Ráno se Minerva probudila docela pozdě. No pozdě, pro ni jo, pro někoho brzo, byla zvyklá stávat denně po šesté a dnes si přispala. Bylo už skoro půl osmé a uvědomovala si něčí pohled.

„Jak ses vyspala, drahá?" naklonil se nad ni víc Tom.

„Dobře, ale cítím se hladově." Usmála se na něj a přitáhla si ho k polibku. „Proč jsi mě nevzbudil." Všiml si hodin na zdi.

„Byla jsi hodně unavená, stačilo už jen to, jak jsi byla hodně rozrušená. Minervo, o čem se ti zdálo?" pohladil ji po tváři.

„O tom jak jsem odnášela dvojčata. Mám strach Tome. Mí bratři, možná mají pravdu. Opravdu bysme měli převzít znova vládu, ale já nedokážu si to vůbec představit." Povzdechla si.

„Minervo, ať už se rozhodneš pro cokoliv, tak budu stát při tobě, jen to udělej, až ti bude líp. Slib mi to." Minerva se podívala do tváře svého muže, když někdo klepal na dveře.

„Ano." Zavrčel trochu nepříjemně Tom. Minerva se jenom usmála.

„Severusi, co potřebuješ?" zvedla se na loktech jeho matka, když viděla jeho strhaný obličej a špinavé oblečení chtěla se posadit, ale místo toho to vyřešil Tom.

„Můžeš mi vysvětlit, kde jsi byl v noci? A proč tvá nastávají, celou noc chodila po celém sídle?" Severus před otcovým pohledem sklopil pohled.

„Jak ti je mami?" podíval se na rozespalou matku, která vypadala, že ji nejspíše vzbudil. Trochu se přiblížil k posteli rodičů a teprve si asi uvědomil, jak musí vypadat. Vytáhl hůlku a provedl rychlé čistící kouzlo.

„Severusi, co se děje, jsi jak zpráskaný pes. Pojď za mnou." Natáhla k němu ruku.

„Mami, víš Suzán mi řekla, kdo doopravdy je. A já udělal velkou pitomost. Moc velkou." Zajel si rukama do vlasů, jako by si je chtěl vyrvat.

„Ano, jenom vím, že její děd zabil její matku a proto žila ve Francii." Zakryla si pusu rukou při zívání.

„Ano, a její děd je pravým jménem Karel starší ze Žerotína. Původem šlechtic na vysokém postu, rádce králů a diplomat. Též sponzor a tichý společník Nikolase Flamela." Podíval se úkosem na otce. Viděl, jak mu začaly rudnout oči.

„Tome, nech toho, ona není její děd. Je jiná, milá a hodná. Není ta zrůda, která mě napadla, když jsem čekala Nymfadoru a málem zemřela, kdyby to bylo někde jinde než na Příčné." Vzala svého muže za ruku. „Severusi, kde jsi v noci byl?" jako nikdy se z ničeho nic stal malým chlapcem.

„Venku, v Londýně a udělal jsem strašnou pitomost." Zatahal si zase za vlasy a sklopil hlavu ještě níž. Minerva ho začala hladit po vlasech, jako když býval mladý.

„Ty jsi byl s někým jiným, že ano, proto jsi tak vypadal. Špinavý a smradlavý hospodou." Nevyčítala mu nic ani se na nic neptala, jen konstatovala. Jak dlouho to už je co takto se Severus choval, kdy došel za nimi pro radu. Hodně let.

„Ano, zradil jsem ji. Nikdy mi to neodpustí, jen jsem potřeboval vypadnout. Prostě jsem to potřeboval strávit. Mami, já ji opravdu miluju." Podíval se na ni očima raněného zvířete. Minerva na nic nečekala a vzala ho do náručí.

„Měl bys teď jít za ní. Musíte si o tom promluvit. A ty by ses jí měl hlavně omluvit za svůj útěk." Pustila ho z náručí.

„A jestli do toho můžu něco mluvit i já, tak pokud z toho tvého extempore z noci nic nebude, myslím nějaký ten potomek, tak bych se o tom ani nezmiňoval. Momentálně je v pokoji a teď nás nech." Snažil se ho jemně vyhodit Tom.

„Tome, nech ho." Snažila se zasáhnout Minerva.

„Ne mami, táta má pravdu. Jdu." Zvedl se a než se oba vzpamatovali, byly zase v ložnici sami.

„Nemusel jsi být k němu tak nepříjemný." Stočila se muži v náručí.

„A co jsem měl dělat, to ho mám podporovat v tom, že se opije jak to prase a pak sbalí první děvku, která mu jde pod ruku. Takového syna rád převychovám." Zavrčel temně.

„Ty máš co povídat, vzpomínáš si, jak jsi se opil s mými bratry, když se Severus narodil." Vrátila mu to.

„To byla oslava a je pravda, že jsme to přehnali." Políbil ji na spánek a uložil se s ní v náručí.

„Spát se nebude, stáváme, mám hlad." Jemně ho poplácala po ruce a vymanila se z náručí.

Harryho zbudil Draco kolem sedmé.

„Harry stávej, musíme na snídani." Netušil jak to tu probíhá, ale u nich doma se to trestalo, když se zpozdil.

„Nech mě spát, Rone." Draco nad tím se trochu podivil.

„Musíme na snídani, za chvíli začíná škola." Snažil se na to jinak.

„Řekni Snapeovi, že je mi blbě." Otočil se a spal dál.

„Já se z něho zblázním." To už někdo jemně klepal na dveře. Draco šel otevřít.

„Harry je už hore?" optala se Minerva.

„Ne, nemůžu ho vzbudit." Pustil svou profesorku dál.

„Harry, vstávej." Zatřásla s ním víc než Draco Minerva.

„Hmmm." Strčil hlavu pod polštář. Minerva se usmála.

„Jako každé ráno. Harry stávej nebo bude sprcha." Vyhrožovala.

„Dej mi pokoj Hermiono, chci spát." Minerva se začala smát. Stoupla si, kouzlem nechala zmizet přikrývku a na Harryho se snesla ledová sprcha.

„Za první vstávej, musíme na snídani, za druhé nejsem Mia, ta už je dávno hore a za třetí pohni. Za dvacet minut začíná snídaně a já nehodlám na nikoho dnes čekat." Založila si ruce v bok.

„Mami?" žmoural na ni Harry. „Už jdu." Plácl sebou zase do postele.

„Harry, jestli okamžitě nestaneš, tak se vykoupeš v jezeře." Zavrčela. „Draco, dohlídni na něj, ať dojde v čas." Vyšla v klidu z pokoje.

„Proč vždy mě budí tu ledovou vodou." Škrábal se Harry z postele.

„Možná pro to, že jsem se tě snažil vzbudit už přes půl hodiny. Měli bysme si vážně pohnout. Mí rodiče chtějí po snídani odejít." Posadil se na svou už ustlanou postel.

„Tak tu zůstaň, zítra můžeš s námi do Bradavic." Pronesl Harry, který právě ze skříně vytahoval první věc, co mu došla pod ruku.

„Ty opravdu na oblečení moc nedáš co?" ukázal na to, co držel Harry v ruce.

„Co, jak to myslíš?" podíval se, co drží a začal se smát. „No jo, to by nedopadlo dobře. Ještě že jsem ty rifle před mamkou a Bellou schoval." Pokrčil rameny a zpět je hodil na dno skříně. Vzal si nové černé rifle, které mu sice byly veliké, ale on nesnesl nic upnutého. Možná i pro to, že u Dursleyových nikdy neměl nic co by mu padlo. Hodil na sebe bílé triko a šel se umýt.

Za pět minut vycházel z koupelny ještě víc rozcuchaný a sem tam mu ještě spadla na triko kapička vody.

„Harry, já ti vážně nechci do toho kecat, ale ty vlasy mohl by sis trochu učesat?" podíval se na něj zhnuseně upravený Draco.

„To jsem právě zkoušel." Projel si rukama opět vlasy.

„Nejde to poznat." Postavil se a raději šel na tu snídani.

Harry ho cestou do jídelny musel dvakrát opravit, protože by jinak došli, bůh ví kde. Sice Harry s Hermionou zase moc neprozkoumali.

Došli do jídelny a Harry si oddechl, že nejdou poslední. Jak si všiml, tak strýcové i s rodinami a Malfoyovi tam už byly. Jediný, kdo chyběl, byla Hermiona s Bellou a Severus se Suzán.

„Dobré ráno." Řekli chlapci zaráz, ale jediný kdo jim odpověděl, byla Minerva, která i jim popřála dobré ráno.

„Kde je Bella?" zeptal se Harry. Bylo mu divné, že není na snídani, ona byla mimo rodičů snad jediná kdo brzy stával.

„Je u Hermiony, pomáhá jí s oblíkáním. Mermo moci trvala na tom, že dojde též na snídani. Severus dojde později i se Suzán, něco zařizují." Nalila si trochu čaje a dál nerušeně pokračovala v snídani. Harry vždy obdivoval své rodiče, jak dokážou stolovat. Jemu se to nikdy nedařilo.

Za chvíli opravdu došla Hermiona, která se opírala o Bellatrix, protože byla ještě pořád moc slabá.

„Dobré ráno." Vydechla Hermiona, jen co se posadila vedle matky.

Konzervace nebyla skoro žádná, ale byla. Sem tam někdo něco prohodil, když tam vešel Severus, který doslova táhl za sebou Suzán. Bylo na ní vidět, že se jí tam moc nechce. Přece jenom se posadila a mlčela.

Snídaně proběhla v poklidu. Jenom Hermiona se šklébila, když musela jíst vývar. Jak Temný pán podotkl, ať je ráda že ji vůbec pustili z postele. Hermiona se zachovala jako malé dítě a vyplázla na něj jazyk.

Po snídani odjeli Minervniny bratři i s rodinami, ale na profesorčinu žádost se tam Malfoyovi ještě chvíli zdrželi. Stačilo, jak Lucius skřípe zuby, kdy odnášel v náručí Hermionu jeho syn.

Minerva ještě procházela s Narcisou sídlo a zapisovala si, co všechno tedy budou muset zařídit a kolik bude potřeba úprav. Temný pán se raději zavřel do knihovny, jenže jak jeho drahá polovička podotkla, když úpravy tak celé a ne aby to si to za měsíc rozmyslel a dělalo se to znova.

Malfoyovi odjížděli z Temného sídla až v pozdních hodinách. Tom se už neschovával v knihovně, ale pro změnu něco řešil s Luciusem v pracovně.

Minerva si šla lehnout, kde ji našel i Tom. Nespala, četla jakési pergameny, a když se podíval na jednu kupičku, zjistil, že jsou to úkoly. Našel opravený úkol Harryho a nepříjemně zavrčel.

„Co se děje?" odložil opravený další pergamen.

„On to totálně nepochopil, celé to převrátil." Mával naštvaně pergamenem.

„Já vím, proto dostal H." vzala si další pergamen a chtěla se dát do opravování, když si všimla, že její muž míří s pergamen pryč.

„Tome, kam jdeš s tím úkolem?" zeptala snad i trochu víc, prudčeji než chtěla.

„Za naším synem, je na čase, abych ty tři si vzal pod své křídla a něco je i taky naučil a jak vidím Harryho tak i doučil hodně." Minerva se začala smát.

„Tome, počkej, on to napsal jen blbě, protože to opsal od Mii. On je prostě líný na teorii." Natáhla k němu ruku, aby jí úkol vrátil.

„To neznamená, že se bude flákat." Vrčel dál, pořád ovšem stál u dveří.

„Tome." Zvedla se Minerva z pohodlného gauče. „On je prostě takový. Ber to tak, nech ho ještě. Za měsíc a něco budou Vánoce a bude mít skoro měsíc volno, protože většina profesorů letos jde na přeškolování a konference. Takže tu ho budeš mít hodně dlouho a můžeš ho i něco přiučit." Vzala si od muže úkol a zase se pohodlně usadila na pohovce.

Zbytek dne proběhl v poklidu, jen jak Minerva zjistila, tak Tom učil Harryho a Nymfadoru nějakým kouzlům. Harry vypadal, jako by někdo vycucal jeho veškerou energii. Nymfadora byla na takové kouzla zvyklá.

Měla radost, že Hermioně jeuž líp a že za ten den v posteli se konečně trochu napravila.�:�y$�