(17
Miky: Už jsi ve škole?
Kenny: Za pár minut jsem tam...
Kenny: Proč?!
Miky: Nechoď tam!!!!
Kenny: Cože?
Miky: Nechoď tam!
Miky: Pojď dolů ke kavárně. Čekám tě tady.
Dneska nemáme žádné testy a nějak důležité předměty. Maximálně budeme opakovat, všechno z posledních týdnů, a tak jsem vymyslel program. Napadlo mě to dneska ráno.
Mám takový pocit, že bych k nám po té večeři Kennyho už nedostal. Ne, pokud je možnost, že se setká s mou mámou nebo Lucií. Proto ho chci k sobě zatáhnout, když jsou všichni ve škole nebo v práci. Mám pro něj malý dárek, tak snad se mu bude líbit.
„My jdeme za školu?" zeptá se, ale ani trochu ne vyčítavě. Spíš má radost, protože mě hned natiskne na zeď domu a políbí.
„Napadlo mě to ráno," zakřením se mu do úst. „Jinak bych ti to dal vědět dřív a nechal tě třeba vyspat."
„Nevadí," zahuhlá a proplete si se mnou jazyk. „Mám rád spontánnost."
Chvíli se líbáme v boční uličce za rohem od školy, než se Kenny odtáhne, ale byl bych radši kdyby ne.
„A co budeme dělat?" zeptá se a v očích mu šibalsky zajiskří.
„Chci tě vzít k sobě," kousnu se nejistě do rtu. „Chci ti něco ukázat."
„K tobě?" pozvedne obočí. „Do vaší vily? Jen řekni, že je opuštěná."
„Ne," pokrčím rameny. „Chrání ji jeden zlo vlk. Je trochu rasista a nemá rád lidi z korejské národnosti. Takže musíš být hodně moc hodný, aby ti nic neudělal."
„Vážně mi teď vyhrožuješ tou krvelačnou bestií?" zeptá se na oko vážně, ale cukají mu koutky úst. Nakloní se k mému uchu a jemně ho skousne. „Co když nechci být hodný?"
„Tak ti nic neukážu," vydechnu zastřeně a skousnu si dolní ret. Popadnu Kennyho za boky a natisknu ho na sebe. „A jako tvůj trest, půjdeme teď do školy."
„Rovnou na pánské záchody," zavrčí, protože se rozkrokem otřu o ten jeho a popravdě i já z něj dost šílím. „Tak dobře," povzdechne si a trochu se odtáhne. „Už budu hodný, ale chci pusu. Jinak nevím, jak moc bych se po cestě k vám do těch středních Čech dokázal ovládnout."
„A víš, že bydlím pořád na okraji Prahy?" uchechtnu se.
„Promiň brouku, ale to vážně Praha není," zasměje se a já ho přitáhnu za lem kabátu k sobě. Bez milosti si s ním propletu jazyk a potlačuju vrnění blahem, protože Kenny sám o sobě chtěl po mě pusu. Pokud se nejedná o bezpečí jeho pokoje, jsem to vždycky já, kdo ho pomalu prosí o trochu pozornosti.
Popadnu ho za zápěstí a zatáhnu na nejbližší autobusovou zastávku k nám domů.
V autobuse se od sebe držíme dál, ale provokujeme se celou cestu. Kenny má prostě nenechavé ruce a já jsem hodně rád, že nenarazíme na někoho, koho známe.
„Udělám si kafe," oznámím, jen co vejdeme do domu. „Chceš čaj?"
„Máte šalvějový?"
„Jen bylinkový," povzdechnu si, ale ani ten Kennymu nevadí.
„Co mi vlastně chceš ukázat?" zajímá se. Potěšeně se usměju, protože celou cestu se to ze mě nepokoušel vydolovat, ale vím, že ho ta zvědavost užírá.
„Tak pojď," pokynu hlavou a s oběma hrnky vylezu po schodech až do svého pokoje. Odložím je na psací stůj a zavedu Kennyho ke dveřím do temné komory. Máma mi ji nechala udělat v pokoji hned vedle koupelny na úkor pokoje od Lucie. Když už s námi nebydlí, nepotřebuje tolik prostoru.
Rozsvítím červené světlo a všimnu si, jak se Kenny ušklíbne, jen co se mu do nosu dostane pach chemikálií, které používám k vyvolání fotek.
„Tak to je vážně úžasné," zakření se a přejde ke stolku nad kterým se suší fotky. Ten hajzl si ani neuvědomuje, jak kouzelně se teď tváří. Jak úžasně vypadá. A že je jediný, kdo o tomhle ví.
Popadnu ho za paži a nasměruju trochu hlouběji do tmy, kde mám pro něj vyvolané fotky z jeho koncertu v klubu, kde nedávno se svou kapelou vystupovali. S Danielou a Stáňou jsem si je byli poslechnout a já si přibalil i foťák. Sice jsem ten večer nepil, abych ho náhodou neztratil, ale ty fotky jsou skutečně povedené. Hlavně proto, že je na nich Kenny.
Je jich několik. Na některých je s celou kapelou, jak si celé vystoupení užívají, ale převážně jsem fotil momentky jen jeho tváře. Jeho úsměv. Když vyplázne jazyk a přejede si jím po rtech. Jeho žhavé pohledy do publika.
Trochu mě znervózní, že nic neříká. Jen si fotky zaujatě prohlíží.
„Vadí ti, že jsem vás vyfotil?" zeptám se nejistě.
„Blázníš?" vyhrkne nadšeně. „To je naprostá paráda. Ty fotky vypadají skvěle."
Sklopím hlavu a jsem hodně vděčný, že je tady tma a jen červené světlo, protože nevidí, jak se červenám.
„Chtěl jsem vám je dát ve škole, ale prvně jsem ti to chtěl ukázat," pronesu jakoby nic. Hlavně ať nepozná, že mě jeho pochvala těší. Popravdě jsem lidi ještě nikdy nefotil. Vždycky jen zvířata nebo přírodu. Tohle je moje premiéra a jsem rád, že se líbí. „Nebyl jsem si jistý, jestli jsou dobré."
„Ty jsi vážně blázen," zakroutí nevěřícně hlavou s úsměvem na rtech. „Ty fotky jsou perfektní. Máš opravdu talent Miky. Proč si je nezveřejňuješ na Instagram? Vyneslo by ti to dalších několik stovek sledujících."
„Děláš, jako by mi na tom záleželo," uchechtnu se. On je ten, co je posedlý sociálními sítěmi. Instagram a TikTok je něco, čím totálně žije.
„Takže ses pasoval na našeho fotografa?" zakření se a otočí čelem ke mně.
„Vadí ti to moc?" nakloním hlavu na stranu a přiblížím se k němu, až se musí opřít o hranu stolu.
„Ani trochu," vydechne tiše. „Jen jsi až moc posedlý frontmanem této slavné kapely. Nemáš s ním třeba něco?"
„Vinen," odvětím a kousnu ho do rtu. „Šílím z jeho zadku a taky z jeho rtů. Obzvlášť když je mezi nimi mé péro."
„Mezi jeho rty nebo mezi půlkami toho zadku?"
„Těžká otázka," zavrním a silně mu stisknu boky. „Obojí má něco do sebe."
„Měl by sis to rozmyslet," zavzdychá, když dlaní sjedu k jeho rozkroku, kde už je naplno vzrušený. „Třeba ten zpěvák teď netuší, jestli má kleknout na kolena, nebo si rozepnout kalhoty."
Otočím Kennyho zády k sobě a přisaju se mu ústy na krk. Rukama zabloudím pod lem jeho mikiny a trička a dotýkám se jeho štíhlého těla.
„Takže už víš, co máš radši?" vydechne Kenny vzrušeně, když mu rozepnu kalhoty.
„Možná," zakřením se a stáhnu mu je i se spodním prádlem. Kleknu si na kolena a roztáhnu mu půlky. Jazykem přejedu po jeho otvoru a Kennymu se neskutečně roztřesou kolena.
„Do pič-" zasténá a dlaněmi se zapře o hranu stolu. Celou tou malou místností se rozléhá jeho hlas, jak se mu líbí, co provádím, proto se rozhodnu ještě zatlačit, ale to už se mu podlomí kolena a sesune se k zemi. „Do hajzlu," vydechne vzrušeně a nemůže popadnout dech.
„Bylo to moc?" zeptám se ho, ale křením se od ucha k uchu a on zakroutí hlavou.
„Prosím ještě," odvětí s přimhouřenýma očima a trochu vystrčí zadek, abych k němu měl lepší přístup.
Ani mě nenapadne ho neposlechnout. Když Kenny prosí, musí být až na pokraji nadrženosti, jinak si to nedokážu vysvětlit.
Na kolenou se posunu trochu víc dozadu a znovu zabořím jazyk mezi jeho půlky. Kenny praští dlaní do podlahy a zasténá, tentokrát na celý dům. Poznámka pro mě, tohle nikde nesmím dělat, když nejsme sami.
„Brouku, já víc nedám," zaskuhrá a zaboří obličej do podlahy. „Je tady vedro jako prase a mám pocit, že se každou chvíli udělám. Potřebuju tě."
Za lokty ho zvednu do sedu a svléknu mu mikinu i s trikem. Odhodím je někam za sebe a natáhnu se do báglu pro kondomy.
Kenny dá ruce za záda, a i když mi pomalu sedí v klíně, dokáže mi poslepu rozepnout džíny a vytáhnout můj už hodně tvrdý penis.
Obal od kondomu roztrhnu zuby, ale nasadím si ho na dva prsty. Obejmu Kennyho kolem pasu a prsty obalené v kondomu mu zasunu do otvoru.
Zakloní hlavu v hlasitém výkřiku a položí mi ji na rameno. Jemně ho masíruju zevnitř a bříšky prstů se mi povede najít ten malinkatý hrbolek, který ho dokáže udělat, aniž bych se musel dotknout jeho péra.
„Sakra, sakra, sakra," zaskuhrá, a ještě víc se prohne v zádech. Zadek se snaží dostat z mé vzdálenosti, jak to pomalu, ale jistě přestává zvládat, jenže ho pevně objímám kolem pasu a nemám v plánu s tím mučením přestat. „Miky já..." nedořekne, protože se jeho vyvrcholení dostane až na podlahu i jeho hruď. Trochu víc zatlačím a neustávám v masáži, abych mu ten orgasmus částečně prodloužil.
Vytáhnu z Kennyho prsty a kondom si nasadím. Nedám mu ani chvilku, aby popadl dech a rovnou si ho vysadím na sebe. Trochu víc zatlačím koleny na jeho stehna a přiměju ho, aby on klečel s nohama u sebe.
Jen co se do něj zabořím celý, musím se opřít čelem o jeho rameno. Vždycky se z té těsnosti málem zblázním. Tohle se s holkou nedá ani trochu srovnat. Kenny se s nikým nedá srovnat. Je tak kurevsky dokonalý a naprosto perfektní ve všech ohledech.
Chytím ho za boky, abych ho trochu nadzvedl a hned na to ho nechám tvrdě dopadnout. Teď už nedokážeme mlčet ani jeden a Kenny se začne pohybovat sám. Dosedá na mě v tak perfektních pohybech až ve mně, co chvíli hrkne.
Jednu dlaň položím na jeho bradavku a druhou uchopím jeho péro, abych ho uspokojil všemi směry.
Poznám na něm, jak už to nezvládá. Pohyby zpomalí, a nakonec se zapře dlaněmi o podlahu před sebou. Zvednu se na kolena a tentokrát jsem to já, kdo se v něm pohybuje. Pořád má nohy u sebe a kdo ví proč, mi to přijde o hodně těsnější než kdykoli jindy.
„Miky," zasténá mé jméno a já se do něj při dalším přírazu udělám. Nepřestávám se v něm pohybovat, a dokonce přidám i na tempu, zatímco mu žmoulám rty ucho. Kennymu to netrvá příliš dlouho a udělá se jen chvíli po mě.
Vyčerpaně se svalíme na podlahu a on, jak už bývá jeho zvykem, se natáhne k mému báglu a nejde v něm můj inhalátor.
Pozvednu na něj obočí v němé otázce, ale on jen pokrčí rameny.
„Slyšel jsem, jak dýcháš," pronese. „Chvilkami jsem se bál, že to s tebou sekne. Tohle byla celkem síla," usměje se a já si od něj překvapivě inhalátor převezmu.
„Jsem v pohodě," odvětím, ale inhalátor použiju.
„Vím, že jsi v pohodě," zakoulí očima a lehne si zády na zem. Natáhne si zpátky kalhoty na boky a potěšeně se usmívá.
„Co je?" zeptám se ho a dlaní mu přejedu po hrudi.
„Takové nápady bys mohl mít častěji," kousne se do rtu a lačným pohledem sjede až k mému pasu. Pořád jsem se neoblékl. „Zajímalo by mě, jak dlouho bychom to dokázali vydržet, kdybychom spolu byli zavření několik dní v jedné místnosti i s postelí."
„A jídlem," zachechtám se. Skloním se k jeho hrudi a vezmu jednu bradavku do úst. „Když se mnou pojedeš po Vánocích na tu chatu, zjistíme to."
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top