Temný pán opatrně položil svou ženu na vykouzlené nosítka a spěchal s ní na ošetřovnu. Zástupy přihlížejících studentů mu zděšením ustupovali z cesty a dvojčata byla v jeho těsném závěsu. Nevšímal si toho co je s Brumbálovým tělem. Teď měl strach o svou ženu.

Pár kouzly zjistil, že je velmi vyčerpaná nejen fyzicky ale i magicky.

Madam Pomfreyová, která se právě rychle přehrabovala v lektvarech a dávala si je, do menšího košíku málem vypustila duši, když se dveře na ošetřovnu rozletěly a v pochodoval Temný pán s Minervou na nosítkách.

„Madam Pomfreyová?" ujistil se, i když její uniforma ošetřovatelky tomu nasvědčovala. Jenže drahá ošetřovatelka se tak vyděsila, když ho viděla, že upustila lektvar na zastavení vnitřního krvácení.

„Nehleďte na mě jak na ducha, potřebuji vaši pomoct. Má žena je velmi vyčerpaná i magicky a její těhotenství jí v tom asi moc nepřispívá. Tak ženská potřebuji vaši pomoct." Zařval na ni Temný pán až poskočila i s dvojčaty strachy.

„Že-žena?" vykoktala madam Pomfreyová.

To ale už Tom co nejopatrněji odčarovával nosítka pod Minervou a dvojčata mu v tom pomáhala.

„Vy dva ven." Zavelela madam Pomfreyová, která se právě vzpamatola.

„Ne my tu zůstaneme." Protestoval Harry. Jejich otec mávl rukou a oba se ocitli za dveřmi ošetřovny.

„Madam, musíme..." náhle ho přerušilo otevírání dveří. Madam Pomfreyové nebylo ve společnosti Temného pána moc dobře. Oba se otočili ke dveřím a viděly vstupovat Severuse Snapea.

„Severusi, musíš nám pomoct." Ozval se jeho otec.

„Jak je na tom otče? Bude v pořádku?" přistoupil k nim blíž. Oči měl jen pro svou matku. „Můžu nějak pomoct?" znova se podíval na oba.

„Po-potřebujeme tyto lektvary." Podala mu napsaný seznam Pomfreyová, která byla za poslední půlhodinu opět v šoku.

„Většinu lektvarů mám u sebe ve sbírce, jen s tím posledním bude problém, potřebuji do něj krev pany." Podíval se zpříma na otce.

„Máš tu snad málo nevinných dívek, je mi to jedno Severusi, i kdybys měl některou z nich omráčit, tak tu krev si nějak zajisti!" zavrčel mu nebezpečně do obličeje Voldemort.

„Ale to přece nemůžete!" protestovala madam Pomfreyová.

„Nebojte, Poppy, pomůže mi v tom jistě má sestra Hermiona." Mírně se usmál, ale moc do smíchu mu nebylo. Poppy vše začalo docházet, věděla, že Minerva má víc dětí než jenom ty dva, ale nikdy by ji ani ve snu nenapadlo, že by jedno z dětí mohl být Severus.

„Tak už běž a nech nás pracovat." Vyhodil ho jeho otec z ošetřovny.

Jen co vyšel Severus před ošetřovnu, narazil tam na dvojčata.

„Vy dva pojďte se mnou, potřebuji vaši pomoc." Oba se nad tím ani nepozastavili a tajnou cestou se dostali přímo k Snapeovým komnatám. Což byla výhoda, nemuseli přes polovinu školy.

Jen co zavřel Severus dveře ve své soukromé laboratoři, tak se otočil na Hermionu.

„Hermiono, jsi pořád ještě pana?" dívka prvně na něho vytřeštila oči a potom se zatvářila naštvaně.

„Co je ti sakra po tom, teď mi řekni, s čím chceš pomoct!" založila si naštvaně ruce v bok. Vypadala přesně jako jeho matky, když byla naštvaná, jen ten lesk v očích se podobala otci.

„Potřebuji to vědět, abych mohl udělat speciální lektvar." Málem ji dal pár facek, tak už ztratil zbytečný čas.

„Ano jsem." Mírně se začervenala, Severus si viditelně oddechl.

„Dobře, teď nachystám lektvary a ty Harry je dones na ošetřovnu. Mio jsi ochotna darovat dobrovolně svou panenskou krev?" optal se Severus a napřáhl k ní hůlku, ta mírně na konci žnula.

„Ano jsem." Dotkla se špičky hůlky. Tam se objevil malé ostří a dívce probodlo prst. Severus zkušenou rukou odebral do malé ampulky krev a potom dívce zacelil prst.

Rychle naskládali lektvary do košíku a už dvojčata spěchala na ošetřovnu.

Tam po tu dobu namáhavě kouzlili ve vytvořeném tandemu Tom a Poppy. Nikdo by neřekl, že ti dva dokážou tak spolupracovat. Poppy zjistila, že Temný pán není tak strašný a že opravdu se v léčitelství vyzná.

Dvojčata tam vtrhli jako tajfun. Ani jeden z kouzlících si jich nevšimli, dokud nebyly hned vedle nich.

„Už jste tu, dobře, teď běžte." Vyhodila je znova madam Pomfreyová. Harry prvně něco chtěl říct, ale jediný pohled otce ho donutil, aby byl raději zticha. Hermiona málem vyjekla, když viděla bílou tvář své matky.

Jen co otevřela Hermiona dveře, vtlačila se tam Dolores Umbridgeová. Harry i Hermiona na ni dočista zapomněli. V ruce měla hůlku a za ní byl Pastourek a dalších pár bystrozorů. Jen jejich sestra chyběla.

„Uhněte mě z cesty!" zapištěla na ně.

„NE." Ohradil se Harry a nechtěl ji na ošetřovnu pustit. Jenže drahá profesorka se nenechala zastrašit a odstrčila ho i s Hermionou až sebou žuchly na zem. Hermiona se rozplácla na Harrym.

Asi dvacet bystrozorů se protlačilo též na ošetřovnu a všichni zůstali stát jak přimražení. Viděli, jak Tom Rojvoy Raddle je jenom v košili a kalhotech, rukávy od košile má vyhrnuté pod lokty. Madam Pomfreyová, právě do pacientky vpravuje jeden lektvar za druhým a ještě kolem nich pobíhají dvě skřítky a jsou jim k ruce.

„Vy dva, jste v pořádku?" pozvedl trochu hlavu Voldemort a přejel celou ošetřovnu.

„Ano jsme." Ozvala se Hermiona.

„Mluv za sebe ségra, na tobě nepřistála těžká váha." Rýpl si Harry do Hermiony.

„Ty parchante, chceš říct, že jsem tlustá?" vyjela Hermiona a chtěla se vrhnout na bratra.

„Jestli se tu hodláte prát tak vypadněte hned. A vy ostatní taky." Zavrčel nahlas Voldemort ledovým mírně syčivým hlasem.

Pár bystrozorů se mírně otřáslo.

To se znova otevřely dveře a vešli na ošetřovnu bratři Minervy. Talmud i Augustýn projeli očima situaci a prohlídkou skončili na dvojčatech. Augustýn si mírně odfrkl, ale nijak to nekomentoval.

Bystrozoři jim udělali uličku. Protože povýšenecký pohled Talmuda a znechucená grimasa Augustýna svědčili o všem. Oba měli vycházkové hole a přehozené elegantně drahé pláště přes ruku.

„Tome, švagře, jak je na tom Minerva?" v Augustýnově hlase se na chvíli objevila panika, když viděl svou sestru bledou a bezmocnou na lůžku.

„Bylo jí i líp. O to dítě došla." Posadil se vedle postele na vyčarovanou židli. „Momentálně tady s madam Pomfreyovou nemůžeme víc dělat než čekat." Promnul si Tom čelo.

„Zajdu pro naše lékouzelníky a přesuneme Minervu jinam." Ozval se lhostejně Talmud, ale i on měl o sestru strach.

„To nepůjde. Jakýkoli přesun by jí ublížil ještě víc. Musí tu zůstat, dokud nenačerpá alespoň zpět z části magii." Podívala se přísně na ně Pomfreyová.

„Kdo jste, že se odvážíte na nás mluvit?" odfrkl si zhnuseně Talmud.

„Talmude, mohl bys toho nechat, madam Pomfreyová je jedna z nejkvalifikovanějších a nejlepších lékouzelníků na světě. Má pravdu, jakýkoli přesun by mohl Minervu zabít a to já nedovolím. Musíme ještě tak dvě hodiny počkat, než dodělá Severus oživující lektvar." Vzal svou ženu za ruku a palcem jí kreslil kroužky na zápěstí.

„Tome, i když tě naše sestra miluje, pořád jenom jsi se do naší rodiny přiženil a ..." to neměl Augustýn říkat. Tom vystřelil na nohy a odhodil Augustýna až na chodbu i s několika bystrozory.

„Okamžitě je všechny zatkněte." Talmud se podíval na Umbridgeovou.

„Co tu ta mudlovská šmejtka dělá?" pohybem ruky vyhodil celé osazenstvo z ošetřovny a zavřel za nimi dveřmi. Augustýn se po chvíli vrátil na ošetřovnu.

Tom se naštvaně díval na bratry a měl problém, aby se uklidnil a neproklel je či rovnou nezabil.

„Tati." Přistoupila k němu opatrně Hermiona. „Dostane se z toho maminka?" vzala ho za zatnutou pěst.

„Doufám." Povzdechl si zmoženě. Sedl si na vedlejší postel a složil hlavu do dlaní. Byl bezmocný.

„Mám otázku, je Severus na tolik dobrý, aby zvládl oživující lektvar?" ozval se jako by nic Talmud a vyčaroval si pohodlné křeslo stejně jako Augustýn. Poppy Pomfreyová mezi tím seslala na Minervu monitorující kouzlo, které vše zapisovalo na pergamen. Sama se posadila ke svému stolu v povzdálí a vytáhla si pletení. Věděla, že nyní nemůže víc udělat. Musí jen čekat.

Nikdo z nich nereagoval na pokusy Dolores Umbridgeové a bystrozorů se dostat na ošetřovnu.

Po dvou hodinách

Severus se posadil. Měl deset minut, co musel lektvar povařit. Na čele se mu tvořili kapičky poty a celkově byl hodně nervózní. Jen díky velmi dobré nitroobraně vydržel být klidný a soustředit se na lektvar.

Málem vyletěl z kůže, když mu Nymfadora položila ruku na rameno.

„Jak jí je Severusi, právě sem míří snad všichni bystrozoři z ostrovů." Promluvila těžce. Severus se v tu ránu probral.

„Proboha. Matka měla pravdu, ve všem. Kde je Bella?" zajímal se Severus.

„Na hradě, otec jí sem zamítl jít, no poslala jsem jí jen zprávu, že jsem povolaná do Bradavic, ale víc jsem jí neříkala." Povzdechla si a pozorovala bratra, jak naposledy míchá lektvar a potom pomocí skleněné naběračky rozlévá do připravených lahviček. Bylo jich snad 30 možná i víc.

2/3 lahviček schoval do skříně a zbylé si naskládal různě do kapes.

„Pojď, musíme na ošetřovnu." Promnul si spánky a nabral letaxu. Nymfadora ho po chvíli následovala.

Když viděla svou matku, jak je strašně bledá, vyjekla a zakryla si pusu rukou.

Tom si právě bral lahvičky od Severuse a skládal je na připravený stolek. To už tam byla i Poppy a lepila na lahvičky štítky s čísly a názvem lektvaru, aby mohli každé 4 hodiny podat Minervě jeden lektvar.

„Tati, měl bys zmizet i se strýci, míří sem snad všichni bystrozorové i s Popletalem z celého ostrova." Strachovala se Nymfadoral. Poppy se jen po ní poohlédla, když vyslovila slovo tati.

„Bella je kde?" podíval se po své dceři.

„Doma. Sice se jí to moc nelíbilo, ale mám jí dát hned zprávu, jak budu něco vědět." Pořád měla, byla přilepená pohledem na matčině bledé tváři.

V Bradavicích byl pořádný zmatek. Smrt Brumbála a přítomnost Voldemorta udělalo svoje.

Učitelům se nějakým zázrakem podařilo nahnat většinu studentů do Velké síně. Tam se je snažili zklidnit. To, ale už tam tajnou chodbou mířil Severus Snape se svou sestrou Nymfadorou a v závěsu s dvojčaty. On chtěl zkontrolovat své hady a ti tři měli vysvětlit situaci. Jen doufali, že to stihnou dřív, než přijdou zbylí bystrozorové i s Popletalem.