Tak lidičky, tady to máte další. Mám trochu blok v psaní... :)

5 kapitola

Pro malou Casandru to byl hrozný týden, sice viděla, že tetě Narcise se daří daleko lépe. Taky ale předpokládala, že když bude mít holčičku, ji tu nechá.

Ty vyšetření a různé otázky ji utvrzovali jenom v tom, že tu zůstane, že už nikdy nevidí svého bratra ani bratrance či strýce Lucia. Teta se jí věnovala pořád stejně.

Měly tu být poslední noc, bylo těsně před večeří a malá Casie byla jako obvykle ve svém pokoji. Filomeně to nedávalo spát a před chvílí se od Narcisy dozvěděla, že malá Casií si myslí, že ji tu nechají a bůh ví s kým. Narcisa s ní několikrát mluvila, ale když obě zjistili, že bude mít dceru, pro Casií to bylo jen ujištění, že ji už nechce, že nic neznamená a s tím se svěřila plačící Narcisa.

Filomena zaťukala na pokoj a otevřela dveře. Pokoj byl jen velmi málo osvětlený a v první chvíli si myslela, že tam dívenka ani není. Nakonec ji našla sedět na parapetu okna, jak se dívá ven.

„Ke komu půjdu?" promluvila dívenka potichu. Filomeně najednou došlo, že si myslí, že sem došla, aby ji odvedla.

„Zpět do Anglie, k Narcise, Luciovi, Dracovi a Harrym." Promluvila klině Filomena a přistoupila k dívce a taky se podívala na hvězdy. „Nebo se vrátit nechceš, chceš tu s námi zůstat?" nedotýkala se jí. Věděla, že na kontakt ještě není připravena.

„Ráda bych je zase viděla." Utřela si oči do rukávu. Filomena, opatrně natočila její obličejík k sobě a utřela jí ho čistým kapesníkem.

„Casandro, jsme rodina. A v rodině se jen tak někdo neposílá pryč." Pohladila ji po líci a poprvé viděla, že neucukla.

„Ale teta bude mít holčičku, už nebudu potřeba." Podívala se smutně na Filomenu, „budu k ničemu, Harry je ten silný. Vím to." Objala si kolena a přitáhla k bradě.

„Casií. Toto co si myslíš, není pravda. Narcisu velmi rmoutí, že si toto myslíš. Nechce tě ztratit, i když sama bude mít holčičku. Bude tě potřebovat jako oporu až se ta malá narodí, nebude mít tolik času na tebe, Harryho a Draca." Pohladila ji. „Miláčku, kolikrát jsi byla se mnou u miminek jen za tento týden a viděla jsi kolik je tam zaměstnanců a kolik mají práce." Opřela se vedle ní a pozorovala, jak dívenka zvedá hlavu a poslouchá ji.

„Ano, ale oni všichni byly tak strašně malincí. Bála jsem se jich i chytit když mi je dali pochovat." Mírně přikývla.

„Ano, jsou moc malincí a stejně tak bude i malinká holčička, která se narodí tetě Narcise a ona jistě nepohrdne tvou pomocí." Zastrčila jí pramen vlasů za ucho.

„Takže si myslíte, teto Filoméno, že se můžu vrátit?" podívala se.

„Jistě!" vykřikla rozhořčeně. „I když v budoucnu doufám, že nás znova navštívíte i s bratrem." Casií ji objala. „A teď pojďme vyzvednout tetu a na večeři. Musím si Vás ještě řádně užít." Sundala dívku s parapetu a obě se s úsměvem vydali vedle.

Narcisa nevěřila svým očím, když se jí Casií vrhla do náruče a zeptala se jí ještě jednou, jestli opravdu ji vezme domů. Tolik jí to zahřálo na srdci. Kývla děkovně Filomeně.

* * *

Narcisa i po měsících vzpomínala, jak se pomocí přenášedla dostali do haly Malfoy Manor a Casií se hned zajímala, kde jsou ostatní a jak byla smutná, když jim skřítka řekla, že ještě nedorazili, ale že nejpozději na oběd budou tu.

Celou dobu Casií seděla na spodním schodu a čekala, kdy se konečně objeví. Když se objevili, porazila Harryho, jak se na něj vrhla. Lucius jen nad tím zvedl obočí a šel Narcise naproti.

Narcise trvalo téměř celý večer, než Luciovi to vše pověděla i to, že budou mít holčičku a Casií se trochu už otrkala.

Teď se pomalu blížil svátek Samhainu a měla se sejít opět rodina. Casií i Harrymu vysvětlili, jak to bude probíhat a Casií se rozsvítili očka, když zjistila, že dojede teta Filomená a strýc Ferdinanda.

Lucius nadšení dětí trochu zmírnil, když jim oznámil, že jejich večerka bude v 22 hod a nebudou moct být na hlavní program. Trochu je to mrzelo, ale ani nereptali i tak mohli být vzhůru o celé 2 hodiny déle.

Samhain

Celý den probíhali přípravy, rodina se měla sejít až na oběd, ale Filomena s Ferdinandem přicestovali, hned ráno, aby pomohli a hlavně Filomena je chtěla obě vidět.

Casií sice strýci Ferdinandovi dovolila, aby ji obejmul, ale u Filomeny to i oplatila, pořád si nebyla jistá ani u Luciuse. Jednou ho slyšela, jak nadává skřítkovi a od té doby se od něj vždy držela daleko.

Přípravy probíhaly a děti obdivovaly a běhali po zahradě, kde byly v kruhu rozestaveny 4 menší ohně a vprostřed jeden veliký. Zatím to byly jen hranice, ale byly ověnčeny sušenými bylinkami a Casií snad ke každému svazečku přičichla.

I když bylo chladno, večeře se podávala venku. Nebyla to obvyklá večeře, měly zvláštní koláč, na kterém byly mimo semínek i ovoce a k tomu víno, děti dostaly mošt nezkvašený. Strýc Ferdinand měl proslov jako hlavní představitel rodiny, připil Narcise, která je v očekávání, připil předkům a nové generaci.

Potom pomocí starého škrtadla zapálil louč, kterou držela Filomena a ta ji předala Narcise, aby zapálila hlavní oheň.

Narcisa splnila povinnost a zapálila hlavní oheň, potom louč zadusila a čekala, až všichni ostatní udělají kruh. Začali zpívat staré písně a pomalu obcházet oheň. Když už to trvalo dost dlouho, se znova občerstvili a potom už se jen bavili. Byla pomalu doba, kdy děti mají jít spát a blížil se hlavní program.

Narcisa se Zitou a Cramelou hnaly děti spát. Přece jenom většina dětí pomalu už spala. Netrvalo jim dlouho, aby ty nejmenší uspali, ty starší byly sice trochu naštvaní, ale poslechly.

Když se vrátili, tak všichni už byly převlečení v bíločerných hávech. A pomalu se rozmisťovali na své místa. Potom čtyři ženy zapálili ostatní hranice a ostatní začali vyvolávat bohyni a žehnat zemřelým. Potom každý do hlavního ohně hodili obětinu bohyni, aby se starala o jejich zemřelé, zasedli k tabuli a dodrželi 15 min ticha a každý vzpomínal na své zemřelé.

Tímto obřad Samhainu končil veřejně, každý pak měl ještě své vlastní, ale ty se většinou prováděli po zbytek noci od půlnoci až do svítání.

Lucius a Narcisa, šli navštívit hrobku Malfoyů a Blacků. Vrátili se až nad svítání, ale bylo jim jasné, že ostatní dělali podobné.

Dětem bylo ráno dopřáno si pospat, dostali až kolem 11 lehkou snídani a oběd měli až kolem 15, přece jenom i dospělí se potřebovali vyspat. Samhain byl posvěcen a znovuzrození mělo započít.