🍏16. Náplast

Byla jsem odvedena do koupelny, opět náruč klidu, míru, bohatství a luxusu:

„Děkuji Azusa-san, už to tu zvládnu. Lékárnička bude nejspíše ve skříňce," očekávat prosté přikývnutí a odchod byl přemrštěný sen.

„Jinseiko-san, já, ošetřím tě," zatlačil mě na hranu vany, abych se posadila.

Ze skříňky pod umyvadlem vyndal poměrně velkou plastovou přepravku s víkem. Na to, že jsou to, to co jsou, tak mi připadá ještě více přemrštěná.

„Azusa-san, kousek náplasti by byl dostatečný," reagovala jsem na jeho zdlouhavý výběr potřeb.

Zakroutil hlavou:

„Nemyslím si," dál pokračoval ve vyndávání zbytečností. Dezinfekce, mast, čtverce, obinadlo, spínací drápky, nůžky a možná jsem tam zahlédla i injekční stříkačku.

„Jsem fascinován, tvými vlasy, Jinseiko-san," přistoupil ke mě a začal se věnovat rance na místě činnosti, Yumovi, touhy.

Nejprve dezinfekce, pak mast, čtvereček, obinadlo, ustřihnutí obinadla, založení fáče, přišpendlení pomocí drápků. Kde má tu stříkačku?

„Tak krásně voníš, ale je v tom háček co?"

„Rostou prostě takhle, ty vlasy. Prostě v bílých, mám černý pruh," pokrčila jsem rameny. Raději jsem odpovídala na něco jiného, než abych začala řešit nakousnuté, kyselé jablíčko.

„Promiň mi, Noroi Jinseiko, ..."

„Zač se mi omlouváš, Azusa-san?" zeptala jsem se naivně a nemusel mi ani odpovídat, protože mi už svíral paži a do žíly mi proudila čirá kapalina z té stříkačky.

„Cop, oh, j..."

Otevřela jsem oči do naprosté tmy. Ticha, tmy, ale celkem tepla. Zkusila jsem si dát ruku před obličej, abych zjistila, že ani to nelze. Mám je uvázané a nohy také.

„Nečekal bych, že se vzbudíš tak rychle. Rozhodně je čas, aby jsi podala vysvětlení," ozval se odkudsi hlas Rukiho.

Jak jsem už říkala, jsem celkem umanutá a prudká, když na to přijde a stav věcí, se mi rozhodně nelíbil.

„Ne, nejdřív mě rozvážete a řeknete mi, co mi to ten hubeňour, sakra, píchl za svinstvo!" křičela jsem, ale s vyschlými sliznicemi to byl spíš drsný šepot.

„Líbí se mi, je prudká, že Ruki-kun?"

Tak ošetření má za sebou, výslech před sebou. Těšíte se? Já na vás v příští kapitole ano a Sajonára!

- Edit. 18 -

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top