Včera jsem chytla inspiraci, takže jsem zplodila hned dvě najednou. Taky jsem šla spát v 5 hodin ráno. Popsala bych ji dvěma slovy- krátká a naprosto nezajímavá. Jinak ji věnuji všem, kdo s ní tráví aspoň trochu času.

,,Fuj" vyhrkl Emmett znechuceně a odsunul talíř co nejdál od sebe. ,,Tohle v žádném psípadě jíst nebudu!" muž naproti němu nehnul ani brvou, jen dožvýkal sousto a ubrouskem si otřel koutky úst.

Vražedně se na chlapce podíval a hlubokým hlasem se zeptal.

,,V žádném případě?" Emmettovi proběhly hlavou ty nejstrašnější představy, které by Severus Snape mohl uvést v realitu, poslušně uchopil lžičku a aniž by nakrčil nos, rychle si ji vložil do pusy.

Kouzelník z něj nespustil oči a čekal na jeho reakci.

,,Co to vlastně je?" zeptal se s plnou pusou.

,,Domácí skřítek." odpověděl mu s kamennou tváří a sám si nabral další sousto. Blonďáček si rukou zakryl pusu a na svého chůvaka se zamračil.

,,Dělám všechno plo to, abych se nepoblinkal." zahuhňal a utekl od stolu. Tmavovlasý muž si tak jako vždy promnul spánky, povzdechl si a přešel k lednici, na které byl připevněný obrázek.

V ten okamžik, co se na kus pergamenu zahleděl, jeho výraz zjemněl. Na slabě pokrčeném papíře byl namalovaný muž s dlouhými černými vlasy a obrovským nosem, který držel za ruku malého chlapce.

Zhluboka se nadechl a otevřel lednici. Vyndal malou lahvičku s nazelenalou tekutinou a kápl na předem přichystaný talíř. Místností se rozlila vůně palačinek. Položil porcelán kulatého tvaru před dveře chlapcova pokoje a odkráčel do své pracovny.

                                                                                               ***

Zakousl se do horké placky, potřené jahodovým jamem a slastně zavřel oči. Přišlo mu jakoby strejda Sev zkoušel, co vydrží, než mu stejně nachystá takovou dobrotu.

Když si po jídle olízal všechny prsty, seskočil z postele.

,,Čas na plůzkum!" řekl si pro sebe a potichu otevřel dveře. Pracovna strejdy Seva byla o tři dveře dál, takže bylo zapotřebí udržet svou akci v tajnosti.Co nejtišeji  zavřel a utíkal chodbou co nejdál od svého pokoje. Považoval za nejlepší nápad začít dveřmi úplně na konci chodby a jít postupně, aby vůbec nic nevynechal. Dveře před ním měly tmavě hnědou barvu a kulatou kliku jako všechny ostatní. Opatrně se do nich opřel a odhalil úplnou tmu. O pár kroků couvnul a sundal ze zad baťůžek, na který nemohl zapomenout, pokud měl v plánu objevovat nové možnosti domu, který tak rád navštěvoval. Z té nejmenší kapsičky vytáhl malinkatou dračí hlavu. Stisknul pravý roh na jeho temeni a z tlamy unikl silný paprsek světla. S pocitem bezpečí vstoupil dovnitř a zavřel za sebou dveře.

Místnost byla osvětlena jen z malé části, ale i tak to stačilo k tomu, aby našel vypínač. Žárovka se po dvou bliknutích rozsvítila a odhalila pokoj plný vysokých polic, na kterých ležely všelijaké sklenice plné..plné..

,,Vždyť to jsou oči!" vykřikl když se postavil před nejbližší skleněnou nádobu. Takové tam byly ještě tři. V ostatních byly někdy i horší věci, jako například nehty, netopýří hlavy, chlupy a dokonce i-

,,-plivance." zašeptal zhnuseně. Pojmenovat tyhle věci mohl Emmett aspoň zkusit. Celý zelený vyšel co nejrychleji z místnosti. Zaváhal, jestli se raději nevrátit do postele, ale nakonec si to rozmyslel. Další zvolil dveře napravo od těch, z kterých teď vyšel. Automaticky sáhnul po vypínači, ale uprostřed místnosti ležel jen starý tepich*.Zmateně vešel dovnitř, aby si prohlédl kus látky na podlaze. Byla docela obyčejná. Opatrně na něj položil pravou nohu, pak levou, pak pravou, levou, když najednou ucítil něco tvrdého. Uličnicky se usmál a s obrovskou námahou koberec odsunul

,,Padací dveze!Paláda!" zavýskl. A opravdu. Rýha dveří byla nepatrná, ale klika byla bohužel, nebo pro Emmetta spíš bohudík příliš velká. uchopil studený kov a pokusil se víko nadzvednout.Nic. Když pokus zopakoval ještě třikrát a výsledek byl pořád stejný, s rozčílením se chytil za hlavu. V tom okamžiku se dveře s hlasitým 'PRÁSK' rozletěly.

Vyděšený o pár skoků ustoupil. Když přemluvil své vlastní nohy k prvnímu kroku směrem k temnotě, uslyšel odněkud z domu přísný hlas.

,,Emmette!" polkl a co nejrychleji se rozběhl ke svému pokoji. Když běžel chodbou, modlil se, aby muž, který ho měl na starost neopustil svou pracovnu. Ještě se pro jistotu otočil, ale ruce, které ho zvedly do vzduchu, ho donutily se podívat před sebe.

,,Ahoj stlejdo." šeptl s nejistým úsměvem. Rysy muže před ním se ani nepohnuly. Položil ho na zem a čekal na vysvětlení.

,,Byl jsem na záchodě." řekl opatrně.

,,S baťůžkem." ujistil se Snape a změřil si ho pohledem. Najednou k němu natáhl ruku, ale Emmetta tím v žádném případě nevyvedl z míry. Věděl, že by mu strejda Sev nic neudělal, takže se jen zahleděl na pavučinu, kterou mu muž před ním vytáhl z jeho blonďaté kštice.

,,Myslím, že chci věřit tomu, že si byl vážně na toaletě Emmette." řekl vyrovnaným hlasem.

,, Volal si mě." změnil chlapec téma rozhovoru a chytil se muže za lem hábitu. Ten si to s pohledem upřeným před sebe zamířil ke schodům.

,,Chtěl jsem si být jistý, že mi zase nešmejdíš po mé domě."

,,Stlejdo, myslím, že by sis tady měl uklidit. Našel jsem sklenice. A byly plné-"

,,Nejsi jediný chlapec Emmette, kterého jsem kdy měl na starost. To co z nich zbylo někam dávat musím." chlapec na sucho polkl a zpevnil svůj stisk.

,,Uvařím ti čaj." řekl Snape s povzdechem a obrátil se směrem do kuchyně. Sotva co se natáhl pro pytlík s bylinkovým čajem, znovu za sebou uslyšel ten otravný hlas.

,,Nudím se."

,,Tak se zabav." odpověděl starší z kouzelníku a pokračoval v odměřování čaje.

,,Co si zahlát nějakou hlu?" navrhl Emmett opatrně. Zaregistroval, jak sebou muž v kuchyni trhnul.

,,Nepřipadá v úvahu." chlapec si jen smutně povzdychl, ale stále se nevzdával.

,,Bojíš se že plohlaješ stlejdo." hrklo v něm. Neprohraje.

,,Tak to přines." řekl jen a počkal si, než bude voda dostatečně horká.

,,A co když vyhlaju?" chtěl vědět Emmett, protože to na tom bylo to nejlepší.

,,Cokoliv, stejně se to nestane." chlapec chvíli přemýšlel. Naskytla se mu jedinečná šance, ale přesto neváhal.

,,Když plohlaješ stlejdo Seve, tak se budeš muset usmát." šeptl, ale i přesto ho muž s hrníčkem v ruce slyšel.

Pozn. autorky: *Prosím, že jste se u toho slova nezastavili, protože jestli jste ještě neviděli film 'Big Lebowski', tak jen do toho.