Autor: Peti04
Kategorie: teen-fikce
Počet kapitol: 12+prolog+epilog
Stav: dokončený
Nejlepší umístění: ???

Shrnutí děje:
Clary se pomalu vzpamatovala. Osud jí ale nedopřeje chvilku klidu. Do cesty se jí připletla dívka, která se v mnohém podobá Lily. Rozhodne se této nové záhadě přijít na kloub, a proto navštíví osobu, která by jí v tom měla pomoct.

Popis:
Tvůj čas na zemi uplynul, ale já jsem tu zůstala. Žiju dál. Ale ty se musíš ozývat i po smrti. Copak neexistuje žádný posmrtný život? Proč jsi se vrátila? Přála bych si pro tebe klid. Duchové se většinou vrací proto, že musí něco splnit. Ale ty jsi se vtělila do dívky. Ani teď mi nedopřeješ chvíli klidu.

********

Lilyina duše se vrátila do lidského světa. Vtělila se do dívky, která nastupuje do Claryiny školy jako nová. Ta si není nejprve jistá ohledně svých domněnek. Je to opravdu Lily, nebo jen hloupá náhoda? Neznámá si nic nepamatuje, ale osud nenechá minulost spát. Clary se do života ještě přimíchá spousta pestrobarevné barvy.

Pravopis

📌S/z
Tím myslím s/z na začátku slova. I když se to nezdá, někdy je to pěkný oříšek.

Př:
Stuhla
Zhlíží z oblohy

Správně:
Ztuhla
Shlíží z oblohy

---> Šoupnu ti sem jednu pomůcku, za níž mimochodem vděčím své nejmilovanější čtenářce.

S se používá v případě, že:
1) ,,směr dohromady"
- např. sbalit
2) ,,směr dolů, směr pryč"
- např. smést ze stolu, shlédnout z oblohy

VZ v případě, že:
1) ,,směr vzhůru"
- např. vzlétnout, vzhlédnout

Z v případě, že:
1) ,,změna stavu"
- např. zčervenat (předtím bylo to jablko zelené, teď je červené), ztratit (měla jsi to, už nemáš), zhlédnout film (předtím jsi ho ještě neviděla, teď už ano)

Samozřejmě existují i výjimky, ale tohle je základ. Tak snad jsi to z tohohle vysvětlení pochopila a pomůže ti to :-)

📌Spousta a spousta překlepů. A tím myslím dost velkých. Že ti sem tam ujede písmenko, to chápu, to se stane všem. Ale teď mluvím o těch, které z věty udělají holý nesmysl.

Př: Otevřela jsem dveře nadějí bytu.

Myslím, že jsi chtěla napsat našeho bytu. Působí to teď na mě, jako kdyby sis snad po sobě ty kapitoly ani nečetla, protože podobných případů jsem našla mraky. A mám dojem, že tohohle si všimne každý, kdo to bude číst, tudíž i ty.

📌Přeskakuješ ve stylu vyprávění.
Netuším, jak jinak tohle nazvat. Pořád píšeš z pohledu první osoby, tedy v ich-formě, ale v jednu chvíli Clary mluví o Lily v třetí osobě a o odstavec níž v druhé.

Př: Potřebovala jsem něco, co dříve patřilo Lily, něco, co mě s ní spojovalo. Rozhodla jsem se pro oreový řetízek, který jsi mi darovala ty sama.

Chápeš, co myslím? Vyber si, jestli bude Clary promlouvat přímo k Lily, nebo k někomu neurčitému. Dohromady to opravdu nevypadá dobře.

📌Opakování slov.
Př: Jestli je April Lily, neměla by odmítnout, ale pokud je to jen April, může mě odmítnout.

Lépe: Jestli je April Lily, neměla by odmítnout, ale pokud je to jen April, tak by mohla.

Úplně to druhé odmítnout vypustit. Nezní to hned líp? :-)

📌Střídání časů.
Téměř celý příběh píšeš v čase minulém, ale někdy se ti stane, že ti to skočí do přítomného.

Př: Hodiny na protějším domě ukazovaly půl třetí odpoledne. Za chvíli vyučování skončí. Moje škola se nachází jen kousek od našeho bytu. Za chvíli se to tu zaplní studenty střední školy. Pokud nechci problém, musím pohnout.

Vidíš tam ten přechod? Vyber si jeden čas a ten používej celý příběh. Chápu, že někdy si toho ani nemusíš všimnout, ale stává se ti to opravdu dost často. Čti si ty kapitoly po sobě. Pokud to nestačí jednou, klidně víckrát. Zase ale pozor, abys to nepřehnala, to taky není dobré.

📌Y/i
Uprostřed slov i na konci sloves. Občas ti to ujede.

Př:
Smíkal
Zavísknutí

Správně:
Smýkal
Zavýsknutí

---> Smýkat je slovo vyjmenované, tudíž v něm píšeme tvrdé y. Zavýsknutí zase slovo příbuzné ke slovu výskat, tudíž tam taky patří tvrdé y. Ale pozor! Nespleť si to s vískat. To se používá například ve spojení vískat ve vlasech.

Př2: Sníh jsem zažila naposledy před pár lety s Lily v parku, kde jsme dostali i ty náušnice.

Správně: Sníh jsem zažila naposledy před pár lety s Lily v parku, kde jsme dostaly i ty náušnice.

---> Mluvíš tu o Lily a Clary. To jsou ženy. A pokud je podmět ve větě ženského rodu, na konci přísudku se píše tvrdé y.

Zápory

📌Netuším, čím to bylo, ale příběh ve mně neprobudil žádné emoce. Spíš jako kdyby je ze mě vysál. Takže pokud jsi měla v plánu čtenáře nějakým způsobem zasáhnout, musím ti bohužel oznámit, že minimálně u mě se ti to nepodařilo. Možná bych si na tvém místě zkusila s pocity Clary ještě víc pohrát. Neříkám, že jich tam bylo málo, to ne, ale připadaly mi takové neslané nemastné. Nedokázala jsem se do ní díky nim vcítit. A to jsi, předpokládám, asi nechtěla, aby se čtenář nezvládl vžít do situace Clary.

📌Máš v příběhu hned několik naprosto nedůležitých dějových linek, nebo-li vaty. Proč se tomu říká zrovna vata? Protože to jen vyplňuje délku kapitoly. Příběh by se bez toho úplně v pohodě obešel. A co přesně mám na mysli? Třeba ten kluk z kavárny. Objevil se na pár odstavců a víc už nic. To svědčí o tom, žes ho tam šoupla jen proto, abys prodloužila délku kapitoly. Jinými slovy - ta scéna by se úplně klidně dala vypustit a na dějovou linku by to nemělo vůbec žádný vliv.

📌Dvojčata mluví jako dospělí lidé.
Opravdu si nemyslím, že by malý kluk jako Ben řekl větu: ,,Žádám toho papouška." Tohle nevysloví ani osmnáctiletý kluk, natožpak osmiletý. A to je jen jeden příklad, máš jich tam mnohem víc.

📌Možná bych příběh přeřadila spíše do kategorie povídky. Jedná se o kratší dílko zabývající se zejména emocemi hlavní hrdinky, a to mi úplně nezapadá do definice teen-fikce. Navíc to vtělení je tak trochu i nadpřirozený jev, který do teen-fikce určitě nepatří.

📌A nakonec ještě jedna věc. Upřímně mi připadá úplně zbytečné rozdělovat tenhle příběh do dvou dílů. Podle mě by se to dalo klidně spojit do jednoho. První díl totiž nemá skoro žádný děj, jenom se v něm vzpomíná. Kdybys ho spojila s tímhle, kde je to spíše naopak, krásně by se to vyvážilo. Navíc oba díly jsou krátké, skoro bych řekla až moc. Spojením by vznikl sice jen jeden, ale zato delší a podle mě i lepší příběh. Ale to je jen můj názor.

Klady

📌Líbila se mi realistická reakce April na to oznámení, že je ve skutečnosti Lily. Že to hned nepřijala a nepotvrdila. Naopak utekla, odmítla tomu věřit a myslela si o Clary, že se zbláznila. To se mi zdálo vážně realisticky napsané.

📌Hezky si hraješ s detaily. Co se v prvním díle mohlo zdát jako nepodstatné, to se tady projevilo mnohem víc. Třeba ty náušnice a Cassandra.

📌Máš opravdu promyšlenou postavu Lily. Všechny její reakce, díky kterým ji Clary poznala v April. Jak se chová, mluví, co má a nemá ráda. A postavy dvojčat se mi taky zdají docela dost promyšlené. I když jejich vzhledu bys mohla možná věnovat trochu víc pozornosti, osobnosti jsi vykreslila dost dobře (až na to mluvení, ale to už jsme si řekly).

📌Píšeš správně přímou řeč. Možná se to zdá jako samozřejmost, ale spoustu lidí z wattpadu to píše špatně. Ty ne, což mě těší :-)

📌Děláš dobře odstavce. To už se taky zas tak moc často nevidí.

Cover

Ta dvojka v pozadí je podle mě moc nenápadná, skoro není vidět. Jinak se mi cover ale docela líbí, i když ne tolik, jako ten první. Upřímně bych ty dvě obálky prohodila - na první díl by se hodila spíše tato, protože je taková pochmurnější a tmavší, což je i první příběh a Claryina nálada v něm. Obálka prvního dílu působí veselejším dojmem, je světlejší a živější, jako kdyby slibovala lepší časy a naději. Stejně jako tento druhý díl. Ovšem obě dvě jsou pěkné, jen ta dvojka splývá s pozadím.

Popis

Ten se mi dost líbí. Shrnula jsi v něm to nejdůležitější a krásně jsi tím příběh popsala. A ta poslední věta... Ta se mi strašně líbí! Podle mě anotace určitě navnadí na další čtení.

Název

Ten mi upřímně sedí více k prvnímu dílu, protože Clary se v něm hodně utápí ve vzpomínkách. K tomuhle dílu už bych vymyslela radši nějaký nový, který by příběh vystihoval lépe. Ale název samotný se mi líbí, jen podle mě nevystihuje úplně dobře celý příběh.

Celkové hodnocení

Příběh je taková příjemná, nenáročná oddechovka. Docela se mi i líbil. Hezky jsem si u něj odpočinula. Máš takový nenáročný styl psaní, který ale přesto nenudí. Víc si pohraj s pocity Clary a nech nás cítit se jako ona, vyřaď zbytečnou vatu a hlavně tu mluvu malých dětí a nebudu ti moct prakticky nic vytknout. Taky si dávej pozor na pravopis a čti si po sobě kapitoly. A popřemýšlej nad tím spojením. Podle mě by to příběhu jen a jen prospělo, ale rozhodnutí je samozřejmě na tobě.
Uděluji ti krásných 7/10!
Pokud se ti zdálo, že jsem najednou nějaká moc náročná oproti recenzi na první díl, bude to nejspíš tím, že už je to hodně dlouho a od té doby jsem získala víc zkušeností a tak. To jen tak mimochodem.
A! Ještě něco jsem chtěla. Nechápu, jak se mohlo stát, že máš u příběhu tak málo zhlédnutí, votes a komentářů. Zasluhoval by si jich mnohem, ale mnohem víc. Možná není dokonalý, ale rozhodně patří mezi ty lepší.