Základní informace o příběhu aneb časté klišé ve fanfikcích na Avengers opravdu jinak. Nejen, že se v hlavní roli poměrně netradičně objevuje chlapec, ale také se zdá, že nemá žádné superschopnosti - leč při třech vydaných kapitolách tenhle aspekt nejde zcela přesně určit - a slavný Iron man není projednou vykreslován jako skvělý otec, jenž o své skoro dospělé dítě kdo ví jak stojí.

Co bych to byla za člověka, kdybych ti nepochválila cover, vzhledem k tomu, že jsi dělala i ten, kterým se pyšní celá tahle kniha recenzí. Není nijak zbytečně přehnaný, písmo dobře vynikne a celkově bych kvůli němu klikla minimálně na popisek. A teď prosím vynechme fakt, že je můj názor velice pravděpodobně zkreslen tím, že je na obálce Harry Styles, děkuji pěkně.

Zmiňovaná anotace zní velice povedeně a jakožto fanoušek všech filmů od Marvelu jsem se do čtení vrhla ještě před tím, než jsi vůbec podala nějakou objednávku. Jedinou menší poznámkou, kterou k tomu mám je, že první věta zní tak nějak kostrbatě. Chvilku jsem pátrala, až mi nakonec došlo, čím to je - máš tam totiž dvakrát slovo co. Kdybys ho v druhém případě změnila kupříkladu na slovo jenž, hned by to bylo zcela perfektní.

Důležitou součástí všech fanfikcí jsou postavy - a v tomto případě nejen ty tebou vymyšlené, ale také ty původní postavy, které již existují a jejichž charakter je nutno udržovat, pokud má mít kniha úroveň. Tobě se to zatím daří, protože si ani na jednoho člena našeho proslulého superhrdinslého týmu, s nímž jsem se v příběhu dosud setkala, nemohu stěžovat. Výborně je všechny popisuješ, odhaduješ a celkově si umím představit, že by něco takového Tony Stark nebo Clint Barton řekli.

Zároveň ale nezanedbáváš ani tvoje vlastní a originální postavy - prozatím jsou jimi především hlavní hrdina Hardy a jeho nová kamarádka ze školy, Cho. Za dobu našeho přátelství a společného hraní role play games jsem již více než dobře obeznámena se typem tvých postav a jak jistě víš, buď je totálně miluju a nebo totálně nenávidím. V tomto případě si tedy můžeš pogratulovat, protože introvertní podivín i svérázná borka rozhodně spadají do první kategorie.

Děj je realistický a mnohem méně zkreslený než u většiny jiných fanfikcí se Starkovým dítětem. Všechno plynule šlape a osobně tě obdivuji za to, jak zvládáš všechno neobkecávat tak, jako to u svých knížek dělám já.

Abychom zde ale jen nechválili, mám dvě takové menší výtky. Obě dvě by se teoreticky daly zařadit do, řekněme, trošičku širšího pravopisu. Za prvé, opravdu to není Clintovo hlas, ale správně je to Clintův hlas. Taky neřekneš pánovo hlas. No a za druhé, místy jsi špatně psala přímou řeč - přesněji jsi dávala začáteční uvozovky nahoru. Možná ti to dělá autokorekce nebo tak něco, protože je to jenom tak u poloviny příběhu... ale tím to vlastně i působí ještě hůř.

Koukám, že je to dneska nějaké krátké - sic to je docela pochopitelné, když je publikováno tak málo -, takže tady mohu něco poznamenat o tvém stylu psaní. Říkala jsem, že je stručnější, než jakým píšu třeba já, nicméně myslím, že tím dokonale přihráváš akční atmosféře a tvoříš iluzi svižnosti a toho, že se stále něco děje, leč to ani nemusí být pravda.

Hodnotím knihu kladně a pokud máte rádi právě svět Marvelu a Avengers, věřím, že se vám určitě zalíbí stejně, jako mě. A pokud autorka doopraví ony chybičky ohledně pravopisu, věřím, že to bude dokonalost sama. Zase u příští recenze,
Annaeli2.