Záhadná krabice
Vánoční speciál
Uběhlo pár dní od maturitního plesu a mé naprosto brutální kocoviny a byly tu Vánoce..svátek klidu a míru,no tenhle fakt se k nám nedostal.Vánoční pohoda u nás byla napjatá,kousavá a kdyby jsme mohli pustili by jsme se do sebe hlava nehlava..zrovna jsem seděla u stolu s hlavou opřenou o ruku dívala se jak táta smaží řízky a kapra,který ještě před chvilkou klidně a bez starostí plaval v naší vaně.Zhluboka jsem se odfrkla a natáhla jsem se po talíři,na kterém bylo vyskládáno několik druhů cukroví..nacpala jsem si pusu vosími hnízdy a snažila se neúčastnit začínající hádky mezi mými babičky.
Vždyť to říkám,svátek klidu a míru.
Za okny už panovala noc..teplá noc.Za celý dlouhý den nespadla ani jedna vločka sněhu,ba naopak začalo svítit sluníčko,ptáci zpívali a lidi co na rychlo sháněli dárky pro své milované umírali horkem..tenhle rok asi bílé Vánoce nebudou,opět.Prsty jsem bubnovala do stolu a myšlenkami jsem byla v jiném světě,ze kterého mě vytáhl zvonek.
"Niky běž otevřít"
Pověděl mi táta,který si hřbetem ruky otíral kapičky potu z čela,přikývla jsem a vstala..stáhla si svetr níž a běžela ke dveřím,když se znovu ozval protivný zvuk zvonku.Otevřela jsem dveře a usmála se,stál tam Adam s velkou krabicí s dírami na víku před sebou a jednou rukou za zády,naklonila jsem hlavu na stranu.
"Ahoj"
"Ahoj"
Naklonil se ke mě a spojil naše rty,asi bych vám měla říct,že spolu chodíme..na zkoušku.Pousmála jsem se a hned po odtáhnutí jeho rtů z těch mých mě odvládla zvědavost,povytáhla jsem obočí a zkřížila si ruce na prsou "Co je v té krabici..pro mě?"
"Jak můžeš vědět,že je pro tebe?"
"Máš snad jinou holku,které dáš obrovskou krabici zabalenou v papíru se srdíčky?"
Zasmál se a zavrtěl hlavou "Ne to nemám,ale než zjistíš co je v krabici tak ti dám tohle" zpoza zad vytáhl obrovskou kytici..v širokém úsměvu jsem odhalila zuby a vzala si od něho kytici,byla nádherná a barevná.
"Nevěděl jsem jaký kytky máš ráda tak jsem vzal od každé jednu"
Vysvětlil mi a já cítila jak se mi do očí hrnou slzy,uchechtla jsem se a zavrtěla nevěřícně hlavou "Ty jsi ňouma" pověděla jsem a přičichla k světle růžové růži,která byla hned vedle žlutého karafiátu.Prsty jsem si otřela slzy z tváří a Adam se usmál "Jestli tě rozbrečela kytka tak nevím jak budeš reagovat na tenhle dárek"
Převzal ode mě kytku a podal mi krabici..v ní se něco hýbalo.Zamračeně jsem se podívala na Adama,který mě naváděl k tomu abych pokračovala..ještě než jsem otevřela víčko se moje oči setkaly s těmi jeho "Jestli na mě něco vyskočí,já se leknu a ono to uteče nebo se to rozbije tak to není moje chyba..ano?"
Zasmál se "Tak už to otevři"
Nadechla jsem se a otevřela víko od krabice..brada mi spadla snad až na zem.
"Panebože"
Vydechla jsem se s těmito slovy a to už mi slzy po tvářích tekly proudem..v krabici se nacházela malá fretka schoulená v klubíčku.
"Líbí se ti?"
"Jestli se mi líbí? Je úžasná!" zasmála jsem se a pohladila tu malou kouličku chlupů po srsti..byla sladká,kouzelná a naprosto k zulíbání.
"To jsem rád,protože myslím,že se na zvířata reklamace nevztahuje"
Zasmál se a já s ním,položila jsem krabici na zem a přivřela ji..hned co jsem se narovnala jsem skočila Adamovi kolem krku,omotala mu nohy kolem pasu a jeho ruce spočinuly na mém zadku.Hlavou jsem se opírala o jeho rameno "Veselé Vánoce Nicol" zašeptal mi do ucha a já se od něho odtáhla celá ubrečená "Děkuji!" přisála jsem se mu na rty a pevně si ho tiskla k sobě.
"Neděkuj mi"
Řekl když se odtáhl celý udýchaný od mých úst.
"Ale já mám problém"
"Jaký?"
"Mám pro tebe jenom ponožky"
"Jo to je dost velký problém"
Zasmáli jsme se a já se postavila na vlastní nohy,popotáhla a vzala krabici do rukou..neodolala jsem a musela jsem prostě posunout víčko a podívat se na toho chlupáče v krabici "Vím,že ti nenahradí Crowleyho ale bude ti aspoň dělat částečnou radost jako dělal on" položil mi ruce na ramena a políbil mě do vlasů..pousmála jsem se a hlavou jsem se opřela o jeho rameno.
"Samička nebo sameček?"
"Sameček"
"Dej mu jméno" pověděla jsem a otočil se na něho,Adam se nechápavě zamračil "Pojmenuj ho" zopakovala jsem a široce se usmála.Adam se naklonil ke krabici a chvíli se díval na toho malého ďáblíka v krabici,prstem si klepal na bradu a po malé chvíli se odtáhl a řekl "Santiágo" obočí mi vystřelilo nahoru..olízla jsem si rty a chvíli přemýšlela "Dobře ale budeme mu říkat Santi" namítla jsem a Adam se zasmál,políbil mě na tvář a ruku mi omotal kolem ramen "Náš Santi,zní to hezky nemyslíš mamčo?"
Loktem jsem ho praštila do žeber "Úžasně..taťko" zasmála jsem se a vedla ho dovnitř "Myslíš si,že můžu?" zeptal se mě když se zarazil ve dveřích,došla jsem k němu a políbila ho na rty "Můžeš,pokud tedy nemusíš být doma na večeři u svých rodičů?" zavrtěl hlavou a znovu spojil naše rty "Nemusím" usmála jsem se a vedla jsem ho k sobě do pokoje kde jsem Santiho vyndala na postel a rozplývala se nad jeho maličkostí a roztomilostí..
Adam se posadil na postel a trucovitě našpulil rty "Nade mnou se tak nerozplýváš"
"Ty nejsi tak roztomilý"
"Že ne? Pche..tak teď se s tebou nebavím"
Protočila jsem očima a sedla si na něho obkročmo,ruce jsem mu omotala kolem krku a hrála si vzadu s jeho vlasy "No ták,nechovej se jako baba" popíchla jsem ho,Adam otočil hlavou na stranu..povzdechla jsem si a jemnými,lechtivými polibky mu osypávala krk tak dlouho dokud mě nepopadl za boky a nestočil pod sebe,nespojil naše rty v hladovém polibku a nedával mi najevo,že už se se mnou 'baví'.
Naše jazyky spolu vedly nekončící souboj a jeho měkké rty tvrdě dorážely na ty mé,kousla jsem ho do rtů a on vzrušeně zavrčel..rukama mi putoval pod svetr až ke kosticím mé podprsenky,zmáčkl mi prso a já se zmohla jenom na hrubý výdech..pokračovalo by to i dál kdyby mi do pokoje nevlítla ségra se slovy "Co to k čertu děláte?"
Adam ze mě rychle slezl a sedl si normálně na postel,já si sedla a stáhla svetr "Nic" řekli jsme oba na stejně a Klára se jenom podezíravě zamračila a zavěsila se na kliku "Aha..no večeře je na stole a dělej,chci už dárky a.." zarazila se,protože si všimla kroutící se Santiho..rozeběhla se k němu a s otevřenou pusou tikala ze mě na fretku.
"Mamí!"
Rozeběhla se z pokoje a já s Adamem jsme zůstali jenom zírat.
"To bylo hodně..zajímavé"
Krátce jsem se zasmála a uklidila jsem Santiho do klece po Crowleym..prohrábla si vlasy a vzala Adama za ruku "Tak pojď se najíst a potom ode mě dostaneš ty ponožky" zakřenila jsem se na něho a ruku v ruce jsme seběhli schody do kuchyně kde už vonělo maso..
Vánoce se přeci jenom trochu vydařily,i když chudák Adam by podroben podrobnému výslechu ze strany mých babiček.
------------
VÁNOCE JSOU TADY! :D
Doufám,že se vám vánoční díl líbil a pokusím se dnes napsat i jeden k Mafii..kdyby nevyšel dnes vyjde zítra :)
Už u vás byl Ježíšek? U nás ano a i když jsem o dárku věděla stejně jsem byla překvapená..dostala jsem všechny díly Smečky od úžasné spisovatelky Andrei Cremerové,o kterých jsem věděla měsíc dopředu díky babičce,která mi to doslova vyslepičila a potom jsem dostala nabíjející baterky do mé zrcadlovky! Takže jsme nadšená :3
Jinak moji sourozenci dostali dohromady lepší tablet a mě připadl ten horší a pomalejší a tak mám wattpad k dispozici a budu číst!
Doufám,že jste si Vánoce užili naplno a teď jenom Silvestr a Nový rok!
Vaše Tasha :*
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top