WENDY
Vyvalila jsem na něj oči.. "nechceš jít dál?"Zeptala jsem se.
"Dobře.." řekl a pomalu vešel.
"Co potřebuješ?"
"Tebe.."odpověděl a já stuhla. Zrudla jsem jak rajče a koukala na něj jako kdyby právě řekl že se na nás řítí meteorit.. Chytil mě okolo pasu a přitahoval si mě k sobě..
"Ne prosím.." pošeptala jsem.
"Popros znovu a neudělám to co chci udělat" řekl docela mě zajímá co tím myslel..
"Prosím ne" řekla jsem.
Pustil mě a pak mě objal. On měl naprosto nádhernou kolínsku. "Co tu chceš?"Zeptala jsem se.
"Tebe.."odpověděl.
"Myslím to vážně."
"To já taky.."řek
"Miluju tě od prvního okamžiku co jsem tě spatřil.." řekl a díval se mi do očí..v tu chvíli mi něco došlo. Já ho vlastně mám ráda stejně jako on mě. Tuhle chvilku si chci uchovat..
"Víš co se má na to normálně říct" zeptal se úplně zmatený a smutný.
"Já tebe taky.." Ano řekla jsem to.
Úsměv se mu rozlil po tváři a já měla vyhled na jeho dokonalý úsměv. Pomalu se ke mě přibližoval. Políbil mě a já spolupracovala. Tenhle polibek si chci pamatovat na vždy vždy když se na něj podívám chci si vybavit tenhle polibek. "Neodcházej znovu z mého věčného života" pronesl on. "Neodejdu". Schoulila jsem se na jeho hruď a objala ho. "Miluju tě Wendy"
"Miluju tě.."
"Chceš abych zůstal přes noc.."
"Ano ale tobě nevadí že.."
"Že co?"optal se
"Že ty budeš žít věčně a já.."
"To můžeme napravit.." řekl a otevřel pusu. Z ní vyjeli jeho špičáky.
"Prosím řekni že to nebude bolet"
"Jen trošku..ale opravdu to chceš" zeptal se.
"Ano"
Kousnul mě. Pamatuju si tmu.