Ani jeden jsme nepromluvili. Rameno začínalo více a více krvácet. Po 10 kilometrech od parkoviště, zastavím v nějaké uličce. Sundám si šátek. Opřu hlavu o sedačku a vydechnu. ,,Zůstaň tu" otevřu dveře a zatnu zuby. Vystoupím. Opírám se o střechu auta a znovu bolestně vydechnu. Pomalu začnu rozostřovat. ,,Doprdele, ta náboj musela být jedovatá. Ah" zanadávám. Rozejdu se ke kufru a oporou mi je střecha auta. Otevřu kufr auta a rozepnu velkou tašku v níž se nacházejí veškeré léky a další potřebné věci. Roztrhnu si rukáv trika a vytáhnu pinzetu z tašky. Pinzetu zaryji do rány a po kůží se snažím najít kulku. Sjedu bolestí po autě, sednu si na silnici a hlavu opřu o auto.

Několikrát bolestně zasténám. Začnu ztrácet vědomí. Uslyším klapnutí dveří, ale neudržím víčka otevřená. ,,Hej, hej neusínej" ozve se jemný hlas. Ucítím teplý dotek na své ruce a, jak mi z ruky vytahává pinzetu. ,,Zůstaň se mnou" propleskne mi tváře. Lehce otevřu oči, ale nezaostřím osobu nad sebou. Pinzetu mi zaryje do kůže a já zatnu zuby. Chvíli se vrtá v ráně ,,ještě chvilku" až se dotkne kovu, který pak následně vytáhne. Mám stále zavřené oči a těžce dýchám. ,,Ku- kulku dej do pytlíčku, který je v černé tašce" těžce polknu. Ucítím, jak se dotyčná osoba zvedá a prohledává batoh. ,, Hotovo". ,,Teď v té velké černé tašce najdeš stříkačku s protilátkou, stříkačka se nazývá 'nouze'" znovu těžce polknu. Začne hrabat v tašce a pak si následně zase ke mě sehne. ,,Co mám teď dělat". ,,Vpíchni mi ji do rány, ale ještě nejdříve vytáhni kus látky a podej mi ho, ať se děje cokoli musíš mi tam dát celou dávku". Po chvíli mi podává kus látky a já si ho strčím do pusy. Kývnu což je pro něj znamení.

Ucítím nejdříve štípání, ale pak nastane příšerná bolet. Zkousnu látku a začnu bolestně do látky křičet, následně sebou začnu škubat bolestí a pochvíli na svých ramenech ucítím dotek rukou, které mě drží.

Bolest po 3 minutách ustane a já konečně otevřu oči. Vyndám si z pusy látku a chytnu se za rameno. ,,Děkuji" poděkuji, chci se zvednou na nohy, ale zapotácí se mi nohy. Sebastian mě chytne do náruče a pomůže mi se posadit na kraj kufru. ,,Spíš já bych měl děkovat vám, zachránila jste mi život" sedne si vedle mě. ,,Vy jste mi ho teď taky zachránil" začnu šmatrat v tašce. ,,Jak to myslíte?" otáže se. ,,Ta kulka obsahuje vysokou dávku somanu, která je smrtící, tato dávka stříkačky mi nevydrží dlouho" celou dobu mě sledoval, já mezitím z tašky vytáhnu obvaz a začnu si obvazovat ránu. ,,Pomůžu vám" hned se postaví a vezme si obvaz místo mě a začne ránu obmotávat. ,,Jak jste věděla, že jsem v nebezpečí?" a teď musím s pravdou ven. ,,Váš otec.." polkla jsem ,,Vašemu otci, se chce pomstít mafie, vašeho otce jsem.....nestihla zachránit, ale dala jsem mu slib, že ochráním vás" Seb se zasekne v pohybu. ,,Je mi to líto" podívám se na něj se soucitným pohledem, i mě jeho smrt velice zasáhla. Seb mlčky dovázal obvaz kolem rány a šel si zpátky sednou na místo spolujezdce.

Povzdychnu si a zvednu se a začnu balit věci zpět. Zastavím jsem se v pohybu, když jsem uvidím kulku v pytlíčku. Vezmu ji do ruky a z pytlíčku ji vyndám. Prohlížím si důkladně kulku na které se nachází obrazec lebky. ,, Bloods" šeptnu si pro sebe. Vrátím kulku zpátky do pytlíku a zaklapnu kufr.

Otevřu dveře řidiče a sednu si na místo. ,,Hele Sebe..." nestihnu dokončit větu protože mi skočí do řeči. ,,Kdo ho zabil?" jeho hlas potemněl a nakloní se ke mě. Podívám se mu do pronikavých očí, kde se mu skutálí pár slz. ,,Bloods, pomstíme tvého otce, ale nejdříve si musíme najít úkryt" na to se odtáhne opře si hlavu o okno, kde se kutálí kapičky deště. Nastartuji auto a vydáváme se do neznáma....