Yui, se protáhla na zahradním lehátku na slunném pobřeží Sicílie. Zatím jí nenašli, možná jí ani nehledali. Z kočárku vedle ní se ozvalo zabroukání:

„Už jsi vzhůru maličký?" pohladila po vláscích svého syna. „Máš úplně stejné oči jak táta, ale doufám, že se nikdy nepoznáte."

Usmála se na miminko a polechtala jej na chodidýlku malé nožky.

( - Edit. 18 - )