Slova: auto, kedlubna, Portoriko, čivava, hrazda

V tělocviku bývala hrazda
hlavně pro mě velká hrozba.
Vždycky jsem se na ní rozbil,
chuť hodin účastnit se jsem pozbyl.

Snažil jsem se jíst jen kedlubnu
v naději, že jednou zhubnu,
ale marně,
protože čokoládu jsem žral tajně.

Později v dospělosti jsem se dozvěděl,
že kdybych do Portorika autem jel,
skvělý hubnoucí plán bych tam měl.
Skvělá klinika slibuje,
že se do toho s vámi obuje,
nadbytečná kila odnese
a výsledky kýžené přinese.

A tak jsem se hned sebral
a se svou čivavou se na cestu vydal.
Cesta trvala šest hodin,
malém jsem si mašli hodil.

Na místě mě ale něco čekalo,
co okamžitě mě složilo.
Na místě budovy kliniky
stály jen dvě optiky.
Kéž bych radši slepý byl,
tenhle pohled se mi nelíbil.

A tak vrátil jsem se domů
za blesků a hromů.
Můj příběh je jak z filmu,
jdu pomaličku ke dnu.
Nečekejte šťastný konec,
tady pouze zazvonil zvonec.