Znáš tyhle letní bouře?

Jsem sama uprostřed cesty a snažím se sebrat ze země.

Své srdce, zatímco v dálce hřmí, ale nemám strach, protože už jsem tudy jednou procházela.

Vyslovuji modlitby, zatímco se ohlížím.
Abych ve světle západů zahlédla, jak mi mizí z dohledu.

Všeho se vzdávám, zkouším to nechat jít.
Probouzet se do dalších dnů o něco moudřejší, ale nedokážu otevřít oči.

Usínám vyčerpaná pod tíhou svých myšlenek. Všude kolem je déšť a já jen vím, že víc už nemůžu.

Zadržovat dech, aby nikdo neviděl, že brečím i přes úsměv na tváři.
Tlak na hrudi a čtyři stěny, mezi kterými ztrácím pozornost.

Kontrolu nad tím, co právě cítím.
Děsím sama sebe pokusy uniknout pryč, ale jsem až příliš raněná.

Vyčerpaná věčnými přešlapy.
Zkouším zapomenout. Být opět kompletní, ale nepoznávám vlastní odraz v zrcadle.

Kdo potom jsem?

Znáš tyhle letní bouře?

Jsem sama uprostřed cesty a snažím se sebrat ze země.

Své srdce, zatímco v dálce hřmí, ale nemám strach, protože už jsem tudy jednou procházela.

Vyslovuji modlitby, zatímco se ohlížím.
Abych ve světle západů zahlédla, jak mi mizí z dohledu.

Všeho se vzdávám, zkouším to nechat jít.
Probouzet se do dalších dnů o něco moudřejší, ale nedokážu otevřít oči.

Usínám vyčerpaná pod tíhou svých myšlenek. Všude kolem je déšť a já jen vím, že víc už nemůžu.

Zadržovat dech, aby nikdo neviděl, že brečím i přes úsměv na tváři.
Tlak na hrudi a čtyři stěny, mezi kterými ztrácím pozornost.

Kontrolu nad tím, co právě cítím.
Děsím sama sebe pokusy uniknout pryč, ale jsem až příliš raněná.

Vyčerpaná věčnými přešlapy.
Zkouším zapomenout. Být opět kompletní, ale nepoznávám vlastní odraz v zrcadle.

Kdo potom jsem?

Znáš tyhle letní bouře?