K. je člověkem, který se od předchozích dvou zpovídaných v mnoha ohledech liší. Jednou z nápadnějších odchylek je věk. Je toho však mnohem více, čím se dvaatřicetiletá matka dvou dětí liší od náctiletých uživatelů. Nejen to se dozvíte v dnešním rozhovoru...

1. Co bys nám o sobě pro začátek řekla?

Je mi třicet dva let, jsem vdaná a mám děti. S manželem jsem osm let podnikala a nyní se budu věnovat zpět svému oboru kterým je chemie a farmacie.

Celý život se věnuji profesionálně hraní na varhany. Varhany byly vždy to, co mě při různých epizodách braní drog drželo nad vodou.

Také jsem psychiatrický pacient- léčím se s panickou a poruchou a dlouhodobě chodím na psychoterapie kvůli věcem, které se mi v dětství přihodily. I proto byly a jsou pro mě drogy útěk před sebou samotnou, před svými změnami nálad atd.

2. Jsou to věci, kterými se od předchozích zpovídaných poměrně lišíš. Teď bych se tě ráda zeptala, jakou drogu jsi měla naposledy a kdy. Čtenářům to pomůže utvořit si o tobě lepší obrázek.

Kokain před hodinou. :)

3. Odpověď na tuto otázku by také rozhodně zajímala mnoho lidí. Jakou drogu jsi zkusila jako první?

Poprvé jsem měla v šestnácti letech marihuanu, chtěla jsem ji dlouho vyzkoušet a až teprve po prvních tanečních jsem potkala ty "pravé" lidi, kteří ji měli. Hulila jsem tvrdé skéro, byla moc a nevěděla co dělat. Vím, že potom jsme šli na pivo a byla to docela legrace. Mezi těmi kluky, se kterými jsem hulila, byl i můj nyní nejlepší kamarád se kterým jsme kamarádi dodnes. (A dodnes spolu občas bereme drogy.)

4. Na jakých drogách jsi tedy začínala?

Asi rok jsem hulila, docela dost, denně, potom jsem vyzkoušela houby. To mě moc nenadchlo, protože nejsem typ pro halucinogenní drogy. Můj sen byl vyzkoušet pervitin. Potkala jsem osobu, která se stala mou kamarádkou, a ta v té době pervitin už dlouho brala. Pervitin jsem poté brala cca rok společně s marihuanou a hašišem. V sedmnácti jsem poprvé na taneční párty vyzkoušela extázi. To bylo pro mě to pravé, to se mi moc líbilo. S pervitinem jsem v podstatě skončila a začala brát hlavně extázi a mdma, stále jsem hulila. Ve dvaceti jsem poprvé vyzkoušela kokain. Potom ještě různé designer drugs a opium. V době mezi sedmnácti a devatenácti lety jsem občas zneužívala benzodiazepiny a analgetika.

5. Přes koho ses k drogám vlastně dostala?

Přes kamarády a v době pervitinu přímo přes vařiče.

6. Pokud se vrátíme k předminulé otázce a trochu ji otočíme. Přivedla jsi ty sama někoho k drogám?

Přímo ne, ale se spoustou lidí jsem měla onu drogu a poprvé, ale nevím, zda si ji potom dávali sami i dále a pokud ano, tak ne nějak moc.

7. Vymyslela jsi někdy nějaký feťácký výraz?

Postkokainové kóma nebo postdrogové kóma. Není to můj vymyšlený výraz, ale používám ho, když chci označit spánek po drogách.

8. To je dost zajímavé. Nyní přichází čas na ne zrovna pozitivní dotaz. Nutil tě někdy někdo k tomu, aby sis dala nějakou drogu?

Nutil a nedonutil. Umím říct ne, když nechci. Hlavně jde o halucinogeny.

9. To je dobře. Opět se zaměříme na naše známé otázky: Jak dlouho už bereš? Myslíš, že ses za tu dobu nějak změnila?

Brala jsem od šestnácti do dvaceti pěti, potom pauza šest let a nyní beru znovu, už to bude půl roku.

Nevím... když člověk bere drogy od puberty, tak ho to nezmění, on prostě takový je. Jsem více paranoidní. Ano možná nejsem prototyp uťápnutého člověka, jezdím ráda na party, poslouchám hudbu a hlavně dokážu poznat, kdo bere drogy a tím například odhadnout určitá rizika. Pokud by někdy moje děti braly (doufám, že se to nestane) drogy, myslím že si s tím adekvátně dokážu poradit. Více si uvědomuji rizika spojené se závislostí na čemkoliv. Například střídání závislostí jednu za druhou.

10. U této otázky se nejspíš dočkáme jiné odpovědi než u předchozích dotázaných. I proto mě tvá odpověď zajímá. Ví tvá rodina, známí anebo partner, že fetuješ?

Rodina to věděla v těch sedmnácti, kdy jsme řešili psychiatra, problémy ve škole. Vzhledem k tomu, že jsem potom vystudovala VŠ, vdala se, porodila děti a pracuji, tak o současné situaci ví jen kamarádi. Manžel ví všechno, sám má drogovou minulost.

Manžel s tím v současné situaci nemá problém, i když už mi navrhuje delší detox. (Když nyní beru, mám pravidla, co dodržuji, plus dodržuji v maximální možné míře harm reduction.)

Rodina rozhodně nechci, aby o tom věděla, nechci jim přidělávat starosti a strach. Mám zodpovědnost za děti a není to už jen o mně.

11. Rozumím. Jaká byla tvá nejnáročnější cesta k drogám, pokud tedy nějaká byla?

Nebyl pro mě problém nikdy sehnat drogy, když nebyly, nebyly, tak jsem počkala na jindy. Jsem typ „zásobovače". Vždy mám drogy do zásoby, a proto když trvá vyřešit nové drogy déle, není to pro mě problém. Je mi třicet dva, to už se pro drogy jezdí jinak než v sedmnácti. :)

Problém to byl možná v sedmnácti s pervitinem, kdy jsme hodiny čekali někde v noci na lavičce.

Nejdál jsem jela max sedmdesát kilometrů. Ale vždy to řeším v rámci našeho města.

12. Jaký podraz týkající se drog považuješ ze strany svých známých či přátel za největší?

Klasické podrazy při braní pervitinu (dealer si vzal peníze, nedodal drogu, špatná kvalita drogy). Jinak od kamarádů žádné podrazy.

13. Je skvělé, že ohledně přátel k žádným podrazům nedošlo. Napíšeš nám teď nějaký svůj zážitek s haldama na drogách, který ti přišel nejvíc absurdní?

S halucinacemi jako takými ne. Spíš jsem měla jeden dloooouhý trip. Dala jsem si velmi silné mléko z trávy, o kterém jsem nevěděla, že je tak silné. Začalo účinkovat až po cca třech čtyřech hodinách a stav potom trval cca dvanáct hodin. Během toho jsem zažila velmi zajímavé stavy pozitivní i negativní. Sluchové halucinace, rozostření zraku, paranoe, záchvaty smíchu, prohloubené hmatové a sluchové vnímání, zmatenost v prostoru a čase. Zajímavý zážitek, ale doporučuji mít k sobě tzv. tripsettera, někoho kdo na vás dává pozor a naplánovat si na ten volno.

14. Myslíš si, že s drogami někdy přestaneš a vypustíš je ze svého života?

Já drogy beru jako záležitost na celý život. Aktivně jsem brala od šestnácti do pětadvaceti a teď mezi třicátým prvním a třicátým druhým rokem. Pravděpodobně za čas zase přestanu a nevím, kdy se objeví další recidiva. Za rok, za pět let nebo za deset let. A může trvat měsíc nebo týden. To nevím. Tohle nikdo na drogách nemůže vědět.

Závislost je na celý život s tím, že jednou za x roků se objeví relaps nebo recidiva. A to už nemluvím vůbec o výměně za užívání jiných látek. Například alkohol, léky,  marihuana. Což je u uživatelů drog časté.

pokračování v následující části