„Vypadáš jinak, Jinseiko-san, ale co je jiné?"

„Vypadá vyšší, slečinka."

„Ne Yumo, už předtím měla postavu a výšku modelky, myslím, že je to pletí. Tu má lepší."

Seděli jsme v pomyslném kroužku, naprosto logicky, venku na cestě. Vzhledem ke kvalitě a stavu mého ošacení; práno v ruce, nošeno dlouhodobě v náročných podnebních a klimatických podmínkách, získáno zdarma a v tuto dobu je i od mé krve. Doufám, že je to jen moje, jinak by to bylo ještě více nechutné, než už to je, tak mi to může být úplně jedno.

To oni mají na sobě luxusní značky z materiálů, které potřebují čistírnu a jemné praní v dlaních slepých panen ukrytých někde u pramenů v Alpách.

„Samozřejmě, že jsem jiná. Nejsem ta, se kterou jste se setkali," natáhla jsem před sebe nohy a zaklonila hlavu.

„Kou, má pravdu, opravdu jsi krásnější," ozvalo se zachmuřeně od Rukiho. Vyvalila jsem na něj oči. To on mě právě pochválil?

„Děkuji, Ruki-san," znělo to tak přirozeně. Vlastně to tuším, že od teď je jedno, jak budu vypadat, budu vždy přitažlivá i jako shrbená a scvrklá, vrásčitá stařenka. Vždy budu mít to, co chtějí ti co touží. A těch, co potřebují zkratku je plno.

„Rozhodně je troufalejší," zavrčel Yuma.

„Neko-chan, co to máš v dlaních?"

Usmála jsem se:

„Malý zázrak od Ďábla." Zvedla jsem tu kulatou věcičku v jedné ruce k nebi: „Krásná a přitom prohnilá. Má v sobě velikou moc, tohle to jablko. Tolik jedu v jednom malebném provedení," musela jsem se usmívat. I kdybych nechtěla. Opravdu mě to zvráceným způsobem těšilo.

„Co myslíš tím, Jinseiko-san?" ptal se Azusa.

„Víš, protože jsem tím kým jsem. Spíš tím co jsem, tak jako vy. Tak nikdy nepoznám nic co je na krajích. Nenávist, lásku, soucit, trýzeň. Nic. Jen existuji, abych byla spojením."

„Jenže to nic nevysvětluje," mručel Kou.

„Ale ano. Tady naše, Prokletá, chce říci, že pokud ho sní. Může se změnit, ale je to padesát na padesát. Může být nakonec člověk nebo jen ta, s kterou jsme se už setkali," správně pochopil, Ruki.

„Tak to je," kývla jsem a s chutí a touhou jsem se zakousla do jedovatého plodu.

- Konec -

*A jak už víte, jen na vás je se rozhodnout, co se dělo dál, kým byla nebo je?
*Pokud přijde nápad, napíšu i novou DL-FF.
*Arigato za vaše komentáře, hvězdičky i čtení. Za čas, který jste věnovali tomuto malému příběhu, který jsem zvládla vydávat 32 dní po sobě, což je pro mně opravdu výkon.

- Edit. 18 -