Mám pro Vás jako takový malý dárek, kulturní vložku, překvápko, nepodstatnou vsuvku, valentýnský speciáál.

Je to především za všechnu tu podporu, které se mi od vás dostává. ProMerlina! S ším SS nepočítal má už přes 30K přečtení!

Nikdo nemá rád trapný slaďárny, ale občas je potřeba trochu romantiky !

***Flashback***

,,Prosím zastav!" Ozval se křik mladé dívky rozlehlými chodbami bradavického hradu. Chlapec, jemuž slova patřily, se po vyzvání doopravdy zastavil, ale jen kvůli tomu, aby přestala hulákat. Vědět to nemusela, hlavně že zavřela zobák. Zjistil, že bylo vcelku náročné udržet si přítelkyni. Přítelkyni jako přítelkyni. Ne přítelkyni jako Pansy. Byla kolem toho spousta otravných maličkostí, na které nesměl zapomínat, kterým musel věnovat svou pozornost.

Pokud šlo o dnešek, přesně věděl, co má ta vlasatá vševědka za lubem a důrazně to odmítal. Nebylo šance, že by věnoval pozornost, něčemu tak stupidnímu.

Když ho doběhla, musela se dlaní opřít o jeho rameno, aby rozdýchala vzdálenost, kterou před chvílí uběhla. Slzelo jí levé oko z větru, který jí bičoval obličej. V té chvíli se vůbec nepozastavovala nad faktem, jak se sem všechen ten vzduch dostal - okna byla zavřená.

,,Říkám ne." Vyštěkl a otočil se jejím směrem. Šokovaně vykulila oči a opřela ruce v bok.

,,Jak můžeš vůbec říct ne, když ani nevíš, na co se tě chci zeptat?" Zeptala se překvapeně a vykulila oči. Posadila se mezitím na prostornou okenní římsu. Hned jak ho dostihla ho nezapomněla čapnout za ruku, aby se nerozešel Merlinví kam, takže teď neměl šanci zmizet a musel se posadit naproti ní.

,,Ale jasně, že vím. Dneska za mnou byla Pancy." Hnědovláska se při zvuku jejího jména nepříjemně ošila. Ta vydlabaná a naprosto neinteligentní zmijozelská husa, se o jejího přítele snažila po celou dobu. Vlastně, nebylo možné, aby měla jen tušení, že je její přítel, ale i tak ji to příšerně rozčilovalo.

,,Budu si muset s tou slepicí promluvit." Zavrčela Hermiona skoro neslyšně. Přece jen skoro, protože blonďák se nad její žárlivosti hřejivě usmál. Dle jeho názoru to bylo roztomilé. Úsměv se ale hned přeměnil zpět na neústupný škleb.

,,Nehodlám slavit ten pitomý svátek Hermiono." Řekl, jakoby chtěl tuhle konverzaci ukončit dřív, než způsobí nějaké větší škody. Hnědovláska se ale nedala.

,,Je to svátek všech zamilovaných Malfoyi! Nejsi snad zamilovaný?" Zkoušela zaútočit z druhé strany, výsledku se však nedočkala. Draco její triky znal až příliš dobře.

,,Vždycky, když si v úzkých a nevíš jak dál, vracíš se k mému příjmení Grangerová." Vrátil jí a čekal na její reakci. Zase se dostali do té proklaté situaci, kdy svými argumenty štvali jeden druhého. Kdo přinutil toho druhého vybuchnout jako první, vyhrál- jednoduchá pravidla. 

,,Je to jednou do roka Draco. Nechápu co je špatného na tom, si jednou za čas udělat radost. I tak musíme dělat, že spolu nic nemáme a mě už to vážně nebaví." Chlapec před ní si jen poraženě povzdechl. Tohle už probírali stokrát, vždycky to dopadlo stejně.

,,Co by podle tebe takový Valentýn musel obsahovat?" Zeptal se opatrně, aby jí nedal moc velké šance na výhru. Vítězně přivřela oči. Pak seskočila z okenní římsy a on už v ten moment věděl, že tohle bude na dlouho.

,,Mohli bychom si zajít na rande, nebo se jen tak projít. Co třeba mudlovské zamilované filmy? Víš Draco, nepotřebuju ani žádné pitomé dárky, stačilo by jen-" V  té chvíli vypnul. Dával jí ještě tak čtvrt hodiny a pak by ji zastavil tím, že by ji jednoduše políbil. Únavou se mu zničehonic otevřela pusa. Nahlas skoro zaklel. Tohle bylo jednoznačné znamení, že ji neposlouchá. Hned se chytila. Sakra. Její rozzuřený výraz ho donutil taktéž se postavit na nohy.

,,Zabralo ti to víc než pět minut. To značí o tom, že to je naprostá pitomost. Zítra jsou lektvary, znáš Snapea, mám spoustu úkolu." Šokem zkoprněla, pak se dvakrát nadechla a usmála se.

,,Fajn." Řekla jen. To způsobilo, že Draco na sucho polkl.

,,Jak chceš." Dodala se stejným úsměvem a aby pomohla jeho ponuré náladě, rozcuchala mu dlaní jeho perfektně upravené vlasy. Pak odešla.

,,Tak tohle je sakra zlý." Řekl pro sebe a pak se vydal do ložnic, které patřily zmijozelským chlapcům

Den na to ji nebylo možné nikde najít. Nepřišla ani na jejich čtvrteční setkání pod schody, neviděl ji na snídani. Vypadalo to, jako by se mu vyhýbala. Škoda, že nevěděl, že Hermiona to vážně dělala. Přivstala si, aby na snídani byla mezi prvními, na setkání vůbec nepřišla. Jediné, co jí nehrálo do karet bylo to, že měli společné lektvary. Draco moc dobře věděl, že do třídy přijde mezi prvními, a tak si pospíšil taky. Bývala tam vždy v době, kdy byla učebna ještě prázdná. Když vešel do učebny, jeho vítězný úšklebek mu zmrzl na tváři. Nebyla tam. Nebyla tam, i když se židle v místnosti obsadily do tří čtvrtin. Snape už stál za katedrou, Hermiona pořád nikde. Popravdě se mladík začal o svou dívku bát. Až když se chystal vypařit  z učebny pod záminkou, že má střevní potíže a nutně potřebuje na záchod, tak se objevila. Vlasy jí trčely do všech stran. Dracovi se to vůbec nelíbilo. Snapeovi naopak.

,,Po vyučování v mém kabinetu slečno Grangerová." Řekl jen a pokynul rukou k jejímu typickému místu. Ona s úsměvem přikývla a posadila se. Tašku hodila vedle lavice a vyskládala potřebné učebnice na desku stolu. Draco se ušklíbl nad tím, že i kdyby chtěla slavit toho pitomého Valentýna, neměla by jak, jelikož hodlala celý večer trávit v nějaké zasviněné učebně, kterou bude muset dát do použitelného stavu. Když nad tím tak přemýšlel, možná to byl po tom všem její záměr.

Když Hermiona kráčela studenou chodbou, všude bylo hrobové ticho. Nikde nikdo.

,,Tsss." Uslyšela za sebou. Moc dobře věděla, kdo měl ten zvuk na svědomí, proto se ani neotočila a pokračovala v cestě do učebny, kterou od Severuse Snapea dostala na starost.

,,Tssss!" Ozvalo se znova naléhavěji a ona nad jeho tvrdohlavostí protočila očima. Když chlapci schovanému ve výklenku za obrovskou sochou došlo, že  ho dívka jeho života hodlá stále uraženě ignorovat, seskočil z kamene a zastoupil jí cestu.

,,Dneska je Valentýn lásko." Řekl s tím nejsladším úsměvem a roztáhl ruce do vřelého objetí.

,,A?" Zeptala se bez výrazu a bez zájmu ho obešla. Malfoyovi spadla brada. Roztažené ruce gravitaci pomalu spadly zpátky k tělu.

,,Kam se podělo tvoje nadšení?" Předstíral smutný výraz, když ji dohnal. Hermiona se zašklebila a přidala do kroku.

,,Včera si ho zakopal hluboko pod zem. Navíc mám už program." Pochlubila se pyšně a zahnula za roh. V jejím zorném poli už stály velké staré dveře, na nich visela cedule s čísly 4567, přesně ta, kterou hledala.

,,Uklízení a vymetání pavučin zní vážně zajímavě." Ušklíbl se a sáhl znuděně do kapsy. Doufal, že tam najde jednu ze sladkostí, které si ráno až po okraj narval do svého hábitu. Marně, den byl dlouhý. Poslední banánový pudink v kelímku vysrkal po třetí hodině.

,,Kdo tvrdí, že mluvím o nějakém uklízení?" V Malfoyovi hrklo. Šokem se zastavil a ona spokojeně pokračovala dál v chůzi. Když vstoupila do místnosti, snažila se zahnat zakňučení. Tohle vypadalo vážně na dlouho. Snape si při těchto trestech ani nehlídal, jestli studenti používají hůlky. Práci si mohli zkrátit maximálně o dvě hodiny. Čtyři jim pořád ještě zbývaly. 

Když do rukou vzala nachystanou vlhkou hadru, ve dveřích se znovu objevila blonďatá hlava.

,, To si nemyslela vážně, že ne?" Zeptal se s nuceným smíchem. Doufal při tom v zápornou odpověď. I on byl schopný žárlit. A následky nebyly hezké. Překvapeně mu neodpověděla. Usoudil, že se rozhodla znovu ho ignorovat. Povzdechl si a když vyskočila na stoličku, aby bezpečně vyšplhala na stůl, díky kterému byla schopná dosáhnout na jednu z nejvyšších polic, stoličku ji odsunul, aby se nebyla schopná dostat dolů.

,,Hned mi to vrať." Vyštěkla, když zjistila, co právě provedl. Blonďák jen zakroutil hlavou a jeho úšklebek se ještě zvětšil. Pak nastavil ruce na znamení, že jediná cesta dolů vede přes jeho náručí.

,,Zapomeň." Řekla rázně a otočila se zpátky ke skříni. Draco věděl, že se stejně nějak bude muset dostat dolů a tak na ni netlačil. Po půl hodině, když byl prach na jedné ze skříni konečně utřený, stoupnul si znovu pod stůl s  nataženými pažemi. Hermiona si poraženě povzdechla a pak se rozhodla skočit. Jeho na první pohled slabounké paže ji ladně zachytily. Obličeje obou zamilovaných byly až příliš blízko k sobě.

,,Máš štěstí, že si mě chytil Malfoyi." Zašeptala a opřela svůj nos o ten jeho.

,,Nevím co máš pořád s mým příjmením. Asi zapomínáš, že jednou bude i tvoje." Překvapením otevřela pusu a on se jejímu výrazu zasmál. Dokázal být i milý. Někdy.

,,Přemýšlel jsem nad těmi romantickými filmy." Řekl bez toho, aniž by ji políbil. Její oči se najednou radostně rozsvítily. Její výraz znovu posmutněl, když si uvědomila, kolik práce ji ještě čeká. Než stačila něco říct, líbl ji na nos, položil ji na zem a vytáhl svou hůlku.

,,Ve dvou to bude rychlovka. Pár těch mudlovských slaďáren stihneme." Uklidnil ji a laskavě se usmál. Hermioně se tenhle úsměv a s ním i okamžik zapsal hluboko do srdce. Později na něj ráda vzpomínala. 

Úklid jim doopravdy trval jen něco přes dvě hodiny. Snape je naštěstí nepřišel ani jednou zkontrolovat, koukal by z toho jinak velký problém. Pro ni, pro Malfoye těžko. S učebny číslo 4567 vyšli ruku v ruce, zvolili cestu, na které si byli jistí, že nikoho nepotkají.

Komnata nejvyšší potřeby byla nachystaná přesně podle jejich přání a potřeb. Hermionu překvapila spousta srdíček všude kolem. Uprostřed místnosti stálo něco mezi obrovskou postelí a pohodlnou pohovkou. Před ní už čekala televize s DVD přehrávačem. Draco zíráním na tyhle mudlovské vychytávky strávil dalších 20 minut.

,,Začala bych klasikou. Co třeba Titanic?" Blonďák jen pokrčil rameny, o tomhle neměl ani páru. Pro Hermionino překvapení, Draco byl do filmu zapálený, sledoval každou scénu, a když se Hermiona při milostné scéně v autě otočila jeho směrem z touhou po polibku, dočkala se hlasitého: ,,Pssst, sleduj film!" 

S titulky, které běžely na konci se komnatou ozývalo rozčílené argumentování.

,,Kdyby byl ten pitomec co k čemu a měl o tom aspoň malinký zájem, mohl se na ty dveře s přehledem rozvalit vedle ní." Hermiona protočila očima a se smíchem do něj šťouchla.

,,Je to jen film Draco, jde tam o dojemné zakončení. Obětoval se pro ní, aby ji zachránil, chápeš?" Blonďák to nechápal. Konec filmu byl podle něj stupidní.

,,Mohli bychom tu spát." Zašeptala Hermiona s úsměvem a začala si rozepínat hábit. Draco jen zakroutil hlavou a první tři knoflíky na hábitě jeho dívky znovu zapnul.

,,Mám ještě něco na programu." Řekl a pomohl ji vyskočit na nohy. Táhl ji za ruku k holé stěně. Opatrně ji položil do hromady polštářů a do rukou jí vtiskl obrovskou mísu zmrzliny. Tu svoji si položil na klín, když se usadil vedle ní. Pak jednoduše mávl rukou a na holé zdi se začaly v doprovodu hudby objevovat jejich společné fotografie. Všechny do jedné se pohybovaly. Byly tam i takové, u kterých si Hermiona vůbec nepamatovala, že by je Draco pořizoval. Byla v šoku. Snažila se nerozplakat štěstím, aby svého přítele nezmátla. Chtěla ho políbit, aby mu nějakým způsobem projevila vděk a lásku, kterou teď cítila. Ale nešlo to. Pusu měl plnou zmrzliny a lžící si dovnitř tlačil další.

,,Šť-ný Val-ntý Lá-ko." Snažil se říct skrz záplavu zmrzliny. Hermiona se jen zasmála a věnovala pozornost zdi před sebou.

Pozn. autorky:

Věnovala bych vám víc času, ale můj přítel tvrdí, že je načase věnovat se na Valentýna mu a přestat psát to bradavické porno <3

Všechny vás miluju <3