Slovo úvodem
V roce 2018 jsem poprvé složila a na Facebooku zveřejnila (protože si to moje mamka přála a chtěla, abych jí to hodila na zeď) svoji úplně první básničku tohoto typu, která reprezentuje celou tuhle sbírku. To odstartovalo éru rýmování, bez kterého se neobešla žádná má konverzace. Pamatuji si, že jsem vždycky tak nějak k rýmům tíhla, ale v tenhle moment se to trochu zvrtlo.
Nejdřív jsem psala básničky jen tehdy, když jsem dostala inspiraci. Přišla jsem na dvě skvělý slova, který se rýmovaly, a začala jsem kolem toho tvořit omáčku, příběh, který místy nedával smysl (obecně ne, ale mně asi jo), ale mně to nevadilo. Prostě mě to bavilo. Mohla jsem se vyřádit, nechat svoji fantazii, ať se trochu provětrá a zároveň jsem měla pocit, že i když zrovna nepíšu žádný příběh, udržuju se aspoň trochu v nějaké pisatelské kondici (což asi není pravda, ale budeme předstírat, že ano, protože mi celkem pomáhá proti depkám z ne-psaní). Ale co si myslím, že pravda je - tyhle básničky jsou super na rozehřátí před psaním nebo na nastartování kreativity. Mimochodem, kreativní rozcvičky jsou celkově bezva věc, na internetu je jich spousta, doporučuji vyzkoušet.
Později, když mi možná trochu došla inspirace, jsem změnila taktiku. Poprosila jsem náhodného člověka, který se nacházel v okruhu pěti metrů (většinou někdo z rodiny či přátel, na cizí kolemjdoucí si ještě netroufnu), aby mi dal pět náhodných slov, které ho zrovna napadnou. Tyto slova jsem se pak snažila použít ve své nové básničce. A to byla teprve výzva. A zábava.
Je mi líto, že jste teď museli přečíst 250 slov úplně o ničem. Ale měla jsem pocit, že bych měla vysvětlit, kam na tyhle verše chodím, jinak byste si mohli myslet, že mi úplně přeskočilo. A vlastně, už jsem se zmínila někde, že jsou ty básničky fakt divný? Nevím, proč to tak je, ale nezvládnu složit seriózní básničku. A hrozně mě to mrzí. Ale nedá se nic dělat, musíme pracovat s tím, co máme. Každopádně důvod, proč je zveřejňuji je ten, že doufám, že třeba někoho pobaví.
Takže pokud vám ukápne slza smíchem stvořená, klidně v komentáři stvořte nějaký komentář o tom, jak skvělé básnické střevo mám. Anebo dejte hvězdičku, ale tu samozřejmě tak neocením, doba je zlá a komentáře mají vyšší hodnotu.
Berte tuhle knihu s rezervou nebo vás přetáhnu konzervou. Zatím adios!
feel
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top