Máma mě vyhodí před školou, kde máme sraz na školní výlet. Jen na ni mávnu, protože spěchá do práce a s taškou přes rameno se rozejdu k ostatním v hloučku.

Srdce mi nejspíš spadne až do kalhot. Ani trochu nejsem psychicky připravený na sdílení chatky s Kennym. Nemám nejmenší tušení, jak se mám chovat nebo co mám dělat. Co říkat? Přece jen byly naše dosavadní konverzace víc strojené než přirozené.

Dokonce jsem o tom včera mluvil se Stáňou po telefonu, ale poradil mi jen samé kraviny.

Buď sám sebou, chovej se přirozeně a nedej najevo, že jsi z něj hotový. Osobně si myslím, že bys ho měl přimět, aby byl hotový on z tebe. A poslední věc, usmívej se. Máš krásný úsměv. Není to můj názor, říkají to holky ve třídě.

Přimět ho, aby byl ze mě hotový? To by mě zajímalo, jak se to dělá.

Odhodíme si tašky do zavazadlového prostoru v autobuse a s kluky se usadíme do zadních řad.

Hned po nás nastoupí naši spolužáci z béčka a všimnu si Mariky, jak se usměje na Kennyho.

„Prý jste nasrali Kučerovou," houkne, když kolem něj projde. Mluví celkem potichu, ale stejně ji zaslechneme.

„Jsme hold banda kreténů," zakřičí Kenny na celý autobus a chtě nechtě se musím zasmát.

Mám krásný úsměv. Měl bych se víc smát.

Cesta ubíhá vcelku rychle, ale hlavně proto, že se bavíme mezi sebou a s kluky plánujeme, co všechno podnikneme. Celý ten výlet je spíš takové soustředění. Je to náš poslední rok a máme si ho užít na maximum. Příští rok se naše cesty rozdělí a taky se může stát, že nikoho ze svých spolužáků už nikdy neuvidím.

Kennyho už nikdy neuvidím.

Po víc jak hodině dorazíme na místo a s kluky vystřelíme z autobusu mezi prvními. Když už nemůžeme být spolu na chatkách, alespoň chceme, abychom byli co nejblíž u sebe.

Třídní učitel z béčka nám rozdá klíčky od chatek a opravdu máme čísla jdoucí po sobě. Vytáhneme si své tašky a já v davu hledám Kennyho, aby věděl, že už mám klíče od chatky.

Ty jeho bílé vlasy nejdou přehlídnout. Z autobusu vyjde mezi posledními i s kytarou na zádech. Pokud ho znovu uslyším zpívat, nejspíš zešílím. Stejně tak, pokud ho znovu neuslyším.

Co mi to ten kluk dělá?!

Zhluboka se nadechnu a vydechnu a zamávám na něj s klíčky. Ještě obejme Danielu a konečně spolu vyjdeme k chatkám.

Je jich tady asi třicet, takže pro každou dvojici jedna, rozestavěné do několika řad s čísly nad dveřmi. My dostali číslo šest. Přesně na okraji jedné řady.

Otevřu dveře a nám se naskytne pohled na malou místnost, která smrdí zatuchlinou. Po stranách stojí dvě válendy a mezi nimi vysoká skříňka.

„Kterou chceš stranu?" zeptám se ho a on sebou trhne.

„Nemám žádnou vyhraněnou," odpoví nakonec a pokrčí rameny.

Vejdu dovnitř a své věci odhodím na pravou postel, takže on se musí uvelebit nalevo. Otočím se čelem k němu abych něco řekl, jenže on udělá přesně to samé a najednou stojí těsně u mě. Připomene mi to tu chvíli, kdy byl tak blízko na Robinově párty a trochu mě zamrazí.

Všimnu si, jak mu poskočí ohryzek a jeho oči putují po mé tváři.

„Chystáš se mi dát další pusu?" zeptá se bez obalu.

„Takže si to pamatuješ?" potěšeně se usměju. Alespoň mám odpověď na svou otázku. Skutečně mi vadilo, že si na tu aféru v koupelně nepamatuje.

„Byl to jeden z nejzajímavějších momentů, co se mi za posledních několik týdnů stal. Tvůj jazyk v mé puse jen tak nezapomenu."

„Takže jsem neodolatelný?" ještě víc rozšířím svůj úsměv.

„Můj typ nejsi," odvětí a přimhouří oči. „Ale líbat školního oblíbence mi trochu uvízlo v hlavě. Hlavně když je ten oblíbenec profláknutej heterák."

„Pravda," svalím se na svou postel a on mě napodobí. Profláknutej heterák. Nemělo by mě to štvát, když v podstatě nechci, aby o mě spolužáci věděli pravdu, ale přesto mě to štve. „Nejspíš jsi zvědavý, proč jsem to udělal."

Přikývne. „Nebudu lhát. Celkem jsi mi nadělal guláš v mozku. Trochu to nepobírám."

Ohlídnu se ven z chatky, jestli nás už náhodou někdo neslyšel a pro jistotu kopnu do dveří, abychom měli soukromí. Chatka má jen jedno malé okno u stropu, takže jsme prakticky ve tmě.

„V prvé řadě tě poprosím, abys o tom, co se mezi námi stalo pomlčel," spustím pomalu a červený šátek, který si nechal v koupelně mám samozřejmě doma. „Ne že bych se styděl, to fakt ne. Jen nikomu nic není do mého sexuálního života a taky... kdyby se to doneslo k matce, je dost vysoká pravděpodobnost, že chytne hysterák."

Uchechtne se. „Dobře. Pokusím se o tom pomlčet, jenže měl bys o mě něco vědět." Přimhouřím oči a docela se bojím, co z něj vypadne, jenže jsem zároveň i zvědavý. „Já neumím držet tajemství. Jako fakt ne. Ale rodiče mě vykopli z domu, když jsem jim řekl, že jsem gay, takže... budu mlčet."

Nakrčím čelo a zamračím se. Ve škole jsem zaslechl, že bydlí s bráchou, jen jsem nikdy nepochopil proč. „Tohle by mě nejspíš čekalo taky," odvětím upřímně. „Ale naštěstí pro mě, gay nejsem. Líbí se mi i holky," pokrčím rameny a povzdechnu si.

„To chápu. Homofobní rodič?" uchechtne se. „Nic nového pod sluncem. Ale jedno mě zajímá. Proč jsi políbil mě?"

„Protože jsi, no já nevím... sexy?" zakroutím hlavou. To se mě doopravdy zeptal na tohle? Copak neví, jak vypadá?

„Líbáš každého sexy člověka na planetě?"

„Pokud mám příležitost," vypadne ze mě, aniž bych nad tím přemýšlel. Pro mě je ten nejvíc sexy člověk na planetě on.

„Tak mě už prosím nelíbej," požádá a trochu mě bodne u srdce. Měl jsem pocit, že se mu to líbilo.

Nedej najevo, že jsi z něj hotový a usmívej se.

„Posledně sis nestěžoval," pronesu a usměju se.

„Alkohol a automatická reakce těla na danou situaci," uzemní mě znovu. „Víc za tím nehledej."

„Škoda," pokrčím rameny a dělám, jako by nic i když to ve mně vře od desíti k pěti. „Mohli jsme si užít skvělou noc v tomhle zapadákově." Vstanu a pustím se do vybalování věcí. Koutkem oka postřehnu, jak ho má slova rozhodila a konečně mi dojde, jak to Stáňa myslel. Přiměj ho, aby z tebe byl hotový.

Zdá se, že ho dokážu překvapit.

„Hej, kluci," zabouchá nám do dveří Stáňa tak je otevřu. „Máme se sejít na oběd v hlavní budově. Kučerová říkala," prohlásí a svalí se na mou postel. „Prý se máme usadit ke stolům s naším spolubydlícím."

„Kurva," ujede Kennymu a hlasitě si povzdechne.

„Copak Jungu?" osloví ho Stáňa. „Máš s námi problém?"

Zakroutí hlavou. „Nenazval bych to problémem," mrkne na mě a já se zakřením. „Jen myslím na Danču. Je na chatce s Esterou."

„Co proti ní máš?" zajímá Stáňu a vlastně i mě. Nikdy jsem nepostřehl, že by si povídali, ale ani toho, že by mezi nimi bylo něco špatně.

„Myslíš krom toho, jak Danielu první dva roky střední šikanovala kvůli vzhledu, než jsem ji sjel na tři doby a konečně s tím přestala? Nebo to, jak se mě jednou pokusila dostat do postele, protože si myslela, že je natolik úžasná, že sbalí gaye? Pravda. Jinak proti ní nic nemám," odfrkne si. „Danča si konečně začala věřit, že i s velkým zadkem je sexy. Bojím se, co ty tři dny udělají s její psychikou ve společnosti Ester a Sabiny."

„Hezký," pronese Stáňa. „A dostala tě do postele?"

„Fuj. Sex s holkou?" oklepe se a oba nás svou reakcí rozesměje.

V tomhle rozpoložení nás najde Ondra, který sdílí chatku se Stáňou a všichni vyrazíme do hlavní budovy na oběd. Stoly jsou uspořádány po čtyřech a David s Robinem už sedí u svého stolu spolu se svými spolubydlícími.

S informací, že se vydáme na menší procházku do místní vesnice lesní cestou a dáme si tam večeři, se vrátíme na chatku abychom si mohli vyzvednout pár nezbytných věcí.

Ondra se Stáňou odejdou do chatky vedle nás a Kenny mě následuje do té naší.

„Hele, musím se zeptat," otočí se na mě ve dveřích. „Jsme v pohodě? Nechci, aby mezi námi bylo dusno, nebo tak."

„Ptáš se, jestli po tobě v noci nevyjedu?" zakřením se. Popravdě mě to napadlo. Taky mě napadlo, jak moc by protestoval, protože posledně to neudělal.

„Něco takového."

Očima ho sjedu od hlavy až k patě a zarazím se na jeho puse. Tohle budou dlouhé tři dny. Pozvedne jedno obočí a nejspíš čeká na odpověď.

„Nevyjedu po tobě," řeknu nakonec a on si zhluboka povzdychne. Zdá se mi to, nebo vypadá zklamaně? „Pokud mě nepoprosíš," dodám a s věcmi v ruce vyjdu ven z chatky.

Možná spolu kvůli mé rodině nikdy nebudeme, ale to neznamená, že ho nepřiměju mě chtít. Možná by mi stačila jedna noc. Jen jediná noc, kdy bych ho držel v náruči a pak bych šel dál. Zapomněl na něj. Víc bych mu ani dát nemohl.

○○○○

Po cestě do údajné restaurace se dobře bavím. Usmívám se víc než jindy a určitě je to vina Kennyho.

Jak mu klesla ústa v překvapení, když jsem mu řekl, že mě musí poprosit. Doslova se tetelím blahem, že jsem nad ním získal menší převahu a rozhodně si ji musím udržet, jinak veškerá naše interakce ztratí své kouzlo.

„Proč se tak culíš?" zeptá se mě Stáňa a trochu zpomalí, aby nechal ostatním náskok a my si tak mohli promluvit v soukromí.

„Opravdu to chceš vědět?" zakřením se a potřesu hlavou.

„Fakt máš tak dobrou náladu jen kvůli němu?" podiví se, protože tomu nerozumí.

„Je na tom něco špatně?" pozvednu obočí.

„To ani v nejmenším," zasměje se. „Jen... myslel jsem, že se chceš vymanit z jeho vlivu na tebe."

„To taky chci," odvětím. „Nemůžu být zamilovaný do kluka. Nezáleží na tom do jakého, kluk to prostě být nemůže. Nechci ho milovat."

„Tak co chceš?" vypálí otázku, na kterou neznám odpověď. Já totiž chci Kennyho, jenže zároveň ho nechci.

„Jednu noc," řeknu mu na rovinu a on se zastaví v chůzi.

„Cože?" vyštěkne. Jen pokrčím rameny, ale on vykulí nevěřícně oči.

„Chci jednu noc s ním."

„Mikuláši akorát tě to zničí."

„Možná," pozvednu jeden koutek úst. „Hele, před týdnem jsem ani nebyl schopný si s ním normálně promluvit. Ale dneska? Flirtoval se mnou a jako bonus, povedlo se mi ho rozhodit. Chci prostě jen jednu noc. Víc mu ani dát nemůžu."

„Já se z tebe poseru," zasténá a frustrovaně zakloní hlavou. „Pokud někdy zaslechnu jen jediné slovo o jeho dokonalém těle nebo nedej bože péru, spáchám sebevraždu a tebe pak zabiju."

Zasměju se a přidáme do kroku. Robin s Davidem už na nás čekají usazení pod slunečníkem a se sklenicemi piva.

Ani pořádně nepostřehnu, kdy dorazí Kenny s Danielou. Celou dobu šli loudavým krokem a uzavírali tak skupinu našich spolužáku. Všimnu si jich, až když se ozvou hlasité posměšky na jejich adresu.

Ohlídnu se a nemůžu věřit svým očím. Kenny a Daniela skáčou na trampolíně pro děti!

„Nevěřím, že to řeknu," houkne mi šeptem do ucha Stáňa. „Ale už trochu chápu, co se ti na něm líbí."

„Ty vole," zachechtá se Robin. „Těm dvěma je naprosto ukradené, co si o nich, kdo myslí."

„Jo," přikývne Stáňa. „Jdu taky. Přidáte se?"

Všichni tři na něj šokovaně hledíme, když se rozejde k trampolínám a prohodí několik slov s Kennym a Danielou.

Když Stáňa zaplatí postarší paní vstup na trampolínu, jen se po sobě zaujatě podíváme. Trvá nám tak tři vteřiny, než všichni vstaneme a rozběhneme se za ním.

Zaberu si trampolínu vedle Stáni a hned na poprvé se mi povede několik salt vpřed, aniž bych dopadl na zadek. Naposledy jsem na trampolíně skákal jako dítě.

„Jungu, jak se ti to do prdele povedlo?" křičí Stáňa na Kennyho, protože jemu se salta pořád nedaří a vždycky dopadne na zadek, a ne na nohy. Kennymu to šlo ihned lehce. „V jeho podání to vypadalo tak jednoduše," otočí se na mě.

„Trénink, akvabelko," zakřičí na něj Kenny a já vybuchnu smíchy. Vážně nám teď řekl, že jsme akvabely?

Kenny se zaměří na mě, tak na něj mrknu jedním okem. Ještě víc mě potěší, jak zakoulí očima a s Danielou ruku v ruce odkráčí.

„To bylo velice nenápadné," vysměje se mi Stáňa, ale jen mu ukážu prostředníček.

Do kempu se vrátíme akorát před setměním. Po cestě zpátky panuje skvělá nálada a třídní učitel béčka pronese na Kennyho adresu, že stačí aby se ze stáda odlišila jen jedna ovečka a ostatní ji budou následovat.

Se Stáňou se držíme společně s Kennym a Danielou a světe div se, dobře si pokecáme. Už to není ta trapná nucená konverzace, o kterou jsem se ze začátku pokoušel, ale je to přirozené. Nedokážu odolat natolik, jak bych nejspíš měl a doslova s Kennym flirtuju i před ostatními. Nikomu to nepřijde divné.

V kempu si zajdeme do chatky pro ručník a sprchový gel a přidáme se k ostatním do fronty na sprchu.

„Nebudeš mě očumovat?" zeptá se mě šeptem Kenny, když stojím v řadě za ním.

„Nic neslibuju," mrknu a následuju ho do společných sprch. „Ale ty se klidně koukni," dodám ještě, jen si nejsem jistý, jestli mě slyšel.

Shodím ze sebe oblečení a stoupnu si pod horkou vodu.  Sprchy nejsou nijak oddělené, proto se snažím na něj tolik nezírat, ale nemůžu si pomoct. Obzvlášť po tom, co uvidím jeho záda poseté malými jizvami. Jsou převážně v oblasti lopatek, nepravidelné a je jich strašně moc.

Rychle se odvrátím, aby si mého pohledu náhodou nevšiml a hlavou mi bleskne myšlenka, že si je přece nemohl udělat sám. Bylo by to až fyzicky nemožné.

Koutkem oka na něj znovu mrknu a všimnu si, že mě pozoruje od hlavy k patě. Potěšeně se zasměju, což on postřehne a rychle uhne hlavou na stranu. Taky se usmívá.

Společně vyjdeme ze sprch a v chatce se svalíme každý na svou postel. Oba koukáme do telefonu. Nevím, co sleduje on, ale já projíždím Instagram hlavně s jeho příspěvky. Dneska tam přidal fotku s Danielou, po cestě zpátky do kempu.

Jeho obličej je přímo dělaný, aby na něj mířily fotoaparáty. Kdybych měl odvahu fotit i lidi a nejen přírodu, jak jsem si za poslední roky zvykl, požádal bych ho, aby mi dělal model. Ani by mi to nedalo tolik práce.

„Můžu mít otázku?" prolomí ticho a já rychle zamknu telefon, aby si náhodou nevšiml, na co se koukám.

„Hm?" zamručím.

Kenny se zvedne, zavře dveře od chatky a znovu se svalí do své postele.

„Kdo všechno ví o tvé orientaci?" překvapí mě, ale v tomhle ohledu nemám problém mu odpovědět.

„Moc lidí ne," vydechnu. „Má starší sestra, ale v jejím případě to bylo nedobrovolné. Načapala mě s chlapem v posteli, fakt bomba. A taky Stáňa. Tomu jsem to řekl. Jinak samozřejmě muži, se kterými jsem byl, ale ze školy nikdo."

„Pěkný. Musí tě štvát to skrývat." Zapře se lokem o postel a položí si hlavu do dlaně. Lehnu si na bok a podepřu si hlavu stejně jako on. Moc na sebe nevidíme, ale přesto jeho vlasy svítí i v té tmě.

„Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel. Jediné co, tak nechci, aby se to doneslo k matce. Upřímně, dovedu si představit její výraz, kdyby to zjistila."

„A co táta? Tomu by to nevadilo?" Jeho otázka mě naprosto rozseká a já vybuchnu smíchy jen kvůli té představě. „Co je?" usmívá se taky.

„Promiň jen," pokusím se popadnout dech, ale smát se nepřestanu. „Já jen... naši se rozvedli, protože se z táty po patnácti letech manželství vyklubal gay. Proto mě to tak pobavilo." Představit si, že tátovi oznamuju že jsme bisexuál, nejspíš by upekl dort a všude po domě rozvěsil balónky na oslavu mého coming-outu.

Kenny vyprskne. „Ty vole," zaskuhrá mezi záchvaty smíchu. „To mě poser."

„Alespoň chápu její averzi vůči homosexuálům. Nerozešli se zrovna v dobrém a se sestrou ho moc často nevídáme. Žije v Německu se svým manželem."

„To mu přeju. Tady se homosexuálové ani neožení. Nebo nezaloží rodinu," odvětí.

„A to tě mrzí?"

„Spíš mě mrzí to právo volby," pokrčí rameny. „Z člověka se vyklube homosexuál a jako by byl odsouzen k životu v osamění nebo co. Někteří lidi jsou v tomhle děsně zastaralí."

Musím mu dát za pravdu. To je taky jeden z důvodů, proč se táta odstěhoval do Německa. Žít v zemi, kde se na vás všichni dívají skrz prsty je na hovno. Hlavně když se tak na něj dívá i jeho vlastní dcera.

„Můžu se teď zeptat na něco já?" promluvím.

„Bude to stejně osobní otázka, jako ta s tvou orientací?" uchechtne se.

„Rozhodně. Otázky na tělo jsou něco pro mě," zasměju se s ním.

„Povídej."

„Od čeho máš ty jizvy na zádech?"

„Páni," protáhne a trochu ztuhne. „To je moc na tělo. Doufal jsem, že tě bude zajímat velikost mého ptáka a ty to takhle vyplýtváš."

„To vědět nepotřebuju," pronesu. „Něco už jsem zahlídl."

„Očumoval jsi?"

„Stejně jako ty," řeknu laškovně.

„Očko mi možná uklouzlo," přizná se, a nakonec si povzdychne. „Vysypalo se na mě zrcadlo."

„Kurva jau," syknu. To muselo kurevsky bolet.

„Doslova. Celou noc jsem strávil s milou doktorkou jménem Patricia, která mi ze zad vytahovala střepy. Nic příjemného to rozhodně nebylo a nějaké střepy mi v zádech zůstanou napořád."

„Máš štěstí, že jsi nebyl zraněný víc. Vždyť se ti mohly zarazit až... já nevím do plic, nebo ti propíchnout jiný orgán."

„Propíchnutá plíce?" vyprskne.

„Říkám třeba," odvětím a snažím se, aby na mě nepoznal, jak mě ta představa vyděsila.

„Ne. Bylo to naštěstí jen povrchové," ujistí mě a já si trochu oddechnu. „Hezky jsme si pokecali. Má manžela a dceru. Tehdy jeli na dovolenou do Austrálie. Říkala mi, jak se těší, když mě zašívala."

„Zajímavě uchovaná vzpomínka."

„Rozhodně. Když přede mnou někdo zmíní Austrálii, cukne mi v ramenou," zasměje se, a i když je to trochu morbidní přidám se k němu. „Měli bychom jít spát."

„To je fakt," potvrdím, i když se mi ani trochu nechce. Chci si s ním dál povídat.

„Co dělá tvůj táta v Německu?" zeptá se a já se potěšeně usměju.

Vyprávím mu o jeho práci manažera ve stavební firmě až k mému dětství, kdy mě bral do bazénu. Pomalu se dostávám k prvnímu placáku, ale z vedlejší postele zaslechnu pravidelné oddechování.

Ani se nehnu a jen ho pozoruju. V té tmě vidím jen jeho vlasy, ale stejně. Odmilovat se bude zatraceně těžké.