jsem se a cítila něčí chladné ruce jak mě objímají a cítím dech na svém krku. "Šikulka počítat umíš..ale co mi mi tě poznat nemůžeme?" Upřímně jsem se zasmála a z Seanova sevření jsem se vyktoutila..člověk by neřekl že to jsou upíři..ano vypadali dost unaveně když byl den ale můj harmonogram nebyl zrovna dvakrát lepší. "No dobře je mi 20 ..narodila jsem se roku 1996 9.6.. jsem jediné dítě mého otce a matku nemám..ale za to mám vás..děkuju že tady můžu být"začíná se stmívat a já začínám být dost unavená. Omluvila jsem se a šla do postele.
Probudila jsem se někdy okolo 3:26 ráno vzala jsem si pilulku proti ospalosti a šla dolů za klukama..už ani nevnímám že to jsou upíři.
Uslyšela jsem ránu a zdědila se. Přidala jsem na tempu. Srdce mi bušilo a mě pomalu docházelo že jsem tam neměla lézt. Uviděla jsem všechny jak tam sedí okolo něčeho a všude byla krev. Došlo mi to pozdě..ONI PRÁVĚ JEDÍ. Udělalo se mi špatně otočila jsem se ale to jsem na sobě cítila pohled. Pomalu jsem se otočila a viděla rudé oči všude okolo. Najednou jsem se skrčila a cítila jak mě někdo hodil na linku kuchyně. Uviděla jsem na podlaze nechutné a rozpárané zvíře. Najednou byli všichni u mě a po bradě jim tekla krev. Couvala jsem než jsem narazila do jejich vysunovacího kohoutku. Ihned jsem ho popadla a začala na ně stříkat. To mi dalo trochu času..trochu času..Než jsem zakopla. Ano všichni se nademnou skláněli a já se propadala do tmy.
TEMNOTA NAD TEBOU SÍLÍ CO TO DĚLÁŠ..VSTÁVEJ JEŠTĚ MRTVÁ NEJSI..HALÓ PROBUĎ SE..NOTAK OTEVŘI TY OČI A POHLÉDNI ZAS NA SVĚT..JEN SE KOUKEJ..DĚLEJ..DO HÁJE ZELENÝHO OTEVŘI TY OČI. Doslova na mě křičelo moje podvědomí.
RIK
Ležela tam a my okolo ní jako kdyby byla Sněhurka a my trpaslíci. Blake najednou zasyčel a políbil jí. Doopravdy?! Ale vyvolalo to malou reakci. Malinko pohla prstem a pak zase nic."no tak takhle to nejde prober se" říká Andrew. Mě se začala motat hlava..potřebuju krev! Ale jinou než je ta její včera jsme jí vysáli až moc. Šel jsem na chodbu a rychle popadl několik lahví s krví A. Už to bylo lepší a pak mi svitlo. Vím jak jí zachránit.