Myslíš si o mě, že jsem jen rozpadající se blázen, ale podívej.

Měl bys být pyšný, protože i někdo jako jsem já, dokáže milovat.

A při každém pádu, uvidíš.
Budu se usmívat, bojovat s vlastním stínem, jen abys viděl.

Jak umím vstávat z popela, zatímco prohráváš s vlastním egem.

Když tvrdíš, že nejsem dost dobrá.
Ale podívej, čas udělal své, takže teď už nebrečím kvůli klukům, jako jsi ty.

Není to legrační? Když říkáme, že to jednou bude jiné, zatímco umíráme sami se sebou?

Lži praskající ve švech.
Omluvy které nefungují.

Nikdy mi nevadilo být obyčejnou figurkou v šachovém poli, ale i blázni jako jsem já, občas pláčou.

Kdo jsem, když se nikdo nedívá? Napovíš?

Často ztrácím vytrvalost pro věci, které miluju, ale možná je to takhle lepší.
Dávat lidem sbohem dřív, než nás opustí.

Protože i bláznům jako jsem já, občas lámou křídla.

Připadám si bezcitná. Úzkostlivě zadržuji dech, když se ptáš, jak se mám.

Myslíš si o mě, že jsem jen rozpadající se blázen, ale podívej.

Měl bys být pyšný, protože i někdo jako jsem já, dokáže milovat.

A při každém pádu, uvidíš.
Budu se usmívat, bojovat s vlastním stínem, jen abys viděl.

Jak umím vstávat z popela, zatímco prohraváš s vlastním egem.

Když tvrdíš, že nejsem dost dobrá.
Ale podívej, čas udělal své, takže teď už nebrečím kvůli klukům, jako jsi ty.

Můžeš vymýšlet slova, kterými bys stihl postavit zlomené srdce.

Ale podívej, čas udělal své, takže teď už nebrečím kvůli klukům, jako jsi ty.

A nebrečím, když postrádám svůj odraz v zrcadle.

Protože jen blázen může znát tahle minová pole, na kterých se ocitáme, když nám dojdou síly.

Měl bys být pyšný, protože i někdo jako jsem já, dokáže milovat.

A při každém pádu, uvidíš.
Budu se usmívat, bojovat s vlastním stínem, jen abys viděl.

Jak umím vstávat z popela, zatímco prohráváš s vlastním egem.