Ve vesnici vypukla panika, všichni sledovali obzor co se děje a ženy schovávali své děti, mladý náčelník vyběhl ven aby pořádně viděl, co se děje. Nebylo to ale nějak těžké, protože na obzoru se ukázala menší skupina, následovaná drakem, jehož jméno absolutně neznal, a nebudil v něm ty nejlepší pocity. Nevěděl co dělat, Bezzubka přišel blíže a přikrčil se připravený ho bránit, samozřejmě ostatním drakům dal příkaz k obraně. ,,Charlie?" Oslovil ho Alan, který se mezitím k nim přidal, stejně sledující něco, co se k nim blížilo, nevěděl co dělat. Všichni momentálně spoléhali na jeho rozhodnutí či příkazy, jenže skutečně nevěděl, co by se teď mělo dělat, no teoreticky v první řadě hnout se z místa. Němým gestem oznámil, že vlastně vůbec neví, co ma dělat. Ostatní draci již reagovali na Bezzubky příkazy. Chránili svůj domov a člověka, otočil se ke svému drakovi a položil dlaň na čumák. Jen poplašně vyskočil, když se u nich následně ukázal člověk kterého zachránili ze širého moře, v panice jim říkal skutečnou identitu člověka jenž letí na těch dracích. ,,Znám je, jdou si pro tvého draka, odvolej ho, schovej Bezzubku." Následně skupinka draků včetně toho člověka přistála kousek od vesnice. Draci, jenž letěli jako první složili svá mohutná křídla a postavila se tak aby ukázali svou dominanci, která jim zde byla málo platná, zde byl jediným alphou právě Noční běs. Ten se opětovně postavil do obranné pozice a nedovolil nikomu se biť jen na metr přiblížil k náčelníkovi či Alanovi.

Muž vysoký zahalený v kápi, a nebylo mu vidět pořádně do tváře se díval do země, draci mu pomohli slézt z jejich zad, snad jako by to sám nezvládl. Zvedl pohled a mohli jsme se všichni podívat do jeho šedých šílených očí, jenž sledovali úplně všechno co se zde nacházelo, jeho pohled spadl na náčelníka a jeho jediného draka pro kterého si přišel. Slabě se uklonil snad jako by se snažil udělat nějaké gesto, že přichází v míru. Jenže tohle skutečně mu nikdo nemohl věřit. Vyvolával skutečně takovou temnou, šílenou auru. Sundal si kapuci z hlavy, a pohlédl na svět svým zrakem ,,Kdo jste?" Zastavil Bezzubku, který se ještě stále neprobral z transu, takže rozhodně by nedoporučoval, aby kdokoliv chodil blíž. V tomto stavu neznal bratra. Muž se otočil ke svým drakům, a bez jediného slova hledal něco ve vaku, co měli připevněno na svých tělech. ,,Jsem to ale nezdvořák. Jsem Dragonel, ty budeš Charlie, že? Syn mocného a velkého náčelníka Tereka. Ten jeden jediný syn, který mu nedá potomka aby pokračoval v jeho rodu. A ten jediný syn, který ochočil nejobávanějšího draka kterého splodilo samotné peklo - Noční běs."

Ze zad vytáhl kuši, kterou okamžitě namířil na černého krčícího draka ,,Vezmu si toho draka, když dovolíš." Neskutečně ho děsilo, že o něm věděl tohle všechno. Jak? A jak jako, že si ho vezme, tohle nesměl dovolit, když viděl ty draky, co s ním přiletěli. Byly jak z kamene, nehýbali se prakticky jen stáli a nedělali nic. ,,Nikdy mi mého draka nevezmeš." Muž se zasmál a po jediném slově pískl a právě na tento zvuk reagovali draci a hned začali plivat oheň a potom něco co připomínalo kyselinu. Která začínala všechno na co dopadla rozpouštět. Vypukl velký chaos, lidé se bránili a chránili ty nejmenší, náčelník vysedl na záda svého draka a nechal ho, aby vzlétl. Neslyšel nikoho, neslyšel nic. Potřeboval jen dostat pod kontrolu všechen tento chaos. Bezzubka obletěl celou vesnici a hned na to začal korigovat ostatní draky, kteří se bránili včetně svých lidí a majetku.

Ohlédl se dolů, aby zkontroloval Alana, zda nepotřebuje pomoct, jen taková chvilková nepozornost a okamžitě toho litoval.
Najednou Bezzubka ztratil výšku, mladší náčelník nevěděl, přesně co se stalo. Poprvé ho napadlo, že dostal zásah, jenže pak si všiml, že má v krku drobnou ampulku. Volným pádem dopadl na zem. Ve stejný moment jeho majitel vykřikl bolestí, když dračí tělo přimáčklo jeho pravou nohou. Snažil se od něj odtáhnout, ale dračí tělo bylo příliš těžké, Dragonel přišel blíž s úsměvem, sehl se a začínal na Bezzubku připínat nějaký popruhy ,,Nesahej na něj!" Jen se zasmál a nekomentoval to, jen zacvakl řetěz a nechal ho vytáhnout vzhůru.

Vyzvedl se na vratké nohy které ho neskutečně boleli a sledoval jak se vzdaloval, v dálce cítil neskutečnou bolest v oblasti hrudníku. Pravá noha ho neskutečně bolela, a nebýt Alana spadl by na zem ,,Neboj se, najdu tě i kdyby mi to mělo trvat týdny, najdu tě." Slíbil a hodlal svůj slib dodržet, litoval svého rozhodnutí, měl ho poslechnout. Měl Bezzubku schovat, ztratil ho, ztratil jediného tvora který na něj spoléhal. Který ho miloval a  věřil mu. Jenže teď jediný co cítil byla prázdnota a neskutečná samota. Nějak vnímal, že na něj Alan mluvil, ale nedokázal spojit slova dohromady. Dali se do pohybu a nechal se vést do chaty kde ho posadil aby mu mohl ošetřit zranění. Až teď si všiml, novinky na jeho tváři. Nejen, že byla špinavá a krvavá, ale nedokázal si nevšimnout jizvy táhnoucí se přes tvář a oko. Pozvedl mu hlavu a líp si ho prohlédl, takže teď musel přijmout ještě další skutečnost. Neskutečná prázdnota, kterou prožíval bylo něco horšího než zlomenina, nevnímal, nereagoval na vůbec nic a nikoho, byl kompletně ztracen ve svých myšlenkách že vlastně nevnímal ani slova co mu Alan říkal. Zavázal mu nohu do kovové konstrukce a pomohl se postavit, vrávoral ale stát dokázal. Nabídl mu pomocnou ruku ale on ji odmítl, pomalým krokem se vydal na stejný místo kde naposledy viděl jak mizí jeho tělo zabalené v tom speciálním kokonu do kterého ho zamotal.

920 slov