Zbytek víkendu se mi Kenny neozve a ani já nemám v plánu mu psát. Když se ráno probudím z opilecké letargie, mám chuť hlavou třískat o zeď, že jsem mu na to kývl. Současně ho chci popadnout pod krkem a šukat ho hlava nehlava.

Ale necouvnu. To bych mu nemohl udělat. Už se mnou počítá, jako se svým falešným přítelem a já ho nechci zklamat.

V tom lhaní se začínám zlepšovat. Dokážu oblbnout i sám sebe. Prostě ho chci. Není v tom nic složitého.

Jsem zkrátka ubohý zamilovaný člověk, co někomu, koho má rád nedokáže říct ne. Nechce mu říct ne

V neděli večer mi cinkne zpráva a málem vyskočím metr do vzduchu, když se mi tam objeví Kennyho jméno, ale hned mě to přejde.

Kenny založil skupinový chat – společně se mnou – a píše, že má Daniela problém se svým účesem. Zítra ráno prostě musí přijít do školy i s tím, co jí na hlavě vyvedla Ester a Kenny se ptá, jestli si nechceme spolu s ním nabarvit vlasy na oranžovo obarvovacím sprejem. Normálně to pak smyjeme ve sprše.

Strašně mě ta jeho iniciativa pobaví a napíšu mu jako první, že do toho jdu. Hned po mě se přidají všichni ostatní z plaveckého oddílu z naší třídy. Tak nějak jsem podvědomě tušil, že když se přidám já, ostatní nebudou chtít být pozadu.

Stáňa dokonce zajde dál a roztroubí to i vedlejší třídě, takže Kenny musí koupit toho spreje víc, aby se na všechny dostalo.

V pondělí ráno si všichni přivstaneme a sejdeme se na pánských záchodcích v našem patře. Kluci sem propašují i několik holek a Kenny si nás všechny vezme do parády.

Když přijdu na řadu, užívám si jeho letmé doteky a taky se těším z toho faktu, že se na mě tajuplně usmívá.

Všichni do jednoho vypadáme příšerně. Najde se pár jedinců, kterým to sluší, například Stáňa nebo Marika – i když je to její přirozená barva – ale jinak oranžová barva nesluší nikomu.

Velmi mě potěší, když Daniela vpadne do třídy těsně před zvoněním s čepicí na hlavě a na všechny vyjeveně a zároveň dojatě zírá. Na popud Kennyho a Robina si sundá čepici a zbytek dne se jen usmívá.

I učitelé na nás podivně koukají, ale zeptat se, se odváží jen naše třídní Kučerová. Stáňa jí vysvětlí, že kdyby zjistila, proč je máme všichni oranžové, chtěla by taky, a to přece nemůžeme dopustit, a mrkne při tom na Danču, která zčervená.

Natočím se čelem ke Stáňovi a pozvednu obočí v němé otázce. Mám takové neblahé tušení, že Danielu balí.

Snaží se mě ignorovat, ale několikrát do něj šťouchnu prstem a on mě praští do ramene.

„Libí se mi, no a co!" odsekne tiše a já se zachechtám. Tohle jsem chtěl slyšet.

„Měl bys ji pozvat na rande," poradím mu, ale on se ušklíbne.

„Jo?" zavrčí. „Až po tom, co ty pozveš Kennyho."

Po jeho větě se na Kennyho ohlídnu, ale nevšimne si mě. Zírá na lavici a mám dojem, že něco ťuká do telefonu.

„V mém případě je to nereálné a ty to moc dobře víš," zavrčím nepříjemně a opřu se frustrovaně o opěradlo židle.

„Kdyby ses třeba vyautoval..."

„Haha, ten byl dobrý," zakoulím očima a on vypadá jako nakopnuté štěně. Jen nad ním zakroutím hlavou a raději se soustředím na učitele u tabule.

Jenže mi zavibruje telefon.

Kenny: Ahoj, hele omlouvám se za ten pátek, jak se to celé dosralo. Ani jsem se nezeptal, jestli jsi v pohodě ohledně toho, že nás nachytali. Ondra už vyzvídal, ale nic ze mě nedostal :D spíš jsem ho obrátil na tebe, takže je dost možné, že se tě na to zeptá. Každopádně, co děláš v sobotu? Brácha bude s přítelkyní celý víkend pryč, tak mě napadlo oplatit ti tvou laskavost jazykem.

Miky: Nebyl za mnou. Možná se mě bojí? :D Klidně mu to vysvětli, ale ať si to nechá pro sebe...

Miky: Sex na celou noc?

Kenny: Nikomu to neřekne...

Kenny: Uvařím, koukneme na film a spoustu sexu. Ne nutně v tomto pořadí ;)

Miky: Grrr... Taky jsi mi to mohl napsat v pátek. Teď budu celý týden myslet na tvou pusu na svým péru!!

Miky: BTW... ty umíš vařit? SEXY!!

Kenny: Objednám pizzu...

Kenny: Kdybych ti napsal až v pátek, celý týden na mě vrháš chtivé pohledy, ale taky díky za živou představu, do soboty se toho stanu v kalhotách nezbavím.

Miky: Kdykoli brouku :P

Jsem pozvaný ke Kennymu domů! Uvidím jeho pokoj a budu s ním trávit celou noc v jeho posteli.

Zbytek týdne se nedokážu přestat usmívat. Pořád pokukuju po Kennym a představuju si, jak se pode mnou bude kroutit.

Ve čtvrtek se samou nedočkavostí celý třesu. Zadívám se mu do očí a promnu si ret. Doslova mám před očima, jak mě do něj kouše a zatíná mi prsty do lopatek. Jak zaklání hlavu v agónii a křičí. Jeho dokonalé rty kolem mého ptáka a jeho oči, jak mě u toho pozorují.

Z úvah mě vytrhne zpráva.

Kenny: Ještě chvíli mě s těmi pohledy provokuj a nenechám tě se udělat!!!

Kenny: Stojí mi Mikuláši a nemůžu vstát z lavice!

Kenny: Víš, co v sobotu udělám? Budu tě mučit rty na tvém těle a několikrát tě kousnu do bradavky. Vím, že jsi na ně citlivý...

Kenny: Budu ti ho kouřit s prstem ve tvým zadku, dokud se neuděláš. A pak si tě vezmu. Pomalu tě budu šukat až zapomeneš, jak se jmenuješ. Budeš mě prosit, abych přidal, ale neudělám to a víš proč?

Kenny: Protože mi kurva stojí uprostřed školy a nechce klesnout!!!

Postaví se mi. Ten hajzl mi popíše tak detailní popis, co všechno se mnou udělá a já se nedokážu udržet. Svezu se hlouběji do lavice a zamračím se na Kennyho. Jen co si všimne, že se na něj mračím, vyprskne smíchy. Doslova se válí na lavici a nedokáže s tím přestat. Jsem moc rád, že se mým utrpení baví.

V sobotu mi Kenny pošle jejich adresu a já s lahví vína v ruce zazvoním na jejich zvonek. Vpustí mě nahoru a ani nestihnu zaklepat na jejich dveře a on se v nich objeví. S úsměvem na rtech mě za bundu vtáhne do bytu a já si přivlastním jeho rty.

Natlačí mě na zeď a pomůže mi z bundy, která skončí někde na podlaze. Ani trochu mi to nevadí.

S rukama v jeho vlasech ho následuju chodbou hlouběji do bytu. Odtrhnu se jen na malou chvíli, abych skopl boty z nohou.

„Přinesl jsem víno," zašeptám, jen co se na něj znovu natisknu.

„Hmpf," zamručí mi do úst a poslepu si ho ode mě převezme.

Zatlačí mě na gauč, víno odloží na konferenční stolek a usadí se mi obkročmo na klín. Nepřestávám na něj fascinovaně zírat a dost se mi napínají kalhoty.

„Provedu tě později," oznámí a vplete mi ruce do vlasů.

„Souhlasím," vydechnu. Dlaněmi ho popadnu za zadek a silně stisknu. Opájím se jeho rty a pohyby svých boků mě dráždí. Přetáhne mi mikinu s trikem přes hlavu a přitiskne mi ústa na krk.

„Ten týden byl nekonečný," přizná mi a já se zatetelím blahem z toho, jak moc mě chce. O tomhle se mi nesnilo ani v těch nejdivočejších snech, a to jich mám za sebou už hromadu.

„To mi povídej. Po tvé zprávě jsem nemohl spát." Sundám mu tričko a jazykem obkroužím bradavku. „Pořád jsem myslel na tohle."

Zatahá mě za vlasy a přiměje mě ho líbat. Místností se ozývají naše vzdechy a mám dojem, že mi srdce vystřelí z hrudi.

Chytnu Kennyho za stehna a odhodím na lopatky na pohovku. Skloním se nad něj a sleduju jeho tvář plnou chtíče.

„Věděl jsem, že jsi zasraný dominant, co musí být vždycky nahoře," zavrčí. Obmotá mi nohy kolem pasu a strhne mě na sebe.

S úsměvem od ucha k uchu znovu spojím naše rty. Nepřestanu se ho dotýkat všude na těle a rozkrokem se třu o ten jeho. Právě teď mě od něj nic neoddělí.

Hladí mě po zádech a já mu spokojeně zamručím do úst. Tohle jsem si představoval. Na tohle jsem se celý týden neskutečně těšil.

„Ehm, ehm..."

S Kennym vyděšeně zvedneme hlavy a koukáme na středně vysokého muže s o hlavu menší blondýnou. Hádám, že je to Kennyho bratr. Oba vypadají, jako by se touto situací náramně bavili.

„Do hajzlu," zanadává Kenny a oba rychle vstaneme z gauče.

„Vyhlašuji nové pravidlo," ozve se Kennyho brácha a v jeho hlase zaslechnu pobavení. „Zákaz sexu na gauči. Platí i pro nás," ukáže na sebe a blondýnu.

„Neměli jste být na víkend u Mariiných rodičů?" obviní ho Kenny. Z podlahy popadne odhozené oblečení a podá mi moje tričko s mikinou, abych se s nimi nemusel seznamovat polonahý.

„Změna plánu. Na víkend tam mají vnoučata, tak jsme to přesunuli. Psal jsem ti," trhne ležérně rameny a ukáže na Kennyho telefon na stolku.

„Leda kulový," zavrčí a zkontroluje zprávy v mobilu. „Psal jsi mi před pěti minutami!"

„Těch pět minut je prokletí nás obou," zasměje se a zamíří do kuchyně. „Máte hlad? Přivezli jsme čínu."

Už teď se mi jeho bratr líbí. Je naprosto v pohodě, že nás nachytal polonahé na jejich gauči. Dokonce se naší situací vyloženě baví. Taky by se mi líbilo, kdyby se tak zachovala má sestra.

Úplně v pohodě.

Kenny se na mě otočí. „Uteč," poradí mi namísto, aby mě pozval na večeři.

„Napadlo mě to," usměju, ale přece jen... chtěl bych poznat jeho bratra.

„Dávám ti možnost," zašeptá. „Můj bratr se bude u večeře vyptávat. Je ti to jasné, že?"

„To záleží?" odvětím s úsměvem a Kenny nakrčí čelo. „Přespávačka se sexem je pořád v nabídce?" řeknu tiše, aby nás nikdo jiný nezaslechl.

„Pak mi neříkej, že jsem tě nevaroval," pronese Kenny s mírným úsměvem.

„Dřív nebo později by k tomu došlo," pokrčím rameny a kývnu bradou na jeho bráchu, který vytahuje jídlo z krabiček a nandává ho na talíře.

„Byl bych raději, kdyby později," zavrčí, ale představí mě. „Denny? Tohle je Miky. Miky, můj brácha Denny a jeho holka Marie."

„Těší mě," ozvu se a trhaně mávnu. Kenny vejde za kuchyňskou linku, převezme si od Dennyho dva talíře s jídlem a vede mě na podlahu před gauč ke konferenčnímu stolku. Ani mě to nepřekvapuje. U kuchyňské linky mají v rohu jen malý stolek se dvěma židlemi. Cítím se, jak v japonské restauraci akorát budeme jíst čínu.

Ještě nikdy jsem se neseznámil s rodinou někoho, s kým spím. Pořád si v hlavě opakuju, že jsem u kamaráda, ale stejně je to divné.

„Hůlky nebo vidličku?" zeptá se mě Kenny.

„Jíst čínské nudle vidličkou?" vykulím na něj oči. „Kde jsi na to přišel?"

„Snobe," odfrkne si a podá mi kovové hůlky. Sám si jedny taky vezme do ruky. Jen se nad tím usměju a potřesu hlavou.

Pár minut jíme v tichosti a já se snažím soustředit jen na svůj talíř. Denny si mě dost okatě prohlíží. Chápu, že je na mě nejspíš zvědavý, ale znervózňuje mě to.

„Takže Miky," prolomí to ticho Marie. „To je zkratka Michala?"

Zakroutím hlavou. „Mikuláš."

„Pěkné jméno," usměje se.

„Mě přijde padlé na hlavu, ale díky," odvětím a oba tím rozesměju. Tak jsem alespoň prolomil ledy. Díky za holky a jejich zvědavost.

„Mě se líbí vaše jména," řekne Marie na Kennyho a Dennyho adresu. „Jsou tak správně sourozenecká."

Oba se tomu zasměji. „Naši v tomhle směru nebyli zrovna originální," obhájí se Denny. „Jako by jmenovat se Jung nebylo dostatečné peklo. Den-min a Ken-min to ještě podtrhli."

„Chudák Deb-bil," ozve se Kenny a s Marií vyprsknu smíchy. Denny po Kennym hodí zmuchlaný ubrousek, ale směje se u toho.

„Prdel si dělej z někoho jiného, Minie," poradí Kennymu a mě vystřelí hlava vzhůru. Opravdu Kennymu někdy někdo říkal Minie? Nemůžu si pomoct, ale sedí to k němu.

„To nejde," namítne Kenny. „Na jednoho ještě nemám dost munice," kývne na Marii. „A od druhého chci sex, takže musím být hodný."

Zaskočí mi jídlo a musím si odkašlat, abych se neudusil. Doopravdy teď před svým bratrem mluví o sexu? O sexu se mnou?

Marie se hlasitě směje a Denny si složí hlavu do dlaní.

„Co jsem komu udělal, že jsem vyfasoval tak úchylného bráchu," zahučí Denny a Kenny mi podá sklenici s vodou.

„Jsem v pubertě. Ovládají mě hormony. Na nic jiného krom sexu prakticky nemyslím," obhájí se Kenny a zdá se, že nikoho tato konverzace nepohoršuje. Kdybych já takhle mluvil se svou sestrou, nebo nedej Bože s mámou... to není reálně možné.

„Určitě jsi byl taky takový," dloubne Marie do Dennyho a tentokrát vyprskne smíchy Kenny.

„Ještě jste si neukazovali fotky z dětství?" zeptá se jich. „Hlavně by měla vidět tu z šachového klubu. Ta je tak žhavá!"

„Seš idiot," oznámí mu Denny, ale směje se u toho. Z jejich sourozeneckého vztahu jsem absolutně naměkko. Nikdy by mě nenapadlo, že by to mohlo vypadat i takhle. Všichni mí přátelé jsou jedináčci, až na Davida, jenže jeho bratr bydlí v Anglii. Nikdy jsem neviděl, že by se k sobě sourozenci mohli chovat i jinak než jen mezi sebou soutěžit o to, kdo je lepší. „Ne všichni jsou tak odvážní, jako ty."

„Měl jsem vzor, jak na střední nemám vypadat," odfrkne Kenny.

„V prváku jsi tak nevypadal," neodpustím si a Kenny na mě přimhouří oči.

„To je etapa mého života, kterou se snažím ignorovat," řekne rozhodně

„Takže se znáte ze školy?" zeptá se Denny a Kenny si hlasitě povzdechne.

„A je to tady," zasténá a mrkne na mě. Nejspíš jsem si měl tu poznámku o jeho vzhledu v prváku nechat pro sebe.

„Co tvé pravidlo, co je v domě není pro mě?" podiví se Denny. Musejí mít mezi sebou vážně skvělý vztah, když mu Kenny prozradil, že nehodlá randit s nikým ze školy. „Myslel jsem, že po tom stalkerovi, to budeš chtít dodržet."

„Stalkerovi?" vykulím oči.

„Alešovi," vysvětlí mi Kenny a mávne nad tím rukou. „Stalker je moc silné slovo."

„Kenny, každý měsíc ti posílá dárky. Je to děsivé," pronese Denny a já se podívám na Kennyho. Je naprosto v pohodě a nenechá se jím rozhodit.

„Prostě je neodbytný," odsekne a dává tím najevo, že v této konverzaci už nechce dál pokračovat.

„To je vlastně pořád," přikývnu, ale nepřestanu nad tím přemýšlet. Niky by mě nenapadlo, že může existovat i někdo takový. Vždyť je to až děsivé.

„Tak snad se uklidní, když zjistí, že máš přítele," pronese Denny a já se zarazím. Neříkal mi, že Denny nikomu o mé orientaci neřekne?

Ale hádám, že na toto téma ještě nebyl čas. Raději se věnuju jídlu, a doufám, že ho Kenny usměrní. Nechci, aby se omylem prokecl před Danielou, například.

„Miky se ještě nevyautoval. Ve škole o nás nikdo neví a byli bychom rádi, kdyby to tak zůstalo," poprosí Dennyho a udělá mi radost, když okamžitě přikývne.

„Jasně. Alespoň chápu, proč jsi mi ho nechtěl představit dřív," mile se na nás usměje a já se trochu zastydím. Kdybych nebyl takový idiot, mohli jsme to mít za sebou už před dvěma týdny.

Všimnu si, že Kenny trochu zbledne a pevně svírá hůlky v ruce. Dloubnu do něj kolenem a usměju se, aby nebyl tolik nervózní.

„Máma tě pozdravuje," řekne Denny a Kenny se na něj ohlídne. Najednou se jeho obličej promění ve vražedný, že to vyděsí i mě.

„Prdel ne?" vyštěkne a hůlky mu vypadnou z ruky až cinknou o talíř. Marie sebou při tom nečekaném zvuku trhne.

Vím, že ho rodiče vykopli z domu, protože je gay, ale nerozumím teď tomu, proč je tak naštvaný. Denny jen zmínil, že ho pozdravuje.

„Kenny," pronese Denny klidně. „Je to máma. Chce s tebou jen mluvit. Říkala, že se ti už několik měsíců pokouší dovolat."

Slyším, jak zaskřípe zuby a propaluje svého bratra pohledem. Jen na něj zírá a vře v něm vztek.

Nechci, aby byl naštvaný. Možná budu znít trochu sobecky, ale líbí se mi ta atmosféra, kterou tady mají. Jíst na podlaze, hašteřit se mezi sebou, prozradit na toho druhého jejich přezdívky z dětství.

Kenny zatne ruce v pěst a rozšíří se mu nozdry, tak položím svou ruku na jeho stehno a lehce ho stisknu. Doufám, že ho to trochu uklidní.

Překvapeně skloní hlavu do klína a pak se mi podívá do očí. A skutečně, už nevypadá tak naštvaně, jako před chvílí.

„Vážně to teď chceš rozebírat?" otočí se na svého bratra a pozvedne jedno obočí.

„Kenny," povzdechne si Denny, pomalu jako by mluvil s dítětem, ale nemá šanci nic dalšího dodat, protože se Kenny vztekne.

„Přešel mě hlad," odstrčí své napůl snědené jídlo a vstane z podlahy. Přeskočí opěrku gauče a hlasitě za sebou práskne dveřmi do svého pokoje.

Doopravdy mě tady teď nechal se svým bratrem a jeho holkou o samotě?

„Promiň, za tu scénu," pronese Denny směrem ke mně a já na něj překvapeně kouknu. „Co se týče rodičů, je Kenny až moc tvrdohlavý. Budeš si na tuhle jeho stránku muset zvyknout," usměje se a vstane z podlahy.

Z kuchyně přinese tác a položí na něj naše talíře.

„Klidně si to dojezte u něj v pokoji," kývne hlavou na dveře a já jinou pobídku nepotřebuju.

Popadnu tác a přejdu ke dveřím do Kennyho pokoje. Nejistě zaklepu a vejdu.

„Nehodíš po mě něco?" zeptám se se smíchem a zavřu za sebou dveře nohou.

„Ne," usměje se a trochu se mi tím uleví. „Můj vztek není mířený na tebe, takže... jsi v bezpečí."

Podnos s jídlem odložím na postel a přisednu si k němu. „Dobrý?" nakrčím čelo a on zasténá a přikryje si obličej dlaněmi.

„Promiň, že jsi toho musel být svědkem."

„To ke vztahu patří," zakřením se a podám mu jeho talíř s jídlem. Snad si to nerozmyslí a nepřistane mi na hlavě.

Dojíme večeři a já pak vstanu z postele, abych se mohl porozhlédnout v jeho pokoji. Kupodivu mě na něm nic nepřekvapí. Kytary opřené o stojan před skříní. Na jedné polovině psacího stolu laky na nehty a make-up, na druhé stohy papírů a sešitů do školy. Překvapeně sjedu všechny barvy laků a jeden z nich mě zarazí.

„Růžový?" zvednu ho a zakřením se jeho směrem.

„Ten jsem koupil Danči," obhajuje se, protože i když měl růžové vlasy, s růžovým lakem na nehty si ho neumím představit. „Hodila mi ho na hlavu."

Kenny se natáhne na bok na postel a zapře si hlavu do dlaně. Jsem rád, že mu nevadí, že se u něj chci porozhlédnout. Nemůžu si pomoct, ale jsem zvědavý.

„Líbilo se mi, co jsi pro ni udělal," houknu, ohledně situace s Danielou. „Byl to senzační nápad."

„Minulo by se to účinkem kdyby, jste se vy akvabelky ke mně nepřidali," přikývne, když se na něj otočím. „Danča zná holky ze ‚sesterstva' od základky. Šlapaly po ní už tehdy a její sebevědomí není tak vysoké, jak by mělo být. Osobně si myslím, že na ni žárlí, protože je krásná od přírody, ale ona si to nemyslí."

„Hm," zamračím se. Popravdě si uvědomuju, že je Daniela pěkná holka, ale nikdy mě nenapadlo, že by byla vhodná do vztahu.

„Co?" zajímá ho, nad čím uvažuju.

„Nic jen..." odkašlu si. „Nikdy jsem o ní takhle nepřemýšlel. Jako o holce na chození. Ani nevím proč."

„Ty a všichni chlapi," zasměje se. „Danča je prostě kámoška. Je víc maminkovská. Přesně jako v té písničce od Megan Trainor. Ewa Farná ji přezpívala do češtiny, Boky jako skříň. Chlapi přicupitaj na můj práh, chtějí zahřát a maj hlad. Tak to je Danča," vysvětlí mi. „Ale taky vím, že kdyby přišla do školy nalíčená ode mě s hlavou hrdě vztyčenou a všechny okolo sebe poslala do prdele, ty kluky bych musel od ní odhánět. Až tak vím, že je úchvatná. Jednou se najde někdo, kdo to uvidí."

Přikývnu a udělám několik kroků ke skříni. Jak moc by se zlobil, kdybych ji otevřel? I když... mám i celkem strach co bych v ní mohl najít.

Nejistě se na něj ohlédnu a přešlápnu z nohy na nohu. „Když to otevřu, najdu v ní večerní róbu, paruku a další věci?"

„Boty na podpatku, síťované punčochy, falešná prsa?"  řekne s vážnou tváří a já nevycházím z úžasu. Doopravdy to má ve skříni? Popravdě, nepřekvapuje mě to, jen si v šatech nedokážu představit. Nejsem si jistý, jestli by se mi v nich líbil. A pak se ten blbec rozesměje. „Na tohle fakt nejsem," ujistí mě, ale nepřestává se smát. „Můj zadek je nejvíc sexy v úzkých džínách."

„Tvůj zadek je sexy hlavně bez oblečení," pronesu s úlevou. Trochu mě teď vyděsil.

„Pravda," potvrdí a sjede mě očima od hlavy k patě. Nejdřív se tváří zaujatě a hned na to si smutně povzdechne. „Omlouvám se, že nás vyrušili," kývne hlavou ke dveřím, takže nemusím moc dlouho přemýšlet, na co zrovna myslí. „Těšil jsem se, že budeme mít byt pro sebe a užijeme si spoustu, ale spoustu hlasitého sexu. Takhle mě budeš muset zase umlčet."

„Tvůj brácha je v pohodě," odvětím s úsměvem a lehnu si na břicho vedle něj do postele. „Jen si nejsem jistý, jestli se dokážu uvolnit, když je vedle v pokoji." Pohladím ho po stehně. Taky mě mrzí, že nebude sex, ale alespoň s ním můžu trávit čas mimo školu.

„Suchare," odfrkne si a hlasitě povzdechne. Nejspíš mi dává za pravdu. „Fajn. Pustíme si jeden film, ale pak se na tebe vrhnu a je mi jedno, jestli budou vedle, nebo půjdou spát," překvapí mě, že mě odtud doopravdy nechce vyhodit.

„Platí," věnuju mu pokřivený úsměv. Jen něco zamručí a nachystá k nohám postele notebook s filmem.