V pokoji byla tma a ztichlý byt napovídal, že všechny víly poklidně spaly. Všechny kromě jedné. Flora ležela na zádech, hleděla do stropu a spánku se bránila vší silou. Nechtěla usnout. Bála se, že by musela znovu čelit své noční můře a onomu naléhavému volání o pomoc.

Převalila se na bok a povzdechla si. Když před několika lety poprvé prošla branou vílí akademie v Alfei, nikdy by ji nenapadlo, do čeho všeho se během studia i po něm zaplete. A že toho nebylo zrovna málo. Flora musela s kamarádkami čelit zkouškám, výpravám, nebezpečným misím a mnohdy se ocitla v situaci, kdy si myslela, že selžou. Winx se však nikdy nevzdaly a své poslání strážných víl plnily na jedničku. Ležící víla přírody doufala, že i v tomto případě, zde na Zemi, bude jejich mise nakonec úspěšná.

Jak si tak v hlavě promítala jednotlivé vzpomínky na dobrodružství, která s kamarádkami prožila, začaly se víle přírody klížit oči a o chvíli později již klidně oddychovala, nerušena žádným voláním ani nočními můrami.

***

Dalšího dne bylo v Gardenii krásné počasí. Více než polovina města pobíhala po plážích u Frutti Music Baru, Andy s kapelou hráli na podiu a šestice dívek čekala u jednoho ze stolů na své prince. Tedy, ne všichni chlapci byli princové, ale na tom přece nezáleželo.

Když se Sky spolu s Heliem, Nabuem, Timmym, Rivenem a Brandonem konečně uráčili přijít, vyrazila celá skupinka na pláž. Slunce příjemně hřálo, a ačkoliv bylo všude plno dětí a křiku, v odlehlejších částech prostranství si kdokoliv mohl dopřát i trochu soukromí. Víly, specialisté a Nabu tudíž zamířili právě do jednoho z takových zákoutí, aby mohli společně probrat, jaký postup proti Nebule zvolit.

Jakmile však obešli jednu větší skalku, za níž se plánovali usadit, překvapeně zjistili, že se ve stínu palem skrývá čtveřice postav.

„Kouzelníci?" podivila se Tecna, když zaostřila na červené vlasy jednoho z lovců víl.

„Co tady děláte?" reagovala i Aisha, která se po boku Nabua usadila do bezpečné vzdálenosti. Androský čaroděj propaloval čtveřici mužů, sedící naproti nim, nedůvěřivým pohledem. I ostatní se postupně posadili, a ačkoliv si jemný vítr pohrával s palmovým listím nad jejich hlavami a v dáli bylo slyšet šplouchání vody, bylo ve stinném zákoutí až nepříjemně dusno.

„Skrýváme se, vílinko," odvětil Ogron víle vln, „když nás Nebula napadla, oslabila nás."

„To je dobře," utrousil Riven poměrně nevinnou poznámku, za kterou si od Musy vysloužil nesouhlasný pohled a letmé šťouchnutí loktem do žeber.

„Co je?" podivil se specialista a trochu se na svou přítelkyni zamračil. „Jsou to zbabělci, jeden vedle druhého. Je dobře, že jim někdo konečně ukázal, kde je jejich místo."

„Cos to řekl!?" vyštěkl po chlapci s purpurovými vlasy Duman a zavrčel, jako by chtěl dál Rivenovi najevo, že si s ním nemá zahrávat. Přece jen se mohl každou chvílí proměnit v zuřivého psa s rudýma očima, proti kterému by toho drzý specialista sám moc nezmohl.

„Slyšel jsi ho moc dobře!" rozhodl se Rivena podpořit i Helia. „Schovávali jste se za vílami jako malí kluci za sukněmi svých matek!" To už přestávalo vypadat na přátelské povídání.

„My se o vaši ochranu neprosili!" vypěnil už i Gantlos.

„Ne? A jak byste podle tebe dopadli, kdyby se za vás Winx nepostavily, co!?" obrátil Helia svůj rozezlený pohled na dlouhovlasého blondýna s kloboukem. „Necháváte je bojovat váš boj a místo toho, abychom si všichni navzájem kryli záda, se teď hádáme kvůli tomu, že jste neschopní!"

„Helie, přestaň!" okřikla jej Flora, která začala pomalu a jistě cítit, že se schyluje k něčemu horšímu, než byla jen slovní přestřelka.

„Ty–..." začal se Gantlos nasupeně zvedat ze svého místa, silná paže červenovlasého kouzelníka jej však zamáčkla zpět do vysezeného důlku v písku.

„Už dost!" křikl Ogron a umlčel tak nejen své kumpány, ale i Heliu, který (i z popudu své přítelkyně) s odfrknutím zmlknul a odvrátil pohled stranou.

Rázem se v zákoutí pod palmami rozhostilo ticho. Všichni na sebe vrhali nicneříkající pohledy a nikomu se příliš nechtělo rozpoutávat další debatu, která by mohla skončit podobně nebo ještě hůř než ta první.

Nejodvážnější byla nakonec Bloom.

„Tyhle hádky ničemu nepomůžou," vydechla, načež Sky sedící po jejím boku přikývl, „musíme vymyslet, co uděláme, jinak se Nebuly nikdy nezbavíme."

„Navrhuji zvážit naši včerejší nabídku," ušklíbl se Duman, „dejte nám Bílý kruh a my ho použijeme k tomu, abychom pozemské víly uvěznili na ostrově Tir Na Nog. Znovu."

„To ani náhodou," oponovala Stella a výhružně na krátce střiženého kouzelníka ukázala prstem, „sami jste říkali, že jste oslabení, nezvládli byste to. A navíc, musíme Morganu a ostatní víly spíš přesvědčit o tom, že pomsta nikam nevede."

„No jo, tenhle plán se vám totiž zatím skvěle osvědčil, že?" rozhodl se Duman popichovat vílu Slunce a Měsíce i nadále. To ale nebylo nejlepší rozhodnutí. Ne ve chvíli, kdy byla už tak poměrně rozhozená ze všeho, co se kolem nich dělo.

„Jo? Tak hlavně, že ten váš s uvězněním víl v jejich království vyšel na jedničku!" vyprskla jeho směrem rozezleně.

„Kdybyste se nám pořád nepletly do cesty, vílinko, fungoval by parádně!" supěl lovec s náušnicí levém uchu.

„Nechte toho!" krotila je víla dračího ohně s rukama založenými na prsou. „Chtělo by to vymyslet plán, se kterým budeme mít alespoň částečnou jistotu, že uspějeme."

„Kdyby se kouzelníci sami vzdali, královna pozemských víl ani není přisluhovačky by pak už neměly důvod se dál mstít... ne?" navrhl Timmy, kterému asi zprvu ani nedošlo, že svou myšlenku vyslovil přede všemi. Až když si všiml všech překvapených pohledů okolo sebe, došlo mu, že opět přemýšlel nahlas, a zastyděl se.

„To ale není špatný nápad," uznala Tecna a letmo se na svého přítele usmála, „mohly bychom požádat vílu spravedlnosti, Sybilu, aby kouzelníkům poskytla azyl a potom je rozsoudila spravedlivým soudem, jak se sluší a patří."

„Máš pravdu, není to špatný nápad," dal jí za pravdu Anagan, za což si vysloužil šokované pohledy od Gantlose i Dumana. Ogron pouze tiše seděl a do nastalé debaty se prozatím téměř nezapojoval.

„Je to ještě horší než špatný nápad, doslova katastrofální!" pokračoval kouzelník s tmavými vlasy v culíku, načež se jeho společníci hlasitě rozesmáli. Tohle už byl Anagan, kterého znali.

„A to už jsem si na chvíli myslela, že začínáte přicházet k rozumu," povzdechla si růžovovlasá víla a obrátila se na Timmyho, který jen beze slov pokrčil rameny. Mírový plán podle všeho nebyl něčím, k čemu by se kouzelníci hodlali uchýlit.

Musa už se nadechovala, jako by měla na jazyku další zajímavý návrh, vtom však ke skupince přiběhl světle hnědý pes s červeným obojkem, který začal hlasitě štěkat.

„Co tu dělá ten čokl!?" zavrčel na něj Duman, to však čtyřnohého návštěvníka neodradilo.

„Artu, co se děje?" Bloom poznala v psíkovi věrného Artua, který se zdržoval výlučně po boku růžovovlasé víly zvířat. „Kde je Roxy?"