Mary hleděla do dáli a přemýšlela. Byli na bezpečném místě, to by se mělo nejspíš využít. ,,Přes noc tu zakotvíme," rozhodla nakonec. Byla si jistá, že s ní Jack bude souhlasit. Muži spustili kotvu do moře a vydali se do podpalubí pít. Čas od času by jim to za zlé neměla, jenže oni se opili noc co noc. Nespokojeně nakrčila nos. Ze své kajuty vyšel Jack a radostně zamířil k Mary. ,,Proč jsme zakotvili, Perličko?" zeptal se a zezadu ji objal. Pevně Mary držel kolem pasu a hlavu měl těsně u jejího krku.
,,Blíží se bouře z jihozápadu. Chtěla jsem využít toho, že jsme v mělkých vodách," odpověděla Mary. Nejdřív ho chtěla od sebe odehnat, ale občas jeho přítulnost nebyla nepříjemná. A někdy Mary jeho zájem dokonce vítala, což by ale samozřejmě nikdy neřekla nahlas. I tak si však byla jistá, že t Jack ví. Ten bídák si uvědomoval, že to s ženami umí. Mary si ale držela odstup. Znala meze, které nepřekročí ani jeden z nich. Zapřísáhla se, že ho nikdy nepolíbí, ani si s ním nezačne. Milostné aférky uprostřed moře nebyly přípustné hned z několika důvodů. Nejdůležitější důvod byl ten, že by se v případě neshod a rozchodu nemohli vydat každý svou cestou. Byli by společně uvězněni na stejné lodi po celé týdny, než by jeden z nich (nejspíš Mary) vystoupil v nejbližším přístavu.
,,Ztratil jsem přehled. Ukázala bys mi na mapě, kde jsme?" zeptal se po chvíli Jack. Mary přikývla bez rozmyšlení. Jack poodstoupil, aby se mohli vydat do jeho kajuty. Spokojeně se celou cestu culil a nevypadalo to tak nevinně, jak Mary předpokládala. Došla k jeho mapě a začala očima pátrat. Jack za nimi zavřel dveře a skoro až tanečním krokem se blížil k Mary. Stoupl si vedle ní a pozvedl svou ruku. ,,Abys lépe viděla," řekl a jemně dal Mary vlasy za ucho, aby jí už nepadaly do tváře. Její páteří se rozběhlo mravenčení, když se jí Jack dotkl, ale nedala nic znát.
Pročistila si hrdlo a skoro klidným hlasem pravila: ,,Děkuju."
Sjel ukazováčkem přes její tvář k jejímu krku a putoval k rameni, které bylo skryté pod kmentovou košilí.
,,Tady jsme," pravila Mary a ukázala na místo na mapě. Jack tam pohlédl jen krátce a chtěl se vrátit k věnování se Maryině tělu. Pak se však zarazil a znovu prudce otočil hlavu k mapě.
,,Tady?" zeptal se a ukázal na místo, kde ukazovala Mary.
,,Ano. Tady," odpověděla trpělivě Mary.
,,Ježišineptuneposeidóne!" vykřikl a běžel k velké truhle. Mary nevěřícně zírala na to, jak se Jack Sparrow přehrabuje v truhle a vyhazuje ven své oblečení a další harampádí. Nakonec vytáhl malou sošku a velikou červenou mitru se zlatým křížem. Nasadil si ji na hlavu a vyběhl z kajuty. Mary pár vteřin neděla nic. Přemýšlela, jestli chce vědět, co ten blázen vyvádí. Nakonec však vyšla ven a pozorovala, jak Jack Sparrow pobíhá po lodi s infulí na hlavě a soškou panny Marie v ruce a říká: ,,Andělíčku, můj strážníčku, opatruj mi mou lodičku. Opatruj ji ve dne v noci, osvoboď ji od zlé moci."
,,Co to vyvádíš?" zeptala se Mary, když zrovna Jack probíhal kolem ní. Zastavil se a podíval se jí do obličeje.
,,Víš, kde jsme? Víš, jak se to tu jmenuje?!" zeptal se na oplátku. Mary zavrtěla hlavou. ,,Zátoka mořských panen," zašeptal Jack tajemně. Mary protočila oči v sloup.
,,Jasný. Mořský panny, skřítci a víly. Už se bojím. Dobrou noc," pravila, otočila se na podpatku a odešla do své kajuty.