Remus se koukal na svého syna, jak si hraje s plyšákem. ,,Teddy, pojď si vyčistit zuby. Je na čase jít spát."
,,A co teta?" zeptal se Teddy.
,,Přijde až zítra. Dnes je už pozdě," řekl Remus. Pomohl svému synkovi s hygienou, oblékl ho do pyžama a uložil ho. Snažil se mu vyprávět pohádku, ale nešlo mu to tak dobře jako Pansy. Možná to bylo tím, že Remusova mysl byla plná jiných úvah. Nakonec však Edward usnul. Remus si sedl do křesla a přemýšlel nad tím, co se dnes stalo. Cítil se provinile. Zároveň však znal důvod, proč byl tak opatrný. Tím důvodem byla Nymfadora. Kvůli ní se jeho srdce stále bálo někomu důvěřovat. Ztratil svou manželku, kterou nade vše miloval. Teddy ztratil svou matku. Stále si to bolestně uvědomoval. Ve stejné vteřině, kdy si dovolil smýšlet o Pansy hezky, ho napadlo, že nikdy nenahradí místo po Nymfadoře.

Kolem půlnoci začala být většina hostů opilá, hlavně mužská část. Toho využil Snape a požádal Pansy o tanec. Ve víru valčíku totiž nikdo neposlouchal cizí rozhovory. ,,Proč mám pocit, že celé to divadlo souvisí s vámi?" otázal se Snape nijak zvlášť zaujatě.
,,Protože jsem chtěla, abyste ten pocit měl," odpověděla popravdě Pansy.
,,A proč ta změna snoubenců?"
,,Jen získáme čas," odvětila Pansy. Bylo v plánu, že si Draco nevezme ani Greengrassovou, ani Millicent.
,,Vlk, zrzavá lasička a šťastní snoubenci... To není moc."
,,Ještě vy a já," dodala Pansy.
Snape se ušklíbl. ,,Šest lidí proti celému světu?"
,,Proti té špatné polovině světa," opravila ho.
,,Jste vskutku pošetilá, když si myslíte, že uspějete. A ještě více, pokud si myslíte, že se k vám přidám."
,,Vy se přidávat nemusíte, už přece dávno jste na naší straně," odvětila Pansy. Snape se jí dlouze zadíval do očí. Měla pravdu. Pomáhal jí od samého začátku, stejně tak neprozradil, že se Pansy baví s Remusem, dal jasně najevo, jaké je jeho smýšlení.
,,Všichni zemřeme."
Pansy přikývla. ,,I s touto možností počítám."
,,K čemu jsou mrtví hrdinové?"
,,K čemu jsou živí zbabělci?"
Snape se zastavil a pravil: ,,V tom případě byste měla nenápadně panu Weasleymu naznačit, aby vás též vyzval k tanci." Pansy kývla hlavou.

Byla jí podobná v mnoha ohledech, byla stejně tvrdohlavá a odhodlaná jako Nymfadora, byla stejně drzá jako Nymfadora, ale pak byly všechny ty rozdíly, díky kterým si uvědomoval, že Pansy je Pansy a ne náhradní Nymfadora. A nevěděl, zda by ji dokázal milovat. Netušil, jestli jeho náklonnost není pouze z věčné únavy z truchlení.
Blbost, řekla by Nymfadora. Remuse ta myšlenka překvapila. Však moc dobře víme, že jsi tohle stejný dělal před naším vztahem, přesně tohle by mu pověděla Nymfadora. Remus to nechtěl slyšet, ale přesně si dokázal představit tón jejího hlasu, když by pokračovala: Hledal jsi jednu výmluvu za druhou, že mě nemiluješ, že jsi příliš starý, že jsi chudý... Ty se, Remusi, lásky bojíš.
,,Nemůžu milovat. Zítra můžeme být všichni mrtví," zašeptal sám pro sebe Remus.
Právě proto bys milovat měl, pravila by Nymfadora.

,,Nechápu, jak se ti podařilo otce přemluvit," pravil Draco a přiťukl si s ní.
,,Dokážu být velice přesvědčivá. Zvlášť když začnu vyjmenovávat všechny finance a nemovitosti rodu Bullstrodeů."
,,Děkuju," řekl Draco a jeho hlas zněl smutně. Pansy mu pohlédla do očí a podruhé v nich viděla tu bolestnou lásku k mrtvé Grangerové. Znala ten pohled, vídala ho i u Remuse, když si myslel, že se na něj Pansy nedívá.
,,Mrzí mě to," odvětila Pansy a myslela to upřímně.
,,Kde je moje žena?!" zaslechla opilý hlas Antonina Dolohova. Věděla, že to znamená jediné. Kráčela do pekla.
,,Dávej na sebe pozor," zašeptal Draco. Pansy přikývla a vydala se za Antoninem.

Přemístili se. Antonin chytil Pansy za předloktí tak bolestivě, až ze sebe vydala slabý sten. Dotáhl ji do její ložnice a donutil ji si lehnout na postel. Vyhrnul Pansy sukni od šatů. Zavřela oči, nechtěla na to myslet, nechtěla to cítit a hlavně mu nechtěla ukázat slzy, které se jí draly zpod víček. Slyšela cinkání přezky od pásku. Cítila tíhu jeho těla, když ji zalehl. ,,Teď ti ukážu..." zahuhlal, ale větu nedokončil. Jeho hlava padla na její rameno. Pansy otevřela oči, pár slz uteklo, když zamrkala do tmy. Usnul. Díkybohům, spal. Dnešní noc jí neublíží. Dnešní noc se nebude cítit ještě špinavější než už se cítila. Opatrně ho převalila na záda a vykradla se z postele.

Kráčela v šatech a pantoflích zasněženou cestou. Chlad však nevnímala. Otevřela dveře od zahradního domku potichu, aby ani jednoho z obyvatel neprobudila. Hned však zjistila, že to bylo zbytečné. Remus seděl na svém lůžku. Pansy si stoupla do futer dveří a bezradně pokrčila rameny. Remus vstal, došel k ní a políbil ji. ,,Odpusť," pošeptal a teprve poté pokračoval v polibcích. Pansy zajela svými prsty do jeho vlasů a přitáhla si Remuse blíž k sobě. Odtáhl se, když ji líbal na krku a zašeptal: ,,Vypadáš nádherně."
Pansy Remusovi svlékla tričko a políbila ho na klíční kosti. ,,Pomoz mi z těch šatů," poprosila. Remus velice rád Pansy pomohl se svlékáním. Když zůstala  jen ve spodním prádle, vmanévroval ji na pohovku. Pansy ležela na zádech, ale tentokrát nezavírala oči. Naopak, snažila se zapamatovat každý pohled na Remuse. Líbal její tělo, začal u kolene, pokračoval na stehnech, Pansy se chvěla a snažila se být skutečně potichu, i když to nešlo tolik kontrolovat, jak by si přála. Další polibek věnoval jejím žebrům. Narovnal se v zádech, aby si tu nádhernou ženu mohl prohlédnout víc. Zarazil se. Byť tam skoro nebylo vidět, rozeznával na jejím těle různé modřiny, podlitiny, rány. Teprve nyní mu to došlo. Pansy nelhala, když tvrdila, že její život není záviděníhodný. Něžně přejel rukou po boku, na kterém se skvěla modrožlutá modřina. Pansy lehce ucukla a podívala se na něj očima plnýma hanby a strachu. Remus se zvedl do sedu, pomohl i Pansy, aby se narovnala. Přivinul Pansy k sobě, pevně ji objal a políbil ji do vlasů. ,,Je mi to líto. Nechci, aby ti kdokoliv ubližoval," řekl jí tiše a myslel to doopravdy. A Pansy si dovolila Remusovi věřit.