V sobotu ráno se vydala Hermiona s Harrym na snídani. Ve společenské místnosti se k nim přidal ještě Nevil.

„Harry, co se děje s Ronem?" zeptal se v polovině cesty do Velké síně.

„Ale nic, jen přehání. Myslí si, že něco mám s Miou." Mávl nad tím rukou.

„Tys mu to ještě nevysvětlil?" propálila ho pohledem Hermiona.

„Snažil jsem se, nechtěl mě poslouchat." Pokrčil ledabyle rameny Harry.

„Vy fakt spolu nechodíte?" podíval se na oba Nevil.

„Ne Nevile, jsme jenom přátelé, nic víc." Usmála se Hermiona.

„Nevypadá to tak." Promluvil Nevil spíše pro sebe.

„Jak to myslíš?" zeptal se nechápavě Harry. „Mám ji rád, ale jako sestru." Snažil se to urovnat u kamaráda Harry.

„Jak jsem už řekl, nevypadá to. Když byla Mia na ošetřovně, dost jsi vyšiloval. Potom ty vaše pohledy a doteky, neuraž se Harry, ale chováte se jak partneři." Kroutil hlavou Nevil. Hermiona se podívala na bratra a rázem se rozesmáli. To ale byly ve Vstupní síni, kde k nim mířil naštvaný Snape.

„A jé." Promluvil potichu Harry. „Co jsem udělal tentokrát?" Promluvil jenom tak. Severus ho ovšem dostatečně nahlas slyšel a zpražil ho pohledem.

„Slečno Grengerová, pojďte se mnou, hned!" Hermiona se podívala po klucích a pokrčila rameny a rychle se vydala za bratrem.

Chvílemi musela za ním popoběhnout, jak byl rozzlobený, tak šel hodně rychlo.

Jen co došli do kabinetu, tak práskl naštvaně dveřmi a opsal pokoj hůlkou.

„Zbláznila ses!" Uhodil na ni.

„Eeee, nevím, o co jde?" Podívala se na svého nasupeného bratra.

„Jen tak si v noci nakráčíš do Zmijozelské koleje a myslíš, že to nezjistím, co kdyby ti někdo ze Zmijozelů ublížil, tak mluv!" zařval na ni.

„Nikdo mě neviděl, dávala jsem si pozor, a proč jsem tam asi byla. Byla jsem za Dracem. Prostě jsem ho chtěla vidět!" založila si ruce pod prsy.

„Celou noc!" chytil ji za ramena a přiblížil si ji.

„Ať tě to ani nenapadne. Nebo udělám horší věc než Harry. A jen nakopnutí mezi nohy to nebude." Severus ji pustil, nechtěl ji tak vystresovat, kdyby se to dozvěděla jejich matka, tak je srovná všechny na jednu hromadu.

„Mio, víš, že se matka musí šetřit, ale vy dva jste jak z utržených vajec. To chcete, aby se jí přitížilo. V pondělí večer jsem s ní mluvil a sotva se držela na nohou. Je věčně unavená. Mio a ty bys si se měla taky šetřit a nelítat bůh ví kde po nocích." Propaloval sestru pohledem.

„Severusi, jen jsem byla za Dracem." Vrčela dál.

„A to jako jste jen seděli vedle sebe a povídali si jo. To ti tak budu věřit." Jenže tohle Severus přehnal a než se vzpamatoval, tak dostal pořádnou facku.

„Nejsem žádná poběhlice. A jestli tě to zajímá, tak jsme se jenom mazlily, sex nebyl. Sbohem." Jenže, když chtěla otevřít dveře, byly zamčené.

„Já ještě neskončil." Bylo na něm vidět, že je docela už zklidněný.

„Co ještě chceš, mám hlad." Vrčela dál Hermiona.

„Ty jdeš do toho podniku s Harrym?" podíval se na ni. „Zaznamenal jsem nějaké náznaky přenášení pomocí živlů." Mia se svalila do jeho křesla a vypila zbytek skleničky, kde měl koňak.

„Fuj, jak to můžeš pít." Severus se začal usmívat.

„Kdo ti kázal to dopít. Tak jak to tedy je. Mám jen o vás starost. I když jsem tady profesorem, pořád jsem váš starší bratr." Snažil se z ní něco dostat, bez toho, aniž by jí ublížil. Uvědomoval si, že kdyby na ni použil nitrospit, tak rodiče ho roztrhnout jak škodnou.

„No jo Severusi, pomůžeš nám tedy, ani ty nemáš moc rád Brumbála. Zjistila jsem, že zase mamku sleduje. Zajímá se o její zdravotní stav, protože ji přistihl, jak zvrací. Tak pomůžeš nám." Podívala se na něj.

„V čem?" zúžil oči.

„Dnes nás budeš krýt, potřebuji se s Harrym dostat do Prasinek. Zbytek už je zařízené." Severus se chvíli na ni díval.

„Proč mám pocit, že jsi to vzala do svých rukou a ti tři jsou jen tví tzv. asistenti." Povzdechl si. Nalil oběma čaj.

„Tak jo, ty a Harry máte dnes školní trest. Na celý den. Na oběd vás tu chci vidět." Zkoumavě si ji prohlídl. „Kdyby se tu zastavila matka, ať vás tu vidí. Nějak to s ostatními zařídím." Trochu se usmál.

„A za co to bude?" podívala se na bratra.

„Za vaše noční potulky." Ušklíbl se.

„Jsem prefektka. Já můžu..."

„Ty můžeš tak akorát spát v noci ve své posteli a ne ve Zmijozelu. Teď jdeme na tu snídani. I já mám hlad." Zvedl se a počkal, dokud to taky neudělá.

„Díky bráško." Usmála se Mia.

Na snídani si Hermiona přisedla k Harrymu.

„Co po tobě Snape chtěl." Podíval se na sestru.

„Máme školní trest na celý den, za naši noční potulku, nějak zjistil, kde jsem byla tuto noc." Vrčela dál naštvaně. V duchu Harrymu poslala: Severus nás bude krýt, jen musíme na oběd k němu, kdyby nás mamka chtěla zkontrolovat. On ví o všem, i to, že jsem v noci byla u Draca. Jestli jsi mu to vykecal ty, tak si mě nepřej.

„Já nic neřekl." Promluvil celý zkroušený. S Fredem a Georgem se měli sejít v 9.15 v umývárně ufňukané Uršuly.

Severus se naklonil k Minervě.

„Minervo, kdybys hledal slečnu Grangerovou a Pottera, tak celý den budou u mě si odpikávat školní trest. Jen abys o tom věděla a zase mě neobviňovala z něčeho, o čem nic nevíš." Promluvil v klidu.

„Co-cože." Málem se udusila čajem.

„Chceš to dopodrobna." Ušklíbl se a při tom se labužnicky napil kávy.

„Za co? Za co Hermiona. Vím, že nemáš Harryho rád, ale chci to vysvětlit." Přísně si ho prohlídla.

„Slečna Grangerová strávila noc ve Zmijozelu a pan Potter se toulá skoro každou noc po škole, což je zakázané." Usmál se. Minerva zavrčela nebezpečně, protože Severus ji znova dráždil její oblíbenou kávou.

Mia s Harrym mířili do umývárny hodně oklikou, aby je někdo nepotkal. Přece jenom se velmi rychle rozneslo, že Snape jim uložil trest na celý den, nějak to chtěli vyřešit, že se prostě do umývárny přenesou od bratra, jenže to by je po cestě za jedním rohem nesměl překvapit, nikdo jiné než samotný Draco Malfoy.

„Chci s tebou mluvit Grangerová." Promluvil, jako obvykle aby ho nikdo nepodezíral.

„Malfoyi, musím k profesorovi Snapeovi." Vrátila mu. Jenže on na nic nečekal a zatáhl oba do jedné postraní místnosti, která vypadal jako sklad.

„Co je Draco?" podívala se na něj Hermiona jen co se s ním přivítala polibkem.

„To je za tu noc?" podíval se na ni. Měli jistotu, že je nikdo nevyruší, protože Harry zabezpečil celou místnost.

„Ano i ne, ví to a dost zuřil. Mám to zakázané." Uchychtla se. „Dostal ode mě pořádnou facku." Draco na ni zíral s čelistí na zemi.

„Mio, pořád jsi mě nevysvětlila, jak to že se tak chováš, si jiná. Neříkám, že se mě to nelíbí. Jen to k tobě nejde." Kroutil hlavou. „Jak rychle jsi přijala novou rodinu, u Harryho se tomu nedivím, ale ty, vždyť jsi měla kompletní rodinu." Pohladil ji po tváři.

„Draco, jsem tu taky." Ozval se znuděně Harry.

„No jo, teď neotravuj." A zadíval se na svou lásku.

„Normálně, vzala jsem to logicky, po tom jak to všechno dopadlo, jsem byla i ráda, protože mamka mi nezakazuje se vidět s Grangerovými, kteří i když to nerada přiznávám, jsou pořád ještě o trochu víc rodiči." Ukradla si u něho malý polibek.

„Mio, dělej, mám už zpoždění." Vrčel zase Harry, který si plánoval jinak trávit den, než sledováním jak se jeho sestra ocicmává s Malfoyem.

„Zklapni. Draco, budu muset jít, ale věř že jsem svou rodinu přijala přes logiku, jak dělám vše a to že jsme se s Bellou opili mi docela pomohlo se s ní sblížit, i když má občas manýry na vraždění." Otřásla se.

„Tak se naposledy ocicmejte a musíme jít. Máme 15 min zpoždění." Harry stával z té bedny, na kterou se usadil hned po příchodu.

„Promiň Draco, můj drahocenný bratr opět nemyslí mozkem ale rozkrokem jak se to často stává u vás chlapů." Naposledy ho políbila a drapla Harryho, který ještě naštvaný za její poznámku se přemístila do jednoho výklenku naproti kabinetu profesora Snapea.

Když zaklepali, chvíli se nic nedělo.

„Jdete pozdě." Zavrčel nebezpečně, jen co je spatřil na svém prahu.

„Omlouváme se, zdrželi jsme se na snídani." Vydechla udýchaná Hermiona, která se to snažila předstírat a při tom dupla pořádně na nohu Harrymu, aby aspoň chvíli hrál.

Ten ovšem neměl nic takového v plánu, už byl dost znechucený, že musel být u toho jak Mia s Dracem vrkali v tom skladě.

„Spíše proto že se ocicmávala se svým klukem." Prohodil jen tak ledabyle před svým bratrem. Od Mie si vysloužil pořádný kopanec. Severusovi cukali koutky. Bylo mu jasné, čeho byl Harry světkem.

„Padejte dovnitř." Zavrčel. Oba na nic nečekali a rychle vešli do kabinetu, ale jaké bylo pro ně překvapení, když uviděli sedět v jednom křesle Minervu McGonagallovou.

„Hups." Zabořil ruce do kalhot Harry. Došlo mu, že jim to jen tak neprojde. Jejich matku jen tak neoblbnou.

„Ano, hups, Harry, můžu vědět, co se tu děje?" napila se ze šálku, co držela v rukou. Neměla ten hřejivý pohled, jako vždy když byly spolu. Nyní se tvářila pořád nepřístupně jako jejich kolejní ředitelka. Hermiona se snažila nenápadně praštit Harryho.

„Sakra Hermiono, za co to bylo?" třel si záda, kam ho sestra praštila.

„Komu jsi to ještě vykecal. Rovnou to rozhlaš školním rozhlasem." Křičela na něj, až jí přeskakoval hlas.

„Nikomu." Bránil se Harry. „Jasně, jsem jedna ruka s Brumbálem a ještě před chvíli jsem u něho byl na kafíčku a vykládal jsem mu jaký to je hňup, protože nám zrušil Prasinky a my teď se nemáme jak tam dostat." Vrčel Harry a až potom si uvědomil, že řekl moc

„Proč jdete do Prasinek, Mio?" ozvala se přísně jejich matka.

„Jen se projít!" vyhrkly všechny děti. Severus by si v tu chvíli nafackoval, tak blbá lež.

„To jsem si mohla myslet, tak o co jde?" všechny tři si zrentgenovala přísným pohledem. „Váš otec tu za chvíli bude, tak o co jde?" odložila šálek na malý stolek mezi křesly.

„Táta dojde do Bradavic?" poklesla dvojčatům brada až na zem.

„Ano, staví se tu pro mě, a pak jdeme něco zařizovat." Pořád všechny tři zkoumala pohledem. „Tak dozvím se konečně, o co tu jde? Severusi?" podívala se na svého nejstaršího syna.

„Mami, je to překvapení." Snažil se nějak nahrát dvojčatům a doufal, že to pochopí.

„Pro mě, to určitě." Odfrkla si nevěřícně.

„Tak fajn," naštvala se Mia. „Mělo to být pro tebe překvapení k narozeninám, které brzo máš, jenže ti blbi to poslali do Prasinek a musíme si to osobně vyzvednout. Ještě to můžu vyzvednout já, aby se to náhodou nedostalo k Brumbálovi. Proto jsme poprosili Severuse, aby nás dnes kryl. Je to poslední den, kdy ten dárek můžeme vyzvednout, než ho pošlou zpět. Brumbál nám to ovšem překazil. Vím, že se zlobíš i se Severusem, že jsem byla v noci za Dracem, ale tohle je pro tebe a ne neřeknu ti kam do Prasinek míříme." Našpulila pusu a založila si odmítavě ruce pod prsy. Stejně jak ráno tomu bylo u bratra.

„Pořád ti nevěřím. Nachytala jsem Freda a George v umývárně ufňukané Uršuly. Pak mi Severus jen tak řekne, že bude mít s vámi celý den trest, což bych pochopila, kdyby nebyl každou volnou chvíli se Suzán. Takže o co jde!" zvýšila hlas. Pořád seděla v křesle, ale přerušili ji zelené plameny v krbu, ze kterých následně vystoupil její muž.

Ten se rozhlídl po celém kabinetě a pozvedl obočí.

„Děje se něco?" zeptal se zájmem.

„Ano, děje. Dvojčata něco plánují a vymlouvají se, že musí do Prasinek, pro dárek pro mě." Tom Rojvoy Raddle, se na ně otočil a viděl nasupenou Hermionu a Harryho, který byl více než znechucený. O stůl se opíral Severus se svou nic neříkající maskou.

„Minervo, co bych měl dělat, snad jen, půjdeme? Nemáme tolik času." Natáhl k ní ruku. Minerva si jen povzdechla a ještě se otočila na své děti.

„Ať už děláte cokoli, tak prosím, ať vás u toho nikdo nenačapá." Přistoupila k dvojčatům a políbila je na tvář. Severus mírně vytřeštil oči, ale před matčiným polibkem neucukl. Rodiče zmizely, aniž by řekly cokoli víc. Severus si oddechl.

„Ještě jednou mě do toho zatáhnete, tak vás přerazím." Vrčel na oba.

„Uklidni se, Severusi. Nelhala jsem, vážně jdu i pro dárek. Tak my mizíme. Pa a na oběd jsme tu." Po tom zmizeli a nechali Severuse samotného. Ten se sebral a vydal se do svých tajných komnat za kabinetem.

Jen co otevřel dveře svých pokojů, viděl Suzán, která si v poklidu četla knihu v křesle.

„Tak jak to s nimi dopadlo?" usmála se na něj a uzmula si polibek.

„Došla tam mamka a nějak to šlo všechno mírně do háje. Teď si myslí, že je podporuju v lumpárnách i s otcem. I když teď mě tak napadá, že máme do oběda čas." Vzal ji do náručí, až vypískla a odnášel do ložnice.

„Ale pane profesore, co budeme probírat dnes?" smála se.

Dvojčata se objevila v naprosto prázdné umývárně.

„Kde můžou být?" zeptal se Harry.

„Tady jsme." Ozval se jeden z dvojčat a vyšli z jedné kabinky.

„Co děláte?" zeptala se Hermiona.

„Schováváme. Nachytala nás McGonagallová, ale kde jste byly vy?" podívali se na ně.

„Též nás nachytala. Ještě že jsme šli za tím Snapeem. Jinak by z toho byl průser jak mraky. Musíme být na oběd zpět a pak zase máme tak dvě hodiny." Dvojčata Weasleyovi na ně chvíli zírali.

„Měli bychom jít, ta schůzka je už za deset minut. Beru George." Přišel k jednomu Harry.

Přemístili se do jedné postraní uličky kousek od Tří košťa t. Už v umývárně jim Hermiona změnila podoby a všichni vypili postaršující lektvar.

„Tak jdeme." Usmála se Hermiona.

Ona sama měla blonďaté rovné vlasy a Harry je měl světle hnědé, za to dvojčata pořád byla dvojčata, ale vypadaly jinak, jedno mělo tmavě hnědé vlasy a druhý černé. Oba vypadali pořád, jako jednovaječná dvojčata jen vlasy se lišili.

Rychlým krokem se vydali ke Třem košťatům.

„Dobrý den, máme tu objednaný salónek. Měl by tam na nás čekat pan Hlávka." Usmála se Hermiona na madam Rosmertu.

„Ano, došel před chvílí, zavedu vás tam." Prohlídla si všechny. Na chvíli se zastavila pohledem na dvojčatech, zakroutila hlavou a vedla je po schodech do prvního patra, kde byly dva salonky.

Pan Hlávka byl udržovaný čtyřicátník, který měl na starosti jako hlavní architekt Prasinek veškeré pronájmy a prodeje i kolaudace oprav. Měl černé mírně pod uši zvlněné vlasy, knírek perfektně střižený. Jeho kvalitní oblek napovídal, že spolupracuje nejen s kouzelníky, ale i s mudly. Jak se Hermiona od dvojčat dozvěděla, byl to velký podnikat a architekt, který i když byl kouzelníkem, tak ho vychovali pěstouni a ti byly motáci. Velmi mu rozuměla.

„Dobrý den pane Hlávka, mé jméno je Inies. Zde pány zastupuji ohledně právních věcí." Ukázala na ostatní.

„Těší mě, slečno Inies. Předpokládám." Jemně políbil její ruku a s ostatními si též podal ruku. Sám pak podržel Hermioně židli.

„Netušil jsem, že tihle pánové si zrovna vyberou tak mladou zástupkyni. I když musím říct, že mě to velmi překvapilo. Myslíte, že až tu to vše dokončíme, tak vás můžu pozvat na večeři?" usmál se svůdně architekt.

„Velmi ráda bych vám vyhověla, musím ovšem odmítnout. Můj snoubenec by zrovna nadšený nebyl." Usmála se Hermiona a objednala si pití u madam Rosmerty, která právě vešla.

„Jen čaj. Máte snad ještě nějaké důležité povinnosti?" vyzvídal dál.

„Ale jistě, že nemám, ale to víte, na obchod mám ráda vždy čistou hlavu. Pak není s tím tolik starostí." Hrála dál jeho hru. Kluci jen zírali. Fred si objednal Whisky a Georg gin. Harry raději zůstal u máslového ležáku. Opravdu hleděl, co Hermiona umí se svou ženskostí.

Dál se bavili o pronájemních smlouvách a o úpravě obchodu, který si prozatím jen pronajmou. Nabízel jim k tomu i menší byt nad obchodem, toho se chytil Georg a souhlasil. Přece jenom, může se někdy hodit, třeba jen jako nějaká zašívána.

„Pane Hlavák..."

„Josef drahá Inies." Usmál s na ni, postarší muž.

„Co kdybych vám domluvila večeři s mou sestrou. Je podobná mě, i když úplně jiná. To víte, oheň a voda." Usmála se svůdně Hermiona.

„Jestli bude mít váš šarm, nejsem proti. Myslím, že tato schůzka byla velmi přínosná na obouch stranách." Hermiona s ním tak veřejně flirtovala, že kluci jen zírali. A to že tomu chlapovi předhodila nějakou sestru, si jen tak tak drželi, aby si neklepali dvojčata na čelo, protože věděli, že je jedináček.

„Pošlu vám sovu, jak se Isabell rozhodla. Myslím, ale že jedna večeře pro ni nebude problém." Usmála se Hermiona a vstala. Za chvíli měl začínat oběd a ona se bála, že to nestihnou, kdyby se vrátili její rodiče tak je oba roztrhnou. Ještě musí vymyslet, jak to vše vysvětlí Belle, aniž by ji proklela dřív, než to řekne celé.

Nymf nepřicházela v úvahu, ta měla Rémuse.

Když se ocitli na čerstvém vzduchu si Hermiona hlasitě oddechla.

„Tak to by bylo. Teď ještě Isabellu přemluvit, aby na tu večeři šla a mě nezabila." Promluvila jen tak a Harry, který občas taky vstoupil do hovoru o dohadování nájmu, se rozesmál.

„Jsem zvědavý, jak jí to vysvětlíš, aniž by tě dřív proklela." Dvojčata jen zírala.

„Díky za to jak mě přeješ smrt, ale teď musíme urychleně do Bradavic, víš, kde máme být a jestli tam nebudeme, tak Isabella bude ten nejmenší problém." Po tomto prohlášení každý chytil jedno dvojče a přemístili se do umývárny.

Hermiona ještě rychle zrušila všechny kouzla. Harry vytáhl lektvar na zrušení jejich stáří a oba se pak přemístili neznámo kam.

Dvojčata se na sebe usmálaa vydali se do Velké síně na oběd.