"Nicol, Adame ty dveře nám tu prosím vás nechte" pověděla učitelka, která zrovna procházela kolem a nelíbilo se jí, že strkáme do dveří, kterými jsme chtěli projít. Oba, najednou, to byl ten problém, který nám v tom bránil. "Uhni Adame" zavrčela jsem a strčila do něho loktem "Proč bych měl uhýbat?" řekl a zavrtěl se. Otočila jsem k němu prudce hlavu a ohodila ho svým culíkem "Možná proto, že já tu byla první?"

Adam se uchechtl "To možná ano, ale jednička jako já má přednost před nulou jako jsi ty"

Zhluboka jsem se nadechla a zevnitř se kousla do tváře, pokývla jsem hlavou "Dobře" pověděla jsem po chvilce myšlení a odstoupila od dveří, ignorovala jsem jeho překvapený výraz a nechala  ho jít před sebe. Zákeřně jsem se usmála a silně do něho strčila. Adam to čekal a ještě dřív než se svalil na zem se otočil, ruce omotal kolem mého pasu a stáhl mě sebou dolu. Vypískla jsem leknutím, zněla jsem jako myš, kterou právě někdo přišlápl, pořádně přišlápl. Adam spadl na záda a já jsem dopadla na jeho vypracovanou hruď, musím přiznat, že kdyby to nebyl Adam i by se mi to líbilo. Zamračila jsem se a nadzvedla se rukama abych nebyla tak blízko obličejem tomu jeho "Pusť mě pitomče!" 

Zavrtěl hlavou "Takhle se mi to celkem líbí" 

Ucítila jsem jak mi jeho velké ruce zmáčkly zadek "Pokud o ty pracky nechceš přijít ihned mě pustíš!" zavrčela jsem varovně a zamračila se na něho "Adame!" procedila jsem skrz zatnuté zuby a když Adam pořád neposlouchal začala jsem se vrtět jako žížala a mlátit ho aby mě pustil a já mohla v klidu a míru odejít do třídy.

"Nemůžu za to, že máš tak dobrý zadek a ještě chvilku se otírej kozami o mě, vrť se a moje ruce na tvým zadku budou tvůj nejmenší problém" 

Zarazila jsem se a podívala se mu do tváře "Úchyle!" prskla jsem a naklonila hlavu na stranu "Neříkej, že Tě vzrušuju?" zašišlala jsem na něho jako na pětileté dítě a povzdechla si, už jsem přestala klást protesty a radši se dívala kolem sebe jestli někdo nejde. Adam pode mnou - to zní tak divně - se zasmál a zaklonil hlavu "Kdyby se na mně jako ty vrtěla i holka se sto kily tak by se taky postavil. Moc si nevěř"

Zamračila jsem se na něho a mírně našpulila rty "Fajn. A teď mě pusť!" vlepila jsem mu pohlavek a ucítila jak jeho ruce postupují z mého zadku na můj pas "Jak si čarodějnice přeje" zašklebil se na mě a já jsem se se sprostou nadávkou na jeho osobnost vstala, vstávala jsem tak, že jsem ho několikrát 'omylem' rýpla loktem do břicha. Postavila jsem se na nohy a oklepala si neviditelná smítka prachů z bundy a kalhot, rozepnula jsem si bundu a šla ke skříňce. Nezajímala jsem se o to jestli se na nohy postavil i Adam. Popravdě kdyby se nepostavil ještě bych si do něho ráda došla kopnout.

Ani jsem nestihla otevřít skříňku a už zvonilo na hodinu "Úžasný" zamumlala jsem a rozmotala si šálu kolem krku, hodila jsem jí do skříňky a s ránou jí zavřela. Batoh jsem si hodila na záda a šla  do třídy, za prdelí - doslova - mi kráčel Adam, předběhl mě a bez zaklepání otevřel zavřené dveře do třídy, kde ho hned sejmula učitelka.

"Nicol, Adame zase pozdě" 

Začala svoje kázání a očima tikala mezi mnou a Adamem, čekala na nějaké inteligentní vysvětlení proč jsme nebyli ve třídě včas.

"Víte, paní učitelko, já zaspal" 

Zamračeně jsem se podívala na Adama a ústy mu naznačila, že to byla dost chabá výmluva. On nad tím mávl rukou a ukázal mi prostředníček, to si pak ještě vypije.

"A ty Nicol? Kde jsi byla ty? Zaspala? S Adamem?"

Při její poslední otázce jsem vykulila oči a snažila se ignorovat šum, který začal ve třídě jen co to dořekla. Zavrtěla jsem hlavou na znamení nesouhlasu "Ne, já měla problém se skříňkou" pověděla jsem protivně a šla se posadit na svoje místo, posadila jsem se a podívala se na Luka, který mě ignoroval. Povzdechla jsem si a smutně se pousmála na Ell, která mě pohladila po zádech "On vychladne"

"Myslíš?"

"Jo, na tebe se nedá moc dlouho zlobit"

Zasmála jsem se a vyndala si z tašky potřebné sešity.