Musím přemýšlet, kolik bolesti už museli zažít, když jsem viděla jejich kroutící se obličeje v blízkosti prokletého předmětu. Celkem mou pozornost upoutalo jejich utrpení. Pokud by byli lidmi, potili by se, vůbec netušili, kde se ta niterná bolest bere.

„Tak už to servi! Azuso! Nepoddávej se tomu!" velel, Kou. Jeho pravé oko plálo démonickým ohněm.

„Chytni ji!"

Cítila jsem, jak se pomalu propadám do prostoru. Stáhli mě dolů, nebo ten stůl přestal existovat?

„Kam se to dívá?"

„Netuším, je to divný pohled."

„Ta krev,"

„ Vypadá to hůř, než jaké to je."

„Nevyhodíme..."

„Ne!"

Moje schopnost reagovat na svět, se pomalu vracela zpátky do těla. Bolelo to. Moc.

„Potřebuji, vanu," nejsem si jistá, jestli ten záhrobní zvuk opravdu vyšel z mého hrdla. „Prosím," zní to děsivě. Doufám, že se to vrátí. Nechci mít hlas, který bude děsit dřív než je to nutné.

„Pojď, odnesu tě," svinula jsem se v Yumově náruči.

„Děkuji, ..."

„ Prosím, nemluv."

Přišla žádost od Azusi. Zahlédla jsem jej v rohu místnosti. Vypadal jak čerstvě zpráskaný pes, co se vymočil kam neměl.

„Hm," souhlasila jsem. Kde se ve mně vzala ta potřeba mít poslední slovo? Byla tu vždy? Nebo se otevírá má mysl, tak jak to má být.

„Napustím ti to, zvládneš vlézt dovnitř?"

„Hm," nemyslela jsem, že by i prosté zamručení mohlo znít tak, tak? Nelidsky?

Posadil mě na kraj vany a odešel. Sesunula jsem se opatrně po oblině dovnitř. Stejně mám na sobě jen pár nitek, co na tom. Co je vlastně podstatné? Nic. Nic není potřebné a podstatné, vše je jen prostředkem k cíli. A ti, kteří nechtějí jít dlouhou cestou přicházejí k nám a my jim pomůžeme. Prokletý rod. Rod proklínačů. Čím se vlastně první z rodu provinil?

„Vytáhni ji!"

Pomalu vše začalo zapadat do sebe, ale najednou se vše ztratilo a tam kde začalo svítat byla oslepující zář a ticho.

„Proč je tu tolik světla? A proč jste všichni v koupelně? To nemůžu mít chvíli klid?" Zeptala jsem se tváří, které se skláněly nade mnou.

Průběhová kapitola vím... No a Jinseiko, na to už skoro přišla, no jak se vše vyvine? To v dalších kapitolách ve kterých se na vás těším a Sajonára!

- Edit. 18 -