11. kapitola - Rodina je prostě rodina
Tom s Bellatrix dovedli obě rodiny do salonku, kde právě Minerva rozmlouvala se skřítkou.
„Koliso, potřebuji, abys prozatím přichystala pro mé bratry a jejich děti pokoje, vím, že jich tolik nemáme v obytném křídle. Myslím, že jim nebude vadit, že budou děti po dvou." To ale neměla říkat, před svými synovci a neteřemi.
Nejstarší dcera Talmuda se podívala na otce. Talmud měl dvě dcery, obě se podobali na něj, ale chování měli po matce, naproti tomu Augustýn měl zase dva kluky, kteří byli o dva roky mladší než dcery Talmuda a byly to dvojčata. Přesto každý jiný, nejen povahově, ale i vzhledově.
„Otče, to nemyslíš vážně!" zavřískala starší dcera Caroline.
„Myslím to vážně Caroline, prostě budeš spát se sestrou v jednom pokoji, rodiče, budou mít pokoj vedle vás a to platí i pro Augustinovu rodinu." Podívala se na ně s úženým pohledem Minerva. Tomovi mírně cukali koutky a Bella ta se jen posadila v poklidu do jednoho křesla a přivolala si šálek kávy.
„Děkuji ti, Koliso, to bude vše." Zvedla se od skřítky a zhlížela na své příbuzné. Její muž k ní přišel a objal ji kolem pasu.
„Tak snad si sednete ne!" s Tomem se posadili na obvyklé své místo do dvojkřesle. Ostatní dospělí se rozmístili po místnosti, jen děti se netvářily. Nelíbilo se jim tu.
„Co kdyby děti šli za našemi dětmi, jistě je najdete na zahradě." Snažila se je slušně dostat ze salónku Tom.
„Já je tam vezmu, tati." Podívala se otráveně na ostatní Bellatrix.
„Děkuju." Kývla na svou dceru Minerva.
„Tak pojďte, jak znám ty tři, tak budou se honit na košťatech. Nebo prohánět draka." Smála se jejich vyděšeným obličejů.
„Opatrně Bello." Ozval se ještě za ní její otec. Bella mu jen kývla, že slyšela a zmizela s ostatními za dveřmi.
„Takže Minervo, nějak pořád nechápu, proč jsi pozvala celou naši rodinu, tohle jsme mohli probrat o samotě někde v klidu a ne tady." Mávl rukou Talmud a zhnuseně se ušklíbl.
„Proto Talmude, aby mé děti poznali vás a vaše děti." Upila si trochu čaje, který ji Tom vyměnil. Přece jenom káva s ní dělala divy. Večer jak se prospala, tak si poručila slabou kávu a pak byla velmi velmi vášnivá noc. Tomovi to nevadilo, ale bál se trochu o svou ženu, aby byla fit.
„Opravdu, tak proč až nyní, proč jsi se vzdávala dětí?" zaútočil na ni její mladší bratr. Tom se mírně napjal.
„Myslím, že jsme pro to měli své důvody, i když jak vidím vás dva, tak nejste schopni se zmoct na více jak dva rozmazlené spratky." Zavrčel temně Tom, až mu začaly červenat oči.
„Myslíš, že se tě bojím, když jsi Pán zla." Tom se postavil a zatnul ruce v pěst.
„Nezapomínej, že jsi v našem domě, tak prosím trochu úcty, je mi jedno, jak se ty hňupe chováš ke mně, ale zkus něco podobného k Minervě nebo dětem a předhodím tě mému drakovi k večeři." Už i Augustýn stál proti Tomovi a zatínal ruce v pěst.
„To by snad stačilo." Když si všimla, že se do toho už snaží zasáhnout i Talmud. „Tom má pravdu, jste tu na návštěvě, chtěla jsem po vás, abyste převzali ministerstvo, ale jak vidím, jste ještě větší pitomci, než jste bývali. Děti jsem dala pryč, abych je ochránila, oba dobře víte, o co usiluje Brumbál, teď dokonce ví, že pocházím z moc významného rodu.
Takže si oba sedněte, ty Talmbute ani ten zobák neotvírej. Chtěla jsem si užít víkendu, ale jak vidím tak to bude jako obvykle." Vrčela naštvaně Minerva. Opět kolem ní začala pulzovat její magie. Celý pokoj se mírně otřásal.
„Drahá, prosím uklidni se." Vzal ji jemně kolem pasu její muž. Ta se na něj podívala, ale v očích měla pořád hněv.
„Ach takže naše drahá sestřička se neuměla ovládnout a všechno vykecala." Ozval se s úšklebkem Talmud, které přece byl jen o mnohem klidnější než jejich nejmladší Augustýn.
„Talmude, co kdybys raději zavřel ten zobák, jsou tu důležitější věci, které musíme probrat." Tom, i když k nim do rodiny se přiženil, tak vždy se zapojoval do těchto rozepří, oproti jejich manželek. Ty po většinou jenom poslouchali nebo si potichu povídali, aby nerušili.
„Pro tvou informaci bratře, jsem nic neřekla dosti dlouho, dokud se má nejmladší dcera nezhroutila z Brumbálova nátlaku." Propalovala ho nebezpečným pohledem.
„A je v pořádku." Ozvala se Eva. Žena Talmuda, která se občas starala o sirotky mocných rodin.
„Relativně." Odpověděla. „Ale došlo to tak daleko, že poslední dobou už ani nejí." Povzdechla si Minerva. Její muž ji jemně políbil na spánek.
„Po víkendu jí bude líp." Pohladil ji Tom. „Dohlídneme na to, aby zase začala jíst. Stejně mám pocit, že naše drahá Bella ví víc než my." Usmíval se její muž. Jenže její bratři nebyli tak solidární.
„Jistě, tvá hlavní smrtijedka se tahá s hlavním smrtijedem jejím bratrem." Odfrkl si posměšně Talmud. Minerva vrazila svému bratrovi pěstí.
„Ještě jednou Talmude něco takového proneseš a garantuji ti, že si budeš přát, abys ses nenarodil." Vrčela Minerva, jako vzteklá saň.
„Klid sestro." Zvedl ruce nad hlavu v omluvném gestu. „Omlouvám se, Minervo, jen nepouží..." náhle zmlkl, protože uprostřed místnosti se rozhořely plameny. Byly slyšet jenom nadávky a rány.
Potom se na zemi objevili dva peroucí kluci. Za chvíli tam vtrhl Severus a táhl za sebou jednoho z dvojčat. Z očí mu šlehala zloba.
Tom přešel k dvěma peroucím se chlapcům a pomocí kouzla je odtrhl. Oba byly rudí a Harry zuřil, náhle se mu i jeho zelené oči měnili.
„Hajzle, takže jsi běžel se schovat matce pod sukni, za to tě zabiju, má sestra není flundra ani děvka." Běsnil Harry. Jeho matka ho přidržovala.
„Harry dost!" zvýšila hlas. Teprve teď si všiml, že ho drží kouzlem jeho maminka.
„Mami, on Hermioně nadával, jako by už měla málo problémů. To že se jí udělalo špatně, neznamená, že je špatná čarodějka!" vztekal se Harry.
„Klid Harry, kde je Hermiona?" podívala se na něj a pak na Severuse, který držel svíjejícího plačícího chlapce. Při tomto prohlášení i Severus ztuhl, ale chlapce nepouštěl.
„Kde je Harry?" vyděsila se Minerva.
„Venku s Bellou, snaží se, aby se trochu napila, ona zase zvrací. To ty dvě oni jsou zrůdy." Vrčel a při tom se díval na strýce nenávistně. „Poslali na ni nějaké kouzlo, jako by nestačilo, že zvrací při menším rozrušení." Zmítal se v matčině sevření.
„Harry, uklidni se a zaveď mě hned za Hermionou." Zatřásl s chlapcem Tom.
„Tati, oni jsou až u jezera, je to daleko, s Hermionou jsme se naučili přemisťovat ohněm." Chytil otce a i s jeho matkou je přemístil k Hermioně.
Minervě se po přemístění udělalo mdlo a jen tak tak ji stačil Harry chytit. Kývl na otce, že Hermiona je důležitější. Minerva se za pomoci Harryho posadila a úzkostně se dívala na své dvě dcery, které si navzájem pomáhali.
Bella držela Hermionu, která se byla na čtyřech a zvracela.
„Co ji zasáhlo?" podíval se Tom na Bellu.
„Nevím, nějaké kouzlo. Zkoušela jsem to zrušit, ale pořád se to stupňuje." Obrátila beznadějné oči k Hermioně. Prostě se jenom bavili. Nymfadora prozatím držela obě děvčata ve zmrazeném stavu a tvářila se navztekaně.
„Nymf, co se tu stalo?" promluvila víc na hlas Minerva, aby ji slyšela. Nymfadora se na ni ani neotočila.
„Tato malá zrůda poslala na Hermionu kouzlo s modrým paprskem. Mia mi říkala, už před tím, že jí není moc dobře, proto jen seděla na zemi a pokřikovala na nás. Pak došli oni. Prvně ti dva debilové tvrdili, že to létání zvládnou líp než Harry, ten se jim jen zasmál. Hermiona se proti nim osočila a začala se smát. Prostě jsem to braly jako pošťuchování. Potom ti dva ji začali víc urážet, že je nasáklá mudlama apod. Jako bych i já nebyla. No a nakonec ta zrůda Carolin ji něčím proklela. Je to moc dlouho, už nemá co zvracet, co když se stane to co jednomu bistrozorovi, ten umřel." Po tváři jí stekla jedna slza.
„Tome, použij kouzlo na ranní nevolnosti." Ozvala se ztěžka Minerva. Ten se na ni podíval. „Vytvořili iluzi ranní nevolnosti." Vysvětlila. To ale k nim už mířili oba její bratři. A Severus s oběma chlapci, kteří se před nimi vznášeli.
Tom udělal, co řekla Minerva a chytil rychle Hermionu, která se vyčerpáním zhroutila. Obrátil si ji do náručí a pomocí hůlky kontroloval její životní funkce.
„Minervo, musíme jí urychleně poskytnout tekutiny, ale vnitřně. Klesla jí voda a stoupl sodík v těle. Máme tak 15 minut. Jinak zemře." Minervě začaly téct slzy.
„Ne prosím, udělej co můžeš, musíš, prosím, ona nesmí zemřít. Prosím." Plakala Minerva, Harry ji objal. Když to slyšel Severus a Nymfadora. Aniž by chtěli, zesílili kouzlo a to začalo účinkovat, jako když se vám smyčka stahuje kolem krku.
„Severusi, Nymfadoro, pusťte je, raději mi Severusi okamžitě zajisti lektvar na dokrvení, k podpoře vody v těle a výživný lektvar." Severus jen kývl a pustil ty dva. Při tom už spěchal do hradu. Tom na nic nečekal a jen kývl Minervě, která ho gestem poslala pryč. Ten na nic nečekal a utíkal s Hermionou v náručí za Severusem. Nymfadora pomohla své matce na nohy. Minervě, i když bylo špatně, se postavila a přišla k dívkám. Její obočí se zužovalo, až vznikla jedna linie. Carolin vrazila facku, až spadla na zem a to samé i u její sestry. Potom přešla ke chlapcům, i když před ní couvali, tak je zastavila kouzlem a zopakovala facku.
Její bratři chtěli něco říct, ale zastavili je jejich matky. Carolin se postavila a zhlížela na svou tetu nebezpečně.
„Otče, to dovolíš?" zavřískala Carolin a držela si nateklou tvář.
„Ano, tvůj otec to dovolí, zbláznila jsi se, mohla si ji zabít." Poprvé snad v životě viděla Minerva Evu, aby nadávala své dceři.
„Ale mami." Eva se na ni podívala, pohledem cekni a jsi mrtvá.
„Takže vy dva, jestli má dcera bude mít následky, si to odskáčete a je mi jedno, že jste mí bratři. Harry, ty mi pomoz do hradu." Otočila se na syna. Nymfadora podepřela matku z druhé strany a Harry je přemístil opět do hradu. Přímo do její ložnice.
„Harry, ještě to musíš vypilovat." Dýchala zhluboka Minerva. Sice byl šikovný, ale moc v tom neměl ještě praxi. Nymfadora mezi tím od skřítky převzala podivný pohár.
„Co to je?" zeptala se a krčila nad tím noc.
„Něco co mi pomůže, dej to sem. Chci se podívat za Hermionou. Kdyby mě tak viděla, ještě by se jí přitížilo." Povzdechla si, zacpala si noc a vypila celý pohár. „Fuj. Musím říct Severusovi, aby tam přimíchal nějakou lepší chuť toto je vážně odporné." Po tomto se postavila, chvíli stála a vyrazila i přes překvapené obličeje Harryho a Nymfadory pryč.
Minerva vešla potichu do dceřina pokoje, kde se nad ní skláněl Tom a Severus. Přisedla si na postel z druhé strany a dívala ustaraně na svou dceru.
„Neboj se Mionet, bude v pořádku naše holčička. Teď potřebuje se prospat, večer by měla být už dobrá. Jen na ni budeme muset dohlédnout. Hlavně když dojedou Malfoyovi." Díval se úzkostně na svou ženu.
„A jak je tobě Minervo?" optal se, pozorně pozoroval ženu, která venku měla co dělat, aby se vůbec postavila.
„Bylo mi už i líp, ale v rámci možností dobře." Usmála se na muže a pozorovala jak Hermiona otevírá pomalu oči.
„Malfoyovi, vy mě chcete zabít." Zachroptěla. Její otec jí podal sklenici vody.
„Pozval je tvůj otec." Podíval se na ni zkoumavě Severus. Hermiona se rozkašlala.
„Pomalu, ještě se nám tu utopíš." Rýpnul si Severus, ale po pohledu rodičů raději zmizel z pokoje.
„Jak ti je drahoušku, strašně jsi mě vyděsila." Pohladila svou dceru po vlasech. Na chodbě slyšely nějaký rozruch.
„Buď tu s ní, vyřídím to." Usmál se na ženu Tom, který úzkostně sledoval svou ženu. Ta jen kývla, že rozumí. Minerva si lehla za dcerou a objala ji.
„Mami, to byl vtip s těmi Malfoyovými?" stulila se jí v náručí. Cítila se tak strašně slabo.
„Nebyl to vtip, Mio. Bella otci nadhodila, že by měli dojít, dnes ráno než jsme šli na snídani, se stavovala u nás v ložnici." Hladila ji po vlasech.
„Mami a jak je tobě, jsi strašně pobledlá." Snažila se zaostřit na matku.
„Relativně dobře, neboj se, teď jsi důležitější ty, spi." Minerva usnula chvíli po dceři.
Tom ji došel vzbudit až na oběd.
„Mione, Mione, vstávej, je čas oběda." Minerva na něj otočila zrak. Uvědomila si, že někdo se jí tiskne v náručí. Tom se usmíval.
„Buď potichu, Hermiona potřebuje spát, pošlu sem skřítku, zůstane u ní, ale ty musíš jít na oběd. Potřebuješ to jak sůl." Jen co Minerva vstala, zabalil svou dceru ještě do jedné přikrývky.
Minerva odešla na chvíli do dceřiné koupelny se upravit. Vlasy si kouzlem rozčesala a nechala je jen tak volně. Nebyla sice moc zvyklá, ale co někdy si to dovolit může.
Její muž na ni čekal i se skřítkou, která už byla usazená na kraji postele a sledovala spící dívku.
„Můžeme?" podíval se na ni Tom šeptem. Jenom přikývla.
Vydali se v obětí do jídelny, ze které se linula hádka. Minerva si jenom povzdechla.
Vešli potichu do jídelny a proklouzli na své místa. Když tu mívali hosty tak sedávali oba v čele stolu. Jenže na jednom konci seděl Talmud a na druhém Augustýn. Severus a Harry jim snažili hlasitě vysvětlit, že to jsou místa jejich rodičů, jenže její bratři se jim jen posmívali. Minerva na chvíli zavřela oči, oba bratři se s křikem vznesli nad stůl a zůstaly vyjeveně zírat na svou sestru, která se krčila v obětí svého muže, vlasy měla volné bez jediného náznaku účesu, jaký normálně nosívala a celkově se zdála být velmi vyčerpaná.
Odhodila je do prostoru a Tom ji usadil na její právoplatné místo. Sám potom přešel na druhý konec a pokynul skřítkům, aby nosili na stůl. Vůbec si nevšímal naštvaných mužů. Jen slyšel Harryho.
„Mami, jak ti je a jak je sestře." Minerva se na něj i na Toma usmála.
„Momentálně spí, ale večer by mohla už vstát z lůžka. Stejně dorazí Malfoyovi." Usmála se na syna. Tonsk a Harry se málem udusili.
„V pořádku?" podíval se na ně ostře jejich otec.
„Ano." Odpověděla Nymfadora za oba.
„Takže doufám, že žádné rozbroje nebudou ani bitky, Harry!" zdůraznil Tom.
„Neboj, s Dracem jsme zakopali válečnou sekeru kvůli Mie." Jeho otec jenom přikývl.
„No tak snad bychom mohli začít obědvat." Pousmál se Pán zla. Bratři Minervy se posadili vedle svých žen a nebezpečně si měřili svou sestru, která byla nezvykle pobledlá a dala si jenom trochu polévky.
Odpoledne proběhlo v poklidu, Minerva řešila věci, co se jednalo jejich záležitostí v salonku, kde jí Tom přikázal, aby si natáhla nohy na stoličku. Její bratři se tomu trochu divili, ale když pochytili Tomům pohled, raději nic neříkali.
Eva se zajímala o Hermionu jak na tom je a jestli by ji mohla vidět. Minerva souhlasila pod podmínkou, že ji doprovodí Severus, který jí stejně musí dát lektvary.
Večer se nebezpečně blížil...
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top