WENDY
Probrala jsem se v mojí posteli a cítila jsem že mám hroznou žízeň.. A najednou jsem ucítila kolínsku.
Vyšel z koupelny a klekl si ke mě. "Máš žízeň.."optal se.
"Ano..já" ucítila jsem takovou krásnou vůni. Odstrčila jsem ho a běžela ven. Rozrazila jsem dveře a vůně byla silnější víc. Spatřila jsem holčičku jak otevírá dveře a uslyšela její tep. BUCH BUCH BUCH BUCH.. rajská hudba. Moment já jsem upír. Když jsem si větu řekla tak holka zmizela a já ucítila pevné sevření. "Pojď půjdem na lov" zatáhl mě obrovskou rychlostí do lesa. Všechno mi vysvětlil a byl večer když jsem najednou ucítila sladkou krev a uviděla měsíc v úplňku. "Hmm to voní dobře.." řekla jsem hladově a on mi dal facku "Ne! Jsou to přátelé.."
"Haha takže pes není lovná zvěř ?"
"Zlato brzdi tohle jsou přá-" neřekl slovo..uslyšela jsem zaviti. Rozběhla jsem se uviděla ty nejhezčí oči co jsem kdy viděla. Okolo bylo dalších šest nádherných očí. Cítila jsem jak mi oči rudli a špičáky rostly. "Ale, ale, ale pár pejsků co se chtěli vyvenčit..css zlý kluk nevrč na mě zlato.." pak jsem ucítila vůni sladké krve.. otočila jsem se a tak stál tak napůl proměněný Jack. "Sladká vůně Jacku.." skočila jsem na něj ale ve vzduchu na mě něco dopadlo..mohla jsem tušit že to bude Gea.. "Agrr slez ze mě víš kolik teď vážíš" optala jsem se ji zlověstně. Zavrčela a já pak uslyšela vytí. Jack se proměnil úplně. "Ne Georgio prosím neublizuj jí je ještě teprve vlastě ani den proměněná prosím ještě není ochočena slibuju odejdeme ale musíš jí pustit." Řekl Blake. "Nezastávej se mě..zvládnu to. Odejdi Blaku.. díky že si mě proměnil ale tohle zvládnu sama.." odsekla jsem.
"Ty hajzle tys jí proměnil?!" Zařval James.
"Tak jo zkusím se ovládat Geo" řekla jsem poraženě. Pustila mě a já utekla pryč.. radši. "Wen.."
"Blaku já vím že tě miluju ale jsem nebezpečí pro tebe. Radši jdi pryč nechci ti ublížit"
"Miláčku to bude dobrý"

O jeden měsíc plný nácviku si Wendy zvykla a byla konečně šťastná. S Blakem měli svatbu a na svatební noci si to taky užili..

O devět měsíců později se Wendy a Blakovi narodil chlapeček a toho pojmenovali Luke a o další rok později dvojčata Emma a Lea.

"Zlato prestaň těm třem vyprávět ty pohádky a pojďte jdeme něco ulovit.." okřikla jsem mého manžela Blaka.
"Ale to není pohádka je to pravda takhle jsme se poznali s vaší maminkou děcka.." řekl Blake. "A ty 'pohledy' v tý knížce jsou pravda? " zeptala se Lea.
"Ano pomáhali to napsat všichni a teď už jdeme nebo to nevidržím" odsekla jsem.
"Už jdem tesáčku.."řekl Blake.
.
.
.
.
.

A KE TU KONEC SNAD JSTE TO POCHOPILI A DOUFÁM ŽE SE KNIHA LÍBILA..AHOJ