Augustín vláčel dva mladé lidi až do salonku. Hermiona měla pocit, že se každou chvíli pozvrací. Nějak ani nevnímala pořádně, kde to jsou, až narazila bolestivě ramenem na koberec. O koberec v přijímajícím salonku, kde ještě před dvěma hodinami byla. Vnímala jen, jak lektvar na bolest a povzbuzení ztrácí na svém účinku. I když byl Severus velmistr v lektvarech ani jeho dávky nevydržely do nekonečna. Cítila, jak se jí někdo dotýká. Cítila magii, magii moc známou.

Magii své matky, řev a potom jen blahodárnou temnotu.

Draco byl zděšený, viděl Hermionu, jak klesá k zemi, jak nevnímá, viděl svou profesorku, jak ji drží v náručí a snaží se jí probrat. Vnímal jen její slábnoucí magii. Magii, kterou cítil, aniž by se na ni soustředil. Nevěděl proč. Viděl prosebně upírající oči své profesorky ke svému muži, viděl Temného pána, jak se sklání nad jeho láskou. Viděl ho, jak se snaží ji probrat, i Severuse, jak se snaží, jenže Hermiona nechtěla přijmout žádný lektvar. Klečel kousek od ní a nevnímal nic. Nevnímal, jak jeho otec se na něco ptá, jak ho jemnými šťouchy snaží přivést ke vnímání. Viděl jen ji.

Příliš slabou, vysílenou a v bezvědomí. V knihovně se mu přiznala, že se nadopovala lektvary, aby na jeho rodiče udělala dojem. Ona nemusela dělat dojem, stačil šok z toho, kdo vlastně ona sama je, kdo jsou její sourozenci, její rodina. Otec, i když nic nebylo prvně poznat, byl v šoku. On věděl, že její rodiče nejsou její. Jen mu řekla, že ji vychovali a až bude moc tak mu vše řekne. Nikdy se ani slůvkem nezmínila, že by byla čistokrevná. Vyčítal si to, co jí roky před tím řekl...

Nyní jen vnímal, jak jeho profesorka předala dceru svému muži a sama se pustila do svého mladšího bratra. I když jeho otec si zakládal na čistokrevnosti a popularitě a vznešenosti, těmto nesahal ano po kotníky. Nechápal co se s ním děje.

Jen okrajově vnímal, drobnější dvoje ruce jak ho zvedají. Vše slyšel jako by mluvili někde ze sklepa.

„Nymf, oni,..." slyšel Bellatrix, ale nerozuměl jí.

„Já vím Bello, musíme ho probrat, je v šoku. Nevíš z čeho?" jenže Bellatrix se jenom potutelně usmívala a donutila Draca vypít whisky, která konečně dokázala, aby Draco se probral z letargie.

Minerva hodila po Augustýnovi kouli energie a ta ho přirazila ke zdi, nebyl v bezvědomí. Při tom si vyrazil jenom dech.

„Ještě jednou ty nebo Talmud zaútočíte na některé z mých dětí, tak toho budete setsakramensky litovat. Bellatrix, přichystej pokoje pro Malfoyovi, zůstávají tu do rána. Draco není v tomto stavu schopen cestovat!" Aniž by čekala na číkoli názor, odešla. Neřekla nic ani nikoho neomlouvala.

Nymfadora, se chvíli snažila probrat Draca, ale pořád byl v šoku. Bellatrix se k němu vrátila a vrazila mu pořádnou facku. Draco zatřepal hlavou a probral se.

„No tedy sestro, tvé léčebné metody by se měli začít praktikovat veřejně. Jako patent na mimosmyslové vnímání bez možnosti návratu." Pronesl sarkasticky Severus, který se právě vrátil z Hermionina pokoje.

„Raději mi řekni Severusi, jak na tom je?" podala Dracovi další sklenku whisky.

„Bylo jí i líp než se předávkovala lektvary, ty chceš opít mého kmotřence. No že tě hamba nefackuje." Přešel k Luciusovi a dolil mu též whisky. Ten jako by se právě probral.

„Severusi, já si nemyslím, že bysme tu měli zůstávat." Podíval se na svého dlouholetého přítele.

„Luciusi, ujišťuji tě, že pokud si to matka přeje, tak v tom není problém. Sice Draco se musí podělit o pokoj s Harrym, ale vy budete mít soukromí, nemusíš se bát." Usmál se na něj.

„Myslel jsem, že je hrad dostatečně veliký, je tu nějaký problém s pokoji?" vyzvídal, zajímalo ho to. Už jen ten šok, kdo je ve skutečnosti jeho bývalá profesorka přeměňování mu dalo hodně zabrat, aby udržel alespoň trochu své Malfoyovské diplomacie.

„Ale pokojů je tu dostatek, jenže v hradě dlouhé roky nikdo nebydlel mimo skřítků, kteří udržovali hrad, ale co se jedná ložnic, tak jen v našem křídle. Momentálně se už pracuje na rekonstrukci, jenže matka nepokládá za vhodné ubytovat ani strýce s rodinami v severním křídle, které dříve sloužilo pro hosty, protože podle ní je v dezolátním stavu." Pokrčil ledabyle rameny.

„Vyprošovala bych si, abys mě tak oslovoval, Severusi!" obávaný profesor lektvarům se málem udusil douškem whisky, když uslyšel za sebou matčin hlas.

„Mami já..." otočil se a za ním nestál nikdo jiný než Nymfadora.

„Nymfadoro, já tě přerazím. Sakra tohle mi nedělej, víš, jak jsem se lekl?" prskal jí do obličeje.

„Jistě, a taky víš, jak mamka to oslovení nesnáší. Nestačí, že už teď je jak lůtý čert." Poplácala ho jemně po zádech. „Luciusi, jen škoda že tě nesmím zatknout. Víš, jak by mě to pomohlo v kariéře." Smála se a vypila Severusovi whisky.

„Ta maminčina mudlovská je lepší." Ušklíbla se, ale když viděla pohled svého otce, který se právě vrátil.

„Nymf, doufám, že je to jenom hloupé žertování a nic jiného." Podal Augustýnovi jakýsi lektvar a sám si nechal od skřítka nalít víno. Temný pán přešel k Dracovi, který byl v náručí jeho matky. Ta k němu zvedla bojácný pohled. Draco sice vnímal, ale celkově mu bylo hodně špatně.

„Draco?" oslovený se podíval na Temného pána.

„Jak je Mie?" Temný pán chvíli prohlížel chlapce před sebou.

„Jak dlouho jste s mou dcerou partneři, jak je to dlouho, kdy se vaše magie spojila?" dřepl si před vyděšeného chlapce, který moc nechápal co se děje.

„Nerozumím." Zaskřehotal, jako by několik dní nepil.

„Je to, když se setkají spřízněné duše. Jejich magie v tandemu je velmi silná, zvládnou kouzla, při kterých musí být většinou víc osob. Někdy se to vyskytuje i u dvojčat. Stejně jako u Hermiony a Harryho. Pokud se nepletu, tak máš žízeň a celkově se cítíš hodně špatně, je to tak?" podíval se na něj zkoumavým pohledem. Neušlo mu, jak Narcisa svého syna víc přitáhla k sobě do náruče. Chránila ho, chránila svého syna.

„Ano." Řekl jednoduše Draco, opravdu mu nebylo dobře.

„To je zbytkové kouzlo Augustýna. Občas takto magie reaguje na kouzla ochrany, které jsi nevědomky seslal po cestě na Hermionu. Alkohol ti pomůže." Skřítek Dracovy doplnil sklenici, už třetí, mladý Malfoy začínal pociťovat alkohol, nebyl na alkohol ještě zvyklý.

„Jak jí je?" optal se znova.

„Bude v pořádku, je s ní Minerva, jen musíme pohlídat, aby měla dostatek tekutin. Někdy mám pocit, jako byste se v Bradavicích nic neučili." Kroutil hlavou Temný pán a postavil se.

„Augustýne, Talmute, zítra vás tu po snídani nechci vidět." Po té přešel k Luciusovi a začal se s ním bavit, jako by před tím ani nic nestalo.

Suzán, který prozatím jen seděla s Evou, se rozklepala hrůzou. To co už před tím udělala Minerva a teď Temný pán. Měla z nich panickou hrůzu, tak velikou, že ji neměla ani ze svého děda, který zabil její matku, když byla malá.

Severus přišel k ženám a podíval se na tetu Evu.

„Teto Evo, jistě nás se Suzán omluvíš." Usmál se na svou tetu Severus. Ta mu úsměv opětovala.

„Severusi, ať zjistíš tuto noc cokoliv, tak jí to nezazlívej, strach je hrozný nepřítel a ještě horší kamarád." Položila mu ruku na rameno a odešla. Přisedla si k Narcise a Filipině. Začali se bavit o modernizaci hradu, kde žije Eva. Filipina se moc nevyjadřovala, ale i ona si mírně posteskla, že by chtěla něco změnit, ale Augustýn jí nic nedovolí.

Pokračovali dlouho ještě v těchto rozhovorech. Mezi tím Harry odvedl Draca k sobě do pokoje.

„Draco, o čem to taťka mluvil? Myslím to s tebou a Miou." Zeptal se jako by nic, přitom hořel zvědavostí.

„Miluji ji, Harry, tak jako jsem nikoho nemiloval. A jestli jsem to pochopil, je to stejná láska, jako mezi tvými rodiči." Povzdechl si Draco. „Myslíš, že bych ji mohl vidět?" Harry se zarazil.

„Draco, já nevím, táta říkal, že odpočívá, je tam s ní mamka." Povzdechl si. Cítil sestřinu i matčinu magii. „Pojď." Usmál se. „Musíme být potichu, protože obě spí." Vedl Draca jen o vedlejší dveře dál, než stáli.

Potichu jako myšky vešli do pokoje. Hermiona spala skroucená v Minervnině náručí. Harry a Draco se přiblížili k posteli, byly tak metr od postele, když z ničeho nic Minerva zvedla hlavu.

„Jsi v pořádku Draco, to spojení jsem zrušila." Podívala se na něj, jako by mluvila o počasí a ne že leží s jeho láskou v posteli.

„Ano jsem, jak jí je?" Chtěl jít blíž, ale nějaká síla mu to nedovolila. Nakonec zjistil, že je to Harry.

„Je slabá, ale dostane se z toho. Harry nech toho." Podívala se přísně na svého syna.

„A čeho mami?" podíval se na Minervu jako svatoušek.

„To bariérové kouzlo, které dáváš Dracovi pod nohy, je to náš host." natáhla ruku a do ní jí vplula miska s jakousi tekutinou. Hadýrka, která v ní byla jen trochu vymačkala a začala jí otírat rty. Mia instinktivně otevřela ústa.

„Pani profesorko, proč jste chtěla, abychom tu zůstali?" přisedl na kraj postele, ale tak aby se neprohnula.

„Protože, kdyby ses přenesl, tak bys skončil jako Hermiona. Uvědomuješ si Draco, jak toto spojení je nebezpečné. Proč jste to proboha dělali?" podívala se na svého studenta přísně. Draco před ní sklonil hlavu.

„Protože ji miluju. Opravdu." Podíval se na Hermionu, k profesorce si netroufl ani přiblížit.

„Věřím ti Draco, taky mi došlo, že jste to neudělali záměrně. Ty se mě bojíš, že ano." Draco chtěl zachovat svou tvář, ale to se mu nepovedlo.

„V klidu Draco, i já mám s mamky nahnáno, víc než s táty." Opřel se o sloupek postele Harry.

„No dovol Harry, nechápu, proč bys ses mě měl bát." Opřela se o loket, a odlevitovala misku zpět.

„Proč, mami, ty se jen trochu naštveš a jsi klidně schopna myšlenkou zbořit celé Bradavice, promiň, ale to i Brumbál podle tohoto popisu vypadá jako svatoušek." Usmíval se, záměrně ji provokoval.

Minerva jenom zúžila oči a Harry se držel za tvář.

„Nebuď drzý a nepředváděj se." Draco jen němě zíral.

„Pani profesorko, myslím, že bychom měli s Harrym jít." Doslova ho odtáhl z pokoje.

„Co blbneš Draco?" Zarazil ho Harry.

„Ty jen tak prohlásíš, že Minerva McGonagallová je mocnější než Brumbál a ještě ji provokuješ. Zbláznil jsi se?" běsnil Draco.

„Klid, to je v pohodě, ona je jinak moc fajn. Je sice přísná, ale je to pravá máma i Bella o našich říká něco jiného, než jsem si kdy myslel. Draco, nikdy jsem rodinu neměl. Prostě, jsou to mí rodiče, i když oba jsou hodně přísní, hlavně co se jedná školy, tak pořád jsou to ti, že i když od nich dostanu trest, tak i potom mě obejmou. Prostě mě mají rádi, takového jaký jsem. Jsem celý svůj táta a Mia je zase jako mamka. Severus, to je prostě brácha, Bellu tu znáš, je rozverná, ráda se směje a vymýšlí blbosti. Nymf, to je prostě naše malé nemehlo. Pojď, můj pokoj je tu hned vedle." Odtáhl Draca k sobě, který byl červeno-zelený. Hermiona ho zase měla modro-žlutý. Kopie v zrcadlovém stavu.

Harry tuto noc spal moc špatně. Měl podivný sen. Viděl v něm Ddraca a Hermionu jak se milují, pak jako by si někoho všimli a pozvali ho tam. Jenže to už ho budil Severus, protože křičel moc nahlas a Dracovi se mu ho nepodařilo vzbudit tak došel pro něj. Byl tam i jeho otec.

„Tati?" podíval se na něj překvapeně. Ten vyšel ze stínu.

„Jak víš, že jsem tu?" přistoupil k jeho posteli.

„Cítil jsem tvou magii, co se děje?" Harry byl zmatený, Draco vyplašený a ještě k tomu ten sen. Bylo mu mizerně hodně mizerně.

Temný pán oba návštěvníky pokoje pokynem ruky vyhodil z pokoje.

„Tvá matka se probudila. Měla strašný strach, ale nedokázala si to vysvětlit, potom jsme slyšeli Severuse s Dracem. Chtěl jsem, aby spala, šel jsem já." Díval se na zmateného syna.

„Já nevím tati, bylo to divné. První jsem se si myslel, že po mě zase jdeš, tedy aspoň ten sen tak začínal a potom já tomu nerozumím." Zakroutil hlavou Harry.

„Co přesně se ti zdálo Harry?" zeptal se v klidu Tom.

„Raději ne, byla to jen kravina. Opravdu, asi jen si prostě namlouvám něco, co nemám." Mávl nad tím chlapec.

„Harry, jakmile se tvá matka takto probudí, tak se něco děje. A já chci vědět co? Mám o rodinu strach. Tvá matka, i když je hodně silná, má i určité hranice." Zkoumal svého nejmladšího syna přísným pohledem.

„Tati, mohli bysme to probrat ráno?" Tom pochopil, že nyní z Harryho nic nedostane.

„Dobře, vyspi se, až odjedou Minervniny bratři, tak si promluvíme, než se vrátíte do Bradavic. Dobrou noc." Tom odešel.

Netrvalo dlouho a vklouzl zpět do pokoje Draco, ale už sám bez Severuse.

„Můžeš mi říct, co se ti tak děsného zdálo?" posadil se z ničeho nic na postel.

„Nechceš to vědět Draco." Zakroutil unaveně Harry.

„Proč ne? Myslíš, že hned poletím a vyzvoním to otci?" nabručel se trochu Draco.

„Tak jo." Povzdechl si Harry. „Měl jsem sen, jak se miluješ s Miou a já jsem se k vám přidal, stačí? A bylo to v Bradavicích." Draco na něj zůstal chvíli zírat.

„To jako fakt?" Harry jenněmě pokýval hlavou a lehl si. Dál se o tom nebavili.