Dny v církvi plynuli rychle. Některé dny Cyrusovi splývali. A najednou tu byl jejich poslední týden. Týden kdy se ukáže kdo má na to být ocelí a kdo ne.

Cyrus se snažil co nejlíp připravit na zkoušky. Denně trávil několik hodin v síni tichá. Nebo v síni maskách kde se mu dařilo  nejlépe ze všech, což mu všichni záviděli. Ani v síni pravdy nebyl marný. Co mu už moc nešlo byli kapsy. Vždy si myslel, že krást umí. No očividně ne.

Alespoň mu nic nezmizelo. Narozdíl od Maliah, které se záhadou ztratila její oblíbená pochva na dýku. Z toho bylo taky dobré halo. Ráno se přiřítila do nebeské síně a naštvaně si sedla vedle jejího bratra Kenziho. Všichni u stolu se na ní zmateně podívali a Cyrus na ní kývl aby jim to vysvětlila. ,,Valencia mi určitě šlohla mou pochvu. Nikdo jiný to být nemohl. Tím jsem si jistá. Ještě když ví, že mě nemůže porazit v ničem jiném. Ty Cyry jsi nejlepší v pravdách, takže ty to máš jasný. V síni ticha je nejlepší Runa a ty Tiniane, takže tam je to taky jasný. V maskách se uvidí a v kapsách je dobrá právě ona, ale i já" povzdechla si a podepřela si hlavu dlaní.

Tinian si dál v pohodě jedl a pak na ní ukázal vidličkou. ,,tak šlohni zlatou trojici, ta je na tom seznamu taky" po těchto slovech se Maliah úplně rozzářila naopak Cyrus zbledl a zvedl se od stolu se slovy, že se uvidí v síni.

A tak teď doufal, že tu trojici neuvidí. Zlatá trojice bylo pro temné úplné zlo. Jak už název napovídá jedná se o svatou věc, a jelikož temní úplně svatí nejsou tak je to prostě absolutně ničí.

Do síně přišel jako první a tak si sedl a znovu začal pracovat na tom protijedu. Postupně se do síně trousili další a další novici. A tak uklidil poznámky aby je náhodou někdo neviděl. Jako poslední do síně kapes vešel Akolyta Myšák. Na všechny se zářivě usmál a přešel do předu. ,,dnes se budete pokoušet okrást vy mě. Ale aby to nebylo tak lehké budete se mnou moc komunikovat pouze bezjazykem. S ostatními klidně mluvte, jakmile ale přijdete ke mně neuslyším jediné vaše slovo, rozumíte?" Všichni kývli a začalo se.

Myšák své převleky různě měnil. A pak přišla řada na Cyruse a Myšák zvolil ten nejhorší převlek co mohl. Vzal svatého kněží se zlatou trojici. Cyrus se postavil a přemýšlel jak mu věc sebrat. Pak, ale uviděl předmět který měl sebrat a to byla ona zlata trojice. Cyrusovi se rozšířili zorničky a couvl. Všechna odvaha a nebojácnost zmizela a s ní i pan naděje. Cyrusovi se roztřasly nohy a on padl na kolena. V duchu prosil pana naděje aby se vrátil, ten se však vytratil pryč.

Cyrus cítil jak se po něm všechen ten strach sape, jak se dostává do kůže. Nepřítomnost pana naděje byla cítit tak moc. Zatínal ruce v pěst tiskl oční víčka k sobě a celý se třásl. Jakoby v dálce slyšel jak Myšák všechny vyhání pryč. V místnosti tak zůstali on, Myšák, Maliah a Tinian.

Najednou ucítil jak trojice zmizela a uvědomil si tak, že celou dobu skoro nedýchal. Rozkašlal se a jednu ruku si položil na hruď.

,,jsi v pořádku novici Cyrusi?" Zeptal se ho Myšák a pomohl mu na nohy. Brunet přikývl a rychle vyběhl ven ze síně. Musel najít pana naděje. Zatracená trojice ulevil si ve svém jazyce a zády se opřel o zeď. Slyšel kroky a tak se rychle vypařil do svého pokoje. Nesnášel se za to, že byl bez pana naděje takový budiž ničemu.

Unaveně přešel k posteli kam si sedl a opřel se o zeď. Povzdechl si. Tohle nechtěl aby někdo viděl. Jak moc snadný cíl byl. Proč teď? V posledním týdnu kdy mohl dokázat jak dobrý byl a on se místo toho složí.
.
.
.
.
Už jen pár kapitol do konce

648 slov