Nebuďte suchaři a pusťte si k tomu tu písničku nahoře^^

Dívka na něj hleděla stejně překvapeně. Bylo to už spoustu let, co ho viděla naposledy. Usmála se a vyklouzla z jeho náručí. Vůbec se nezměnil. Jeho vlasy byly pořád stejně bílé, totožnou barvu nesly i jeho oči. Bouřkově šedá. Jediná změna bylo to, že pořádně zmužněl. Draco Malfoy byl v době jejich pobytu v Bradavicích jako suchá větev. S hábitem mohl dohromady vážit necelých dvacet kilo. Teď, když se na něj dívala, tomu tak nebylo. Kosti pravděpodobně obalila svalovina.

,,Draco." zašeptala a upravila si pokrčenou halenku. ,,Dlouho jsem tě neviděla." řekla opatrně a čekala na jeho reakci.

,,Jo. Já.. Asi jsem o to ani nestál." dotčeně se zamračila a založila si ruce na hrudi. Blonďák okamžitě pochopil, že jeho volba slov nebyla nejvhodnější. Ruku jí položil na rameno a pokusil se usmát.

,,Nemyslel jsem to tak jak to vyznělo. Jen..Jen jsem byl rád sám."  chápavě kývla hlavou. Najednou vypadal mnohem zranitelněji.

,,Vypadáš skvěle Ginny." řekl po chvíli zírání jeden na druhého. Všiml si toho, že měla mnohem kratší vlasy, než si pamatoval. Tak jako ty jeho, měly pořád stejnou, charakteristickou barvu. Ryšavka. Přesně tak jí říkal. Váhal jestli se zeptat na to, co ho zajímalo ze všeho nejvíc. To co potřeboval vědět. Bývala to přece její nejlepší kamarádka. A jeho vlastně taky. Pomohla mu tolikrát, že by to pravděpodobně nespočítal.

,,Ginny já-"

,,Dlaco!" byl přerušen. Emmett se rozběhl jejich směrem, obě ruce zaneprázdněné držením kornoutků se zmrzlinou. Draco na něj v ten moment úplně zapomněl. Chlapec se při pohledu na rudovlasou dívku radostně zasmál.

,,Emmette?" zeptala se překvapeně a zůstala šokovaná stát uprostřed Příčné ulice. Ginny  byla šíleně zmatená. Pokud tady byl Hermionin syn se svým otcem, znamenalo to že..? To by jí ale jistě něco řekla.

,,Musíme jít Dlaco, maminka se bude zlobit." vykřikl chlapec a táhl muže za ruku pryč. Kouzelník ani nestihl zareagovat. Stále byl zaskočen a tak kvůli tlaku, který chlapec vynaložil, kráčel poslušně za ním.

,,Najdu si tě Ginny." stačil Draco vykřiknout a jako robot pochodoval za Emmettem.

,,Ahoj teto Ginny!" bylo poslední, co Ginevra Weasleyová slyšela. V šoku se přemístila do svého domu. Do nosu ji trefilo teplo jejího domova. Objevila se v obývacím pokoji. Její manžel byl překvapený, že ji vidí tak brzo po tom, co opustila dům kvůli nákupům.

,,Ahoj Lásko." řekl brýlatý tmavovlasý chlapec a vtáhnul ji do objetí. Všimnul si jejího zděšeného výrazu a položil si ji na klín hned poté, co se sám usadil do křesla.

,,Děje se něco?" zeptal se opatrně a doufal, že něco hrozného neprovedl. Jeho žena byla přesně jako její matka. Nebylo zkrátka rozumné si s ní zahrávat.

,,Není to kvůli tobě Harry. Jen si co nejrychleji musím promluvit s Hermionou." vydechla a jako duch odkráčela do kuchyně.

Draco v  přestrojení za otce Alice spolu s Emmettem stáli u chlapcových domovních dveří. Byl čas. I když se to ani jednomu nelíbilo, neměli na výběr. Pro Draca bylo loučení se s chlapcem den ode dne horší.

,,Zase si pro tebe  přijdu." ujistil ho vysoký kouzelník a prohrábl mu vlasy.

,,Já to vím." vykřikl chlapec sebejistě a za hábit muže přinutil si čapnout. Vběhl mu do náruče a zavřel oči. Tohle byly pro Draca nejlepší okamžiky v jeho mizerném životě. 

,,Maminka psijde zase až večer. Dneska budu chvíli u stlejdy Seva." zaradoval se hoch a zazvonil na domovní zvonek. Oba dva netrpělivě čekali, až jim domácí skřítka se svým typickým šklebem otevře dveře a Draco chlapce zodpovědně předá. Když konečně uslyšel kroky, otočil se k odchodu. Dveře se po chvíli otevřely a Emmett se rozběhl směrem dovnitř. Už to Dracovi přišlo divné vzhledem k tomu, jaký vztah chlapec ke skřítce choval.

,,Vy musíte být otec Alice, moc mě těší." ztuhl. Hlas, který uslyšel mu znemožnil jakýkoliv pohyb. To nebylo možné. Nemohl se splést. Nikdy by se nespletl. Jako ve zpomaleném filmu se opatrně otočil, vyděšený, co uvidí. Ve dveřích stála žena. Nádherná žena. Krásnější v životě neviděl. Zamotala se mu hlava, spěšně se opřel o poštovní schránku, aby se nesvalil na zem. 

,,Jste v pořádku?" zeptala se, když si všimla jeho vyděšeného obličeje. Draco se div hystericky nerozesmál. To nebylo možné.

,,J-já." bylo jediné co ze sebe dostal. Hnědovlasá žena před ním začala být nervózní. Dívat se na muže před ní bylo jako se dívat na drogově závislého. Jeho hlas se třásl, přesně tak jako celé jeho tělo. 

Draco zničehonic uslyšel zvuk, který v žádném případě nemohl vydávat lidský tvor. Až teď si všiml bytosti, kterou držela v náručí. Jako balvan se svalil na trávník před domem.

Pozn. autorky:

Nejsem vůbec spokojená s tím jak jsem to napsala. 

Přemýšlím jestli to nesmazat a nepřepsat.