Vítám vás u dalšího Rozhovoru, který se pořádá po delším odpočinku a dnes tu se mnou sedí postavy z místa, zvaném Zóna 13. Je mi ctí Vám představit Lilian Crown, Samuela, Marcuse a Sarah, kteří přijali mé pozvání do studia.

1. Otázka – (Na Lilian)

Alkiere: „Moc Vám děkuji, ale pojďme se raději vrhnout na první otázku, která je směřovaná na Vás, slečno Lilian. Doufám, že vám vykání nevadí." Ujistila jsem se raději a přešla k otázce „Místo, kde žijete je opravdu neobvyklé a lidi se od něj drží, co nejdále, mám-li pravdu? Byl to tedy hlavní důvod, proč jste tam zůstávala a žila, a nebo tam bylo i něco jiného krom klidu a toho tajemna?" Mile jsem se usmála a prstem si povytáhla brýle o trochu výš na nos

Lilian: "No to je mi jako drzost. Brej den!" Propálí reportérku pohledem. "A vy děcka taky pozdravit."

Sam: "Zdravím."

Sarah: "No nazdar."

Marcus: "Dobrý den."

Lily: "Takže, když jsme se tak pěkně představili tak můžeme přejít k oné otázce. Radši dávám přednost Lily, ale pokud mě budete chtít oslovovat: Vaše veličenstvo, Má paní, nebo tak nějak, vůbec se nebudu zlobit." Nezbedně rozhodila rukama do stran. Chudákovi Marcusovi po levici málem vypíchla oko. "Hlavně mi odpadá placení elektriky, plynu, nájmu, pozemkové daně, jo a neotravují mě pojišťováci. To byl asi ten hlavní důvod."

Alkiera: Překvapeně jsem zamrkala Dobře, Lily.

2. Otázka – (Na Samuela, Sarah a Marcuse)

Alkiera: Po odpovědi od Lilian jsem se na chvilku podívala do bločky na další otázku a pak jsem svou pozornost přesunula na kluky a Sarah i s tím úsměvem „Další otázka je pro vás tři.." Nadechla jsem se pro pokračování „Jak jste se dostali do smečky ve které jste bývali? Narodili jste se tam a nebo jste se do smečky dostali během nějakého cestování?" Uvelebila jsem se v křesílku a vyčkávala na odpověď

Sam: Podrbal se na bradičce. I když na tuhle otázku zrovna odpovídat nechtěl. "No, já tam přicestoval. Ale v hodně malém věku. Takže si to ani pořádně nepamatuji."

Sarah: "Já se do smečky dostala tím, že mě jeden idiot proměnil. Nedobrovolně musím podotknout. A taky jsem dostala možnost ho zabít."

Marcus: "Eww, fuj to je hnus. Sarah s tím se moc nevychloubej. A to jsem tu jako jedinej kdo je ve smečce od narození?"

Lily: "Trapáááás."

Sam: "Boha živýho, zalez."

Lily: "Zmlkni nebo nedostaneš."

Sam: "Už mlčím."

3. Otázka – (Na Marcuse a Sarah)

Alkiera: Nadechla jsem se a zase vydechla „No, raději budeme pokračovat, Marcusi a Sarah, jak to je mezi vámi?" Uculila jsem se „Podle mého se k sobě hodíte a tak se chci jen zeptat, zda jste pouze přátelé a nebo i něco více?" Opravdu bych se měla naučit své otázky lépe pokládat a vymýšlet jinak, protože je jen otázkou času, kdy mě někdo sežere za šťouchání do soukromý.

Marcus: Začervenal se a zakroucením hlavy odmítal odpovědět.

Sarah: "Nic mezi námi není!"

Lily: "To je pravda, zatím nic. Protože Marcus je neschopnej se rozhoupat a pozvat ji na rande."

Sarah: "A jak ty to víš."

Lily: "mám své schopnosti." Poklepe se prstíkem na spánek. "No raději ho na to rande pozvi ty. Jinak se nikdy nikam nedostanete."

4. Otázka – (Na Lilian a Samuela)

Alkiera: Nevinně jsem se zaculila „No, když jsme u těch vztahů, Lilian a Samueli, jak se vede u vás? Je mezi vámi něco vážnějšího a nebo to vidíte jen na vzájemné uspokojení a pak se vrhnete dál?" Ne, co kdyby si prostě otevřela podnik na vztahy, kde bych pokládala takovéhle otázky?! Založím si poradnu na vztahy a bude to, achjo. Nechala jsem své myšlenky být a zaměřila se na vlkodlaka a démona.

Lily: "Život je dlouhý. U mě většinou tvořen o samotě. Proč si ho jinak nezpříjemnit. Zatím mi má kdo zahřívat postel tak jsem spokojená."

Sam: "Děláš jako kdybych byl ohřívací láhev."

Lily: "Ale kdepak. Jsi ohřívací láhev a hračka pro dospělé ženy v jednom."

Sam: Uraženě nafoukne tváře. "Velmi milé."

Lily: Aby ho umlčela vrazí mu pořádného hubana. Pak se obrátí zpět na tu ženštinu co se tu rýpa v jejich soukromí. "Popravdě tohle necháváme na času. Uvidíme jak se to vyvine. Ale když nám to prozatím klape. Proč to měnit?"

Alkiera: Tohle byl spád, který jsem nečekala, ale byla jsem ráda na zodpovězení otázky.

5. Otázka - (Na všechny)

Alkiera: „Osud Vám ne jednou zamíchal kartami při vašem sdílení Zóny 13, ale má otázka je zaměřená na vaší představu své budoucnosti, když jste o tom všem, co se stane nevěděli. Zajisté to bylo hodně velké nabourání do vašich představ, když jste se náhle museli přestěhovat do toho liduprázdného místa," Nabrala jsem dech pro pokračování „A tak by mne zajímalo jak jste o své budoucnosti smýšleli?" Po dokončení otázky jsem se volně vydechla a doufala, že má otázka zněla inteligentně a pochopitelně.

Lily: "Mě nejvíce naštvalo, že se tu Zónu snažili obsadit. Takový krásný ticho a klid jsem tak měla. Pak tu přijdou tahle ubrečená štěňata a klid je v záchodové míse. To abych si svého Kinga četla na půdě."

Sam: "Já vlastně ani nevím. Nějako mi nedocházelo co se s náma dělo. Co mají v plánu a jak by to mělo případně skončit."

Marcus: "Že tam umřeme. Už jsem se smiřoval s tím, že buďto smečky nebo nějaká z Liliných potvor nás sežere za živa. A že to nebyla zrovna milá představa."

Sarah: "Marcusi ticho, chce se mi z toho zvracet."

6. Otázka - (Na Sarah)

Alkiera: Nakoukla jsem krátce do bločku a z něj pohlédla na blonďatou vlkodlačku, co zde seděla „Sarah, co vy a vaše vlkodlačí část? Jste ráda za to, že jím jste a nebo by jste si raději přála normální, vcelku stereotypní život normálního člověka? Popřípadě, jak jste se vůbec vlkodlakem stala?" Mé vlezlé otázky nebraly konce, ale i tak jsem se snažila udržovat tu milejší atmosféru

Sarah: "Jak jsem už řekla. Mimochodem nebudete potřebovat vatové tyčinky do uší? Proměnili mě. Bez mého souhlasu a vědomí. Prostě jsem si jednou v noci šla na procházku a bum! Něco na mě skočilo a málem rozsápalo hrdlo. Proto je myslím jasné, že toužím být zase člověkem. Nemuset si vyndávat blechy nebo používat litry voňavky protože smrdím jako zmoklej pes."

Alkiera: ,,Omlouvám se, ale děkuji." Ano, ano, hloupá Alkiera, moc hloupá 

7. Otázka - (Na Marcuse)

Alkiera: „Ach, omlouvám se kluci, že vás tak nehezky přehlížím a tak se zeptám i na něco Vás.." Omluvně jsem se na ně zatvářila nacvičeným štěněčím pohledem a vrhla se na otázku, vlastně jsem přemýšlela, že bude více otázek, když jich je tu tolik, no nic. „Marcusi, vy jste z tohohle týmu takový nejvíc opatrný, pravdaže? Pomohlo vám to někdy v nějaké prekérné situaci? Usmála jsem se "Totiž, zajímalo by mě jen tak, že vy se do sporů nijak moc nepouštíte a tak, kdyby vám šlo vážně o život, postavil vy jste se nepříteli? Nechci znít zle, takže to neberte jako výsměch či útok.." Vykouzlila jsem milý úsměv

Marcus: "No jo říkají to o mě. Být opatrný je pro omegu výhoda. Jelikož stojíme na spodních příčkách smečky. Jsme ti fackovací panáci nebo procentuální ztráty. Pokud nejste dostatečně vynalézavý tak dlouho nepřežijete. Sice jsou někteří vlkodlaci jako Sam, že si nechávají lidské myšlení v dost velké míře na to aby s námi omegami projevili sympatie, ale jiní to zase nedovedou." Zakroutil hlavinkou. "Nebojuji, snažím se vždy vyhnout problémům. Nemám dostatečnou sílu bojovat. Proto to musím vyvažovat lstivostí."

 8. Otázka – (Na Lilian)

Alkiera: „Tak, další otázka." *Podívala jsem se na démonku* „Lilian?" *Oslovila jsem jí jménem na upoutání pozornost* „Můžete nám přiblížit svou rasu?" *Některé, včetně mě to určitě zajímalo a tak jsem trpělivě vyčkávala na odpověď.*

Lily: "No problemo." Aby dodala svému hlas na vážnosti tak si odkašlala. "Jsme jistým druhem démona s mocí ovládání duší a jistými mentálními schopnostmi. Naše rasa dříve měla jméno, ale to bylo postupem času zapomenuto. Proto nám říkávají démoni stínu, králové a královny duší a tak podobně. Co jedinec to jiné schopnosti. V základu. Sbírání duší je vše stejné. Ale někdo má větší nadání na mentální schopnosti jako ovlivňování mysli, jiní zase na ovládání monster vytvořených z duší. Někteří jako já mají síly v rovnováze. Však za cenu velkého vyčerpání. A jako démoni máme taky démonskou podobu."

Sam: "To mohu potvrdit. Ten démonský ocásek je tak vzrušující."

Lily: "Psst!"

9. Otázka – (Na Samuela)

Alkiera: Opět jsem si připadala o něco chytřejší po výpovědi od Lily „Samueli, mám tu otázku pro vás. Alfa, který vás i přátele donutil jít do zóny, byla v tom osobní averze proti vám, že jste tam musel? Měl jste nějakou chuť převzít jeho místo, že by se cítil ohroženě?" Energeticky jsem si přehodila nožku přes nožku „Totiž zdáte se mi ,že jste měl ve smečce docela výborné místo a ostatní s vámi taktéž neměli problémy.." Usmála jsem se

Sam: "Můj problém číslo jedna byl v tom, že se mnou valná většina smečky vycházela bez žádných konfliktů. Ač jsem se o místo alfy nikdy neprosil. Vůdcové jsou vždy paranoidní. Proto se vždy snaží zbavit konkurence co možná nejrychleji."

Alkiera: ,,Dost těžký život, koukám." 

10. Otázka – (Na Lilian a Sarah)

Alkiera: „Holky, otázka je vlastně k vám. Jak je to tedy s vámi?" Navlhčila jsem si rty a povídala dál „Jaký máte vztah? Dvě holky na takovém místě ... můžete se považovat za nějakékamarádky a nebo ne?" Mé milované šťourání do soukromí

Lily: podívá se na Sarah. "Nelez mi za Samem a budeme v pohodě."

Sarah: oplatí pohled Lily. "Nápodobně s Marcusem."

Sam a Marcus: "Hej! My jsme tu taky!"

11. Otázka – (Na všechny)

Alkiera: „Sice je zvyk, že desátá otázka znamená konec, ale kvůli tomu, že vás je tu poměrně více a ne všichni se dostávají k hovoru, tak mám otázku na všechny a nebudu raději zdržovat a řeknu jí.." Uvelebila jsem se v křesílku, než jsem pohlédla na svá pokusná morčátka a pokračovala „Můžete mi o sobě říci nějakou věc, která by vaše obdivovatele mohla zajímat? Víte, nějaké tajemství či podobně.." Vybídla je k tomu „Teď se můžete rozmluvit vlastně o čemkoliv, jestli máte chuť..." Ano, při konci je nejlepší se rozmluvit

Lily: "Tak já rozhodně žadná větší či menší tajemství ani perličky nemám."

Sam: "Ne? A co ta sbírka žabiček?"

Lily: "Zmlkni potvoro!" Zahrozí Samuelovi pěstí. "Ještě slovíčko a nabonzuju na tebe, že si libuješ v krajkovém spodním prádle."

Sam: "Jo, ale to jenom, když to máš na sobě."

Sarah: "Zatímco se ti dva taky budou hádat. Moje zajímavost? I přes svůj vzhled jsem zarytý obdivovatel metalové hudby. Žádnej popík nic takového. Co ty Marcusi?"

Marcus: "Moje jméno bylo vymyšleno jako posměšek jedné postavy z jedné nejmenované textové rpg hry, kde hrál drsného alfu, kterého nikdo neměl rád. Ňuf."

Alkiera: Po výpovědi všech ostatních jsem pokývla hlavou na srozuměnou ,,Nuže, raději to ukončíme, než se tu stačí provalit něco, co by mělo být raději nevyřčeno. Ještě jednou Vám moc děkuji za tu dálku, kterou jste sem museli táhnout a přeji zdravé navrácení zpět, mějte se..." Když jsem je slušně "vyhodila" ze studia, tak jsem se usmála a šla zpět ,,"Tak tu je konec prvního rozhovru po takové odmlce, ale nebojte se, další už je chystán a v zásobě jich mám ještě přes dvacet, takže rozhovůr bude ještě dost.. Zatím se mějte a zase příště." 

I oficiálně Vám moc děkuji, že tenhle projekt čtete a líbí se vám, tedy doufám, že se vám to líbí. Vážně mě štvalo, že to lehlo na tu chvíli, ale čas nebyl, ani tak moc lidí ne a já neměla k ničemu chuť, však to určitě znáte a v tomhle počasí je to těžké, no. 

No, ale další rozhovor je tu od výtečné spisovatelky - ElfMaya - které děkuji, že se dotoho pustila, nad jejími odpovědi jsem se fakt nasmála a zlepšilo mi to den. Takže hledáte-li nějaké pořádně našlápnuté fantasy, běžte si přečíst Zonu 13 a nebo Nemesis, doporučuji. A dokonce je i pokračování Zony se jménem - Zona 12, takže běžte to čeknout.

Takže příště zde a zatím se mějte krásně! 

Příště se podíváme na příběh - Lučistnice