Seděla už u třetího šálku výborného jahodového čaje. Varná konvice s lupnutím oznamovala, že je potřeba zalít další sáček s kouky jahod. Nervozita jí nedovolila zajít si ani na záchod. Emmett byl někde s Alice a ona se po čtyyřech letech chystala na první oficiální rande. Adam byl z jejího telefonátu nadšený a okamžitě navrhl večeři. Byla zvědavá, jak by její syn reagoval, kdyby si doopravdy našla přítele. V tuto chvíli by to asi ani nezaregistroval, protože všechen svůj čas trávil se svou kamarádkou. Ráno si ho vyzvedl její otec a pak oba zmizeli. Aspoň tak jí to líčila Noxie. Byla ráda, že její syn tráví čas se svým vrstevníky, ale bála se, aby je Emmett trávením tolika času, neobtěžoval.

Svůj skromný šatník převrátila vzhůru nohama, ale nemohla přijít na nic, v čem by se cítila hezky a hlavně pohodlně. Nakonec vybrala jednoduché šaty po kolena, světle červené barvy. Na krk si pověsila skvěle řešený náhrdelník, který kdysi dostala od Harryho k Vánocům. Šperk jí připomněl, že by se u Potterových měla co nejdříve zastavit.

Přesně v devět večer se domem rozezněl domovní zvonek. S leknutím vyskočila z gauče, vypla televizi, ještě naposledy v zrcadle zkontrolovala svůj vzhled a sebevědomě opustila dům. Při pohledu na rozesmátého Adama ji sebevědomí okamžitě přešlo. Měl na sobě džíny, volnou košili a usmíval se od ucha k uchu. Úsměv mu opětovala a se svou rukou zavěšenou za jeho rámě vyrazili.

***

Emmett trávil čas s Alice. V žádném případě. Emmett rozhodně netrávil čas s Alice. Tedy pokud by zmiňovaná kamarádka nebyla vysoký kouzelník s blonďatou kšticí a bouřkově modrýma očima.

Dnešek byl nejlepším dnem v jeho životě. Protože maminka měla v noci schůzku, mohl spát u Alice nebo u strejdy Seva. Volby byla jasná. Sbalil si baťůžek a po svačince ho vyzvedl Draco ve svém chytrém převleku. Celý den trávili na Manoru prozkoumáváním tyjných chodeb až do doby, kdy Emmett narazil a místnost, která ho natchla ze všeho nejvíc Byla dlouhá, všechno kolem se lesklo. Podél zdí byly postavené poličky, kde s mezerou přesných deset centimetrů byly opřená košťata. Těžko říct, kolik jich doopravdy bylo. Když vysoký kouzelník spatřil chlapcovo nadšení, ušklíbl se. Vtáhl jej do místnosti a jednotlivá košťata mu s nadšením představil. V ten moment, kdy se dostal ke svému prvnímu Nimbusu 2001, vzpomínky ho zavalily jako lavina. Vzpomněl si na chytrého Pottera a taky na vlezlou kudrnatou vševědku. Zahřálo ho u srdce. Ne, že by zapomněl na věci, které jí řekl, ale přes tohle už se oba dospěle dávno přenesli. Nenechal se ovlivnit steskem a pokračoval ve velice zajímavém výkladu. Emmett byl opravdu nadšený.

,,Mohl bych se s tebou někdy proletět?" píp chlapec. Ottce Alice, který mu většinou ukazoval všechna svá košťata by se zeptat nedokázal. Draco se jen smutně usmál a Emmett z jeho pohledu poznal, že prohrál. Bl na létaní ještě příliš malý a blonďák si rozhodně neechtěl vzít na triko, kdyby spadnul. Bohatě stačilo, že ho denně kradl z domu a on vloupání se radši také bavit nebudeme. Najednou se ušklíbl, něco ho napadlo. Z řady číslo 56 vytáhl svoje nejnovější koště. Vzal Emmetta za ruku a rozběhl se s ním na zahradu. Zastavil se jen pár kroků od sídla a na koště nasedl. Emmetta ještě v papučkách posadil před sebe. Chlapec zvědavostí a nedočkavostí ani nedýchal. Draco přinutil koště co nejpomaleji a nejopatrněji vzlétnout, ale jen do takové výšky, aby chlapec nedosáhl nohama na zem. Nic nebezpečnějšího si bohužel dovolit nemohl. Malému blonďáčkovi nulová výška očividně vůbec neviděla, protože mnohem důležitější byl fakt, že létá. Se smíchem začal houpat nohama.

***

Stůl byl rezervován v nedaleké restauraci. Nevypadal nijak snobsky, což Hermmioně vyhovovalo. Adam byl velice pozorný, nezapomněl jí podržet dveře, a dokonce jí pomohl vyškrávat se z kabátu. Večeře byla hlučná, oba se hlasitě smáli a po trapném tichu nebyla ani stopa. Hermiona se po dlouhé době v mužské společnosti bavila. Zjistila, že jsou si ve spoustě věcí velice podobní. Například oba nesnášeli sušená rajčata a olivy.

Adamova dcera se jmenovala Caroline. Z jeho vyprávění se na setkání s ní těšila. V průběhu večeře si muže, který seděl naproti ní a vkládal si do úst vidličkou salát, detailně prohlížela. Adam měl na krátko ostříhané tmavé vlasy, byl vcelku vysoký a ramenatý. Na její vkus měl příliš velký nos a oči moc blízko u sebe, ale když se na něj dívala z toho správného úhlu, všechno do sebe náramně zapadalo a její společník byl opravdu pohledný. Celý večer se snažila usmívat a konečně si užít společnost někoho jiného. Ta změna se jí líbila. Nakonec se ráda nechala doprovodit až k domovním dveřím, tam se se svým společníkem s úsměvem rozloučila a Adam, ač nerad tak časně, se vracel domů. Vběhla do ložnice a ve skříni našla pohodlné pyžamové kalhoty. K tomu ze šuplíku vytáhla tílko a vběhla do koupelny. Přehrávala si dokola dnešní večer, ale radost ze společnosti už ji opustila. V Adamově přítomnosti na to zlé skoro ani nepomyslela, možná kdyby doma nebyla sama, dalo by se to vydržet, ale jelikož Emmett tady chyběl, neměla si ani s kým povídat. Ještě s vlhkými vlasy se usadila do obývacího pokoje. V domě bylo mrtvolné ticho. Najednou se něco mihlo kolem její hlavy. Do klína jí vletěl Draco. Zasmála se na tom, jak legračně to znělo. Pohladila ho po hlavě a on radostně zavrněl. Aspoň někdo jí zbyl.

Pozn. autorky:

Kdo je zpátky z novou částí? Já, samozřejmě.

Nic pro vás zajímavého se asi neudálo, ale i tak, každá kapitola je důležitá.

Doufám, že jste si užili čtění :')