Když přišel on, změnila jsi tvář, 
za jeden pohled, zapomněla náš snář. 
Polibky slíbené, šly do ztracena, 
a v objetí tvém, zůstala jen ozvěna.

Já čekala v tichu, v marných snech, 
na návrat tvůj, na smích v tvých rtech.

Místo něho… už jen stíny jdou, 
tam, kde matky srdce patřilo dřív nám oběma.

Ty s ním, ve světě bez hranic, 
já sama, ztracená, mezi prázdnou opuštěná. 

Láska matky, co má být jak zvon, 
teď je prázdná... nahrazena mužem, co přišel, a zas odejde s větrem.