Přede mnou stál Shadow. Bratr Blacka. Byl to pozemský poník který měl šedou srst a slámově zbarvenou hřívu. A pod okem a na kopytě měl tetování.

„unesl jsem tě” řekl mi. „toho jsem si všimla a teď mě pust” řekla jsem a snažila jsem se hnout ale byla jsem moc slabá. „ to neudělám” „ja nikdy děti mít nebudu, proto jsem tě unesl” řekl. „nějak nechápu” řekla jsem a hlava mi pořád padala. „ Prostě až se ti narodí hříbě já budu otec. Budu ho vychovávat a ty budeš jeho právoplatná mamka. Budeš ho vychovávat se mnou. Takže teď papa”  řekl a mě zase rozbolela hlava.

Po 2 měsících

„ahh proč mě tak bolí hlava?” zeptala jsem se. „protoze ti to hřívě krade energii” odpověděl mi Shadow. „ne tu energii mi kradeš ty!” řekla jsem naštvaně ikdyž jsem na to neměla sílu. „a kde je Black?” „proč mě nezachrání?” zeptala jsem se ustaraně. „ to nepotřebuješ vědět teď jsem já tvůj princ” řekl „ty nevíš jak dlouho jsem na tuhle chvíli čekal” řekl ale já nechápala k čem mluví. Nejdou se začal přibližovat ,byl pořád blíž a blíž az mě najednou políbil. Snažila jsem se bránit ale byla jsem až moc slabá. „nech .toho” „ja nejsem tvoje” snažila jsem se vykoktat. „to si myslíš ty” řekl a přestal mě líbat. Po chvíli dívání se na mě odešel pryč. „kam sakra dál Blacka” začala jsem přemýšlet. „doma není to by mě zachránil” „nereš toho ušmudlance! Není to kluk pro tebe” řekl mi. „ale je” zařvala jsem ale hlava mi zase spadla.  „víš co máš pravdu bude to větší zábava takhle” řekl a odhrnul závěs kde v kleci seděl nešťastný Black. „Blacku! Blacku!!! Pomoz mi” snažila jsem se zavolat na Blacka. „terko z tohodle místa se nejde dostat” řekl. Všiml si Shadowa a začal ječet „ jestli jí něco uděláš” „tak co bratříčku? Co mi uděláš no?” zeptal se zlostně Shadow a na něco se připravoval.
„ten závěs jsem odhrnul jenom aby ses mohl na tohle dívat” řekl a začal se ke mě přibližovat.
„nedělej to” řval Black. „Blacku pomoc” začala jsem brečet.  „Blacku prosím” rvala jsem pořád víc a víc. Už u mě. Viděla jsme Blackův naštvaný výraz ale taky Shadowa ten byl zlostný. Jako se tváří největší padouši když někoho zabili. Už byl pět centimetrů ode mě. „Blacku...” naposledy jsem špitla. „je pozdě” řekl Shadow. Opravdu bylo pozdě.

Nejednou jsem uslyšela ránu. Podívala jsem se a byl to Black. Rozbil tu klec a ležel ke mě. „Terko stalo se něco?” křičel na mě při letu. Ale v tu chvíli mě políbil. Praštil ho. Shadow toho nechal. Věděl že porazit Blacka bude jednoduché, že je unavenej ale podcenil ho. Black ho šestkrát kopl a Shadow se skácel k zemi. „Terko jdeme” řekl Black přitom když ne rozvazoval řetězy. „ale já nemůžu létat ani kouzlit jsem moc vyčerpaná” řekla jsem mu. „Shadow už vztával. Black mě rychlé hodil k němu na záda a vzletěl. Doletěl k našemu zámku a rychle mě položil do postele. „budu hlídat celý zámek aby se sem nedostal” řekl a chtěl vyletět oknem. „ to je blbost zůstaň tady se mnou lépe ochráníš” rekla jsem a Black si šel lehnout vedle mě. Lehnul si a řekl „jsem rád že to dobře dopadlo  mám tě moc rad” a políbil mi čelo.