„Milosti,“ ozvala se jeho snoubenka, tedy skoro snoubenka, „je mi líto, že jsem vám zkazila plány k rannímu pochodu. Nerada bych však prochladla, když za čtrnáct dnů, je představení u dvora,“

Vévoda, sledoval Georgianu, jak ho nenápadně popichuje, že by se jeho plány mohly zhatit, úplně ustrnul.

„Synovče, teď pojďme na snídani a pak hned pojedeme do města, protože jsi Bedford, udělají pro tvé hojné zlaťáky vše, musíš nechat slečně Leedsové, ušít šaty,“ promluvila do jeho šoku, Anna. „Hlavně, budou rovnou dvoje,“ nonšalantně ho klepla složeným vějířem.

Znovu se zaměřil na baronesu, bude mít na sobě jeho šaty, bude to mít ještě větší symboliku, než zamýšlel.

Rozhodně se mu to líbilo.

„Milosti, mohla bych mít na vás prosbu?“ zvedla k němu pohled.

V denním světle zjistil, jak jsou její oči třpytivé. Nejprve si myslel, že jsou jen prostě hnědé, ale takto na světě získaly plno odstínů. Od hnědé v barvě burbonu, přes temnou zelenou, k jistým flíčkům v barvě, kterou neuměl pojmenovat.

„Jistě, slečno, rád vás vyslechnu,“ snažil se udržet si svou chladnou stránku.

„Bylo by možné zařídit, aby mi bylo doručeno zavazadlo, na delší pobyt? Případně, nechat dovést mou matku?“ uhnula pohledem.

Její oči se nyní zdály jen světle hnědé.

„Slečno Leedsová, je běžné, že se vám mění barva duhovek?“ zeptal se neobezřetně, protože tím byl zaskočen. Otázka, kterou sám vyřkl, ho zaskočila také.

„Milosti?“ znovu k němu udiveně zvedla oči, opět byly obdivuhodné.

„Zařídím to, přeci jen je to povinností gentlemana, vůči dámě,“ chytil jí ruku a v pokloně jí naznačil polibek na prsty.

Tedy, tak to mělo být, ale on se dotkl jejích prstů v bílých krajkových rukavičkách.

Líbilo se mu, jak jí zrůžověly tváře a rychle pohlédla na své garde, které zrovna koukalo jinam.

Vytrhla mu ruku a schovala si ji za záda.

Najednou působila více jako dívka.

V jeho nitru se ozval hlas plenitele, kdyby neměl svědky, Georgiana, by si svou počestnost neuchovala.

„Teto,“

Annu oslovoval tetou, jen ve chvílích, kdy se radoval, „je to skvělý nápad. Po snídani se nachystáme a vyrazíme do Londýna, pokud to půjde dobře, na večer budeme v městském domě, kde přespíme. Druhý den, vás vezmu do vhodných salónů a užijeme si nákupy. Teď pojďme dovnitř, nechceme přeci slečně Leedsové, přivodit nachlazení, nebo rýmu,“ mrkl na ni, nastavil ženám rámě a v povznesené náladě je doprovodil do jídelny.

Anna, pozorovala velmi pozorně, budoucí pár.

Georgiana, která na svůj věk byla příliš klidná a rezervovaná, až na vyjímky, jak si potvrdila. Stále pozorovala Jaspera, jako velkou šelmu, před kterou se musí mít na pozoru. Ač párkrát, ho už poškádlila, velice nenápadným, taktním způsobem.

Jasper, který se zas na svůj věk, k slečně choval, jako kluk co klacíkem dloubá do mraveniště, nakonec je překvapený, co se děje, když mu mravenci pochodují po ruce a koušou.

Georgiana, ho překvapuje.

Mladá žena, které se podařilo překvapit muže, který si myslel, že ví vše.

„Slečno Leedsová, prozraďte nám, zvládáte nějaký hudební nástroj?“ usmála se na svěřenkyni po té, co si do úst vložila plnou vidličku míchaných vajec.

„Nehraji na žádný nástroj, samozřejmě jsem dostala základy hry na pianino, nemám však tolik umu, aby má hra mohla být považována za přijatelnou,“ odpověděla, utřela si ústa, odložila ubrousek, složila ruce do klína. Trochu více narovnala záda:
„Než se budete ptát dále, ve své podstatě neumím nic. Malovat, vyšívat, šít, recitovat nebo psát básně, nezajímám se o zahradničení, večírky, tanec, karetní hry, tlachání a pomluvy,“ mírně uklonila hlavu a vyzývavě sledovala spolustolovníky.

Anna, si jasně byla vědoma, že je to vějíčka na Jaspera. Podle jejího, tato sečna, má jistě něco, v čem vyniká. Nechala, zda se synoveček dobrovolně chytí.

„Slečno Leedsová, nevím, zda by se tím měla slečna chlubit. Nebývá to naopak, vždy dávají svobodné dámy na odiv, v čem všem vynikají?“ zabodl do Georgianiny pohled.

„Většina slečen se snaží zaujmout vhodné pány, aby tak dosáhly sňatku. Jelikož nemám na výběr, jistá přímost a upřímnost už není na závadu, přeci jen jste tyto mé nedostatky nemohl poznat. Vy se sice těšíte na cestu do Londýna, na nákupy a pobyt tam, já však nikoliv. Stuhy a pentle, klobouky a rukavice, vše mě míjí. Udělám však vše, abych nikoho nezahambila,“ postavila se „teď mě omluvte, milosti, jdu se nachystat na cestu,“ byla již ve dveřích, kdy ji dostihl vévoda.

„Slečno Leedsová,“ sklonil se k jejímu obličeji, „vaše slova, se mi pramálo líbí. Měla byste si lépe hlídat svá ústa. Mohla by zaplatit za všechny ošklivosti,“ mračil se, sklánějíc se nad ní.

Neuvědomoval si, že jí drží za paži.

„Ať je tedy po vašem, jistě jsem talentovaná slečna, mám dokonalý talent říkat věci, které muži nechtějí slyšet. Například to, že se chováte hůře než opilec z doků, protože k němu to patří, milosti. Teď, pokud mi přestanete ubližovat, bych se ráda šla přichystat na cestu,“ její pohled mu bez ostychu vzdoroval.

Jasper i Georgiana zcela zapomněli, že v místnosti nejsou sami.

Vévodovi, divoce bušilo srdce chutí, tu malou, prostořekou holku přirazit ke zdi a ukázat jí, co si ta její ústa zaslouží, aby už si nevyskakovala na muže.

Ne na muže, ale aby se jemu, neprotivila.

Pustil ji:

„Běžte se nachystat, slečno Leedsová, velmi brzo se poučíte z chyb, kterých se dopustíte,“ vřele se na ni usmál, aby zklidnil zběsilou touhu, kterou v něm vyvolávala.

Georgiana se poklonila, prudce otočila a dost hlasitě odešla.

V pokoji, si opláchla studenou vodou tváře, rozpálené z výměny názorů s Bedfordem. Hlavně z jeho síly, kterou jí předvedl, výhružkou, které se neobával.

Rozrušeně, v dlani tiskla malý medailon ve kterém byla ukryta kadeř bratrových vlasů a panenka Marie. Dívala se z okna, bude považována za paní opravdu velkého majetku.

Co strýc, kterého považovala za tak jemného a kultivovaného člověka, mohl mít v mysli, že se stal vrahem?

Nemohla uvěřit, že sáhl na život i vlastního člena rodiny.

Od onoho večera se myšlence na strýce i děda, vyhýbala.

Rychle si rukávem otřela uniklou slzu, po  zaklepání na dveře, vešla její komorná:

„Jak vám mám upravit vlasy, má paní?“ postavila se ke kosmetickému stolečku.

„Kate, nejprve mi pomoz se převléknout do cestovních šatů, jsou z pevnějšího materiálu, nechci trpět chladem při cestování, účes pak co nejpraktičtější,“ vydala své požadavky.

Komorná, rychle přistoupila ke skříni, aby připravila požadované šaty, vyndala i vlněné punčochy, aby její nová paní, nestrádala při cestování, aniž by nad tím uvažovala, spustila:

„Baroneso, tolik vám závidím, že budete nakupovat v Londýně. Přála bych si, abych už byla vaše komorná nafurt, teď s vámi ještě nemůžu cestovat, ale těším se, až budu pečovat o všechny ty nové šaty. Vaše vlasy jsou naprosto dokonalé, moc ráda vám je češu, dnes se už nevidí, že by si je některá dáma nechávala narůst do délky, mohla byste být klidně, Lady Godiva. Jeho milost, zbožňuje vyjížďky, jak vám to jde v sedle? Určitě musíte mít jezdecký oblek, určitě bude potřeba, abyste trénovala, i jeho matka vždy doprovázela jeho otce na inspekcích,“ mluvila dost nesouvisle, přesto Georgianě došlo, že všichni očekávají, že vévodovo slovo bude splněno do písmene, i co se jeho choti týče, zvláště, kdy je tak mimo jeho kruhy.